V hlavě

║Rozpočet $175miliónov║Tržby USA $356,461,711║Tržby Celosvetovo $857,611,174▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $57,134,175║ Tržby za predaj DVD v USA $55,158,633║ PIXAR je späť v plnej sile a kráse ale trvalo to nejaký ten rok pokiaľ to dokázali naplno vo všetkých zmysloch zase odpáliť a dostať sa na piedestál ktorý mali kedysi tak neohrozený, áno Pixar sa opäť tématický našiel a ponúka neskutočne prepracovaný príbeh, doslova sústo trefných nápadov, k tomu vyváženú zábavnosť, miestami padá jedna vydarená pikoška za druhou a nechýbajú ani silné emócie, som bol milo unesený, jeden z najlepších počinov roka, takže Oscar za najlepší animák je istý a dá sa povedať že aj v hlavnej kategórii asi zamieša karty /videl v kine 3D verziu 2x: 100%/ (22.08.2015)

Animák roku 2015! Po delší době animovaný film, který nemá ryzího hlavního hrdinu, neřídí se typickými klišé typu "přehnané akční scény pro vyplnění času", "velká předvídatelnost", apod. Pixarovští tvůrci Inside Out (V hlavě) opět stvořili originální námět, který je vskutku fascinující a ohromující! Radost, smutek, nechuť, strach a vztek k životu ať chceme či nechceme potřebujeme, nebo spíše jsou tyto fakty naší součástí každého človíčka na této planetě. O mysli člověka a jeho pochodech byl celý tento skvostný animovaný snímek a musím uznat, že tak propracovaný animák do sebemenších detailů, ze kterých jsem až žasl údivem jsem dlouho neviděl. Velký palec scénáristům a přeji mnoho ocenění, protože tento snímek si je opravdu zaslouží. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (25.07.2015)

Radost ze smutku. Radost z animace. Radost z objevování nového světa. Postupné poznávání pravidel Rileyina vnitřního vesmíru (nejsdílnější je film v tomto směru ještě před úvodními titulky), zábavného tím, jak vypadá a k čemu všemu svou odkazuje (psychoanalytické metafory typu továrny na sny, moderní výtvarné umění, disneyovky z 50. let) je nenásilně zakomponováno do dobrodružného příběhu o vznikajícím přátelství. Legrační pády, napínavé akční scény, vtípky s „údržbáři“ mysli nebo blbnutí s Bing Bongem – který sice představuje "jarjarbinksovsky" otravnou postavu, ale tvůrci si to uvědomují – nejsou samoúčelné a pomáhají v zevrubnějším poznání Riley (všimněte si, nakolik je její identita určována hraním z podstaty velmi akčního a kontaktního ledního hokeje, který rozhodně nepředstavuje tradiční zábavu dívek z amerických filmů). Bavíme se tak paralelně dynamikou vztahů mezi postavami, tím, co se děje i tím, jak to celé funguje. Dění „uvnitř“ má přitom přímý vliv na dění „venku“ a vztahová i dějová linie jsou tak zdvojeny, takže je stále čemu věnovat pozornost a nehrozí, že by filmu spadnul řetěz. Své opodstatnění má skutečnost, že ani jeden z paralelně běžících příběhů nenabízí tradičního padoucha. Řešení dívčiny vnitřní emocionální krize netkví v překonání/odstranění překážky, ale v jejím akceptování za součást vlastní osobnosti (totéž v dospělé verzi jsme nedávno viděli v Divočině). Málokterý americký, natož americký animovaný film, si kdy dovolil takto zpochybnit materialisticky orientovanou ideologii individuálního štěstí a tvrdit, že bychom si měli vážit i negativních emocí (nikdy nevíte, kdy vám zlost proměněná v letlampu může zachránit život). Pocit štěstí zde oproti většině feel-good žánrovek není cílem a řešením, ale pouze prostředkem k nalezení vnitřního klidu. Ten přitom nevyplývá výhradně z vlastních rozhodnutí jednotlivce. Jak si Riley uvědomí díky vzpomínce na hokejovou prohru následovanou utěšováním rodičů a povzbuzováním kamarádů, radost a smutek nejlépe spolupracují tehdy, máme-li se komu svěřit. Jak si ve skutečném životě často uvědomíme až zpětně, mnohem později než Riley, štěstí jsou ti druzí (a peklo též, ale o tom v nějakém jiném filmu). Díky tomu nová pixarovka promlouvá ke všem generacím, aniž by byla na okamžik návodná a okatě nás poučovala, jak správně žít. Přesto nedokážu odhadnout, nakolik si film tematizující (a velmi nápaditě vizualizující) nostalgii za dětstvím, užijí děti. Pro mne zatím jeden z nejsilnějších letošních filmových zážitků. Ano, byl jsem dojat. V tomto případě to ale nevnímám jako své podlehnutí citové manipulaci, nýbrž jako důkaz toho, že film bezchybně fungoval na všech úrovních a dovedl mne přesně do toho emocionálního rozpoložení, o něž tvůrci usilovali. 85% (26.07.2015)

// Emocionální horská dráha, u které jsem po celou stopáž brečel smíchy, štěstím, nadšením ale i dojetím. Je to tak, opět jsem se nejspíš zamiloval a co se před lety povedlo Na vlásku, bylo nyní zopakováno - tohle je rok dívek jménem Riley (Sense8). Tohle je rok úžasných animáků (Good Dinosaur bude pecka). Tohle je rok oživování klasik (Star Wars se blíží). Tohle je zlatý rok filmu a tahle nová Pixarovka je toho důkazem. Kandidát do top 3 2015, bez debat. "The foot is down." (24.07.2015)

Mám k filmu několik výtek. Čekal jsem, že film obsáhne delší časové období a že interakcí mezi jednotlivými řídícími centry bude víc, protože potenciál tu rozhodně byl (např. scéna u večeře). Měl jsem původně pocit, že celý film je vlastně o začínající pubertě a že takový průběh je očekávatelný u většiny jedinců, leč nestalo se. V hlavě je přesto natolik kouzelný, barevný a dojemný animák a lze konstatovat, že Pixaru se ostatní stále jen dívají na záda. Pixar totiž umí to, co mu ostatní mohou jen závidět - velmi stylově odkazuje k vlastní tvorbě, tvorbě režisérských velikánů nebo dokonce celým kinematografickým obdobím, případně jiným druhům animace. Zakomponování do příběhu je přitom velmi hladké a naprosto přirozené. Je to komplexní a nápaditá mapa toho, jak to v hlavě může fungovat. Release the Kulich! (06.12.2015)