Zmizelá

Když si autor adaptuje pro stříbrná plátna vlastní práci (navíc takto spletitou), tak to málokdy věstí něco dobrého, jelikož tomu zpravidla chybí odstup. To neplatí o Flynnové, která se nebála svou "zrcadla bestsellerově nastavující ne-až-tak-krimi-thrilleroidní satiricky cynickou vztahovku" ořezat i upravit pro potřeby jiného média. Za své tedy vzalo vše co není bezprostředně o hlavní linii. Díky čemuž je to výrazně méně o těch dvou (a mnohem více tak vynikne hlavní zádrhel předlohy a sice že ti dva jsou loutky, které se chovají dle aktuálních potřeb děje a ne živoucí postavy) a více o detektivní lince a dopadu médií na veřejné mínění. Tedy ty tam je Nickova nenaplněná spisovatelská ambice či Amynino "abc osobních testů" v každodenní praxi. I ty deníkové záznamy jsou zrevidované na nezbytné minimum; je to prostě okrouhané až na dřeň. A jak by tento přístup nefungoval v knize, tak to díky tomu funguje na filmovém plátně; zvláště pak s tolik sednoucím Fincherovým chladně odosobněným pojetím, které ještě o stupeň výše dostává hypnoticky znepokojivý podkres dua Reznor/Ross. Každopádně největší přednost předlohy zůstala zachována. Vývoj manželského vztahu Nick/Amy je totiž chytře napsán jako ty (nej)lepší horoskopy. Tedy tak, že se v nějakém z těch aspektů jejich nesourodého soužití pozná každý pár s dlouhodobějším vztahem (bavíme se o první polovině). A jakmile se tak stane, tak to lze vzít za své, protože to dokáže vyvolat dojem "může se to se to stát i vám". Pokud se vám to již neděje... (02.10.2014)

Na Finchera slabší kousek. Ano, byla to dobrá kriminálka, dokud to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Už jsem v komentářích zahlédla, že kvůli finále dal někdo odpad! a vůbec se tomu nedivím. Upřít originalitu námětu nelze, ale mně to zkrátka nesedělo a v závěrečných minutách jsem si musela klepat na čelo. Zkrátka výborně rozehraná kriminálka s neukočírovaným koncem, který - co si budeme povídat - zkurvili. Co taky vůbec nedává smysl je příběh Amy, který po návratu vyprávěla světu. Kamerové záznamy z domu u jezera tam přece byly jen za tři dny, ne celý měsíc. Stačí se trochu zamyslet a člověk objeví spoustu logických mezer. O to víc mě překvapuje, že je film opěvovaný i velkými rádoby kritiky (čti hnidopichy). Za mě menší zklamání. (28.12.2014)

Život je těžký. Manželství je těžší... Fincher nezklamal. Precizní v každém směru, každá sklenička, každý kapesník má své místo. Přiková k plátnu a nepustí. Hudební složka jen potvrzuje tvůrčího génia zainteresovaných. Dokonalá rytmika, střih, prvotřídní herecké výkony (Affleck skvěle obyčejný, Rosamund Pike si kráčí pro Oscara) skvěle napsaných charakterů. Příběhově originální, veskrze moderní pohled na manželství a celkově ženskou převahu v právě ubíhajícím tisíciletí. (06.10.2014)

Další grafomanská kravka s hlubokým hrtanem použila tak zvaný Roulingovský gambit, praštila rukopisem plagiátorského braku o stůl významného nakladatele, načež klesla do kolen a nasoukala si na mandle jeho ego. Poté rozkošnicky polkla, vytáhla mu z kapsy saka hedvábný kapesník s monogramem, decentně si s ním utřela koutky, bradou pokynula k tomu stohu áčtyřek a pronesla: „Ňu Jork tájms bestselr, dost dobře taky lížu koule!“. Téměř sedmdesátiletý veterán jen zkušeně mávl kouzelným marketingem a stalo se. Ve druhém kole obdobným způsobem vycucla cévku z židáckého ředitele Lišky dvacátého století a jsem docela zvědav, kdy půjde do hetryku a udělají z toho ještě počítačovou hru. Moše však naštěstí nechtěl nic riskovat, a tak si na to najmul Davču, o němž je známo, že dokáže udělat zábavný a řemeslně perfektní sryler i z návodu na obsluhu automatické pračky. A Finčr opět odvedl dokonalou práci, jen je hrozná škoda, že ještě před naší milou „spisovatelkou“ vkleče svíral půlky majitele studia i Ben „Koženátvářsrigormortis“ Eflek a předfeloval si tak jako obvykle opci na nejbližší výraznou hauptku. Slečna Píková s Bárnym sice dělají všechno proto, aby smázli divácké trauma z tohoto ochrnutého klauna, nicméně když člověk vidí, jak za dvě hodiny poměrně emoční role doslova a do písmene jednou af(l)ektovaně zamrká a vykouzlí jeden jediný tetanický úsměv, při němž mu nepochybně museli do koulí pustit dvěstědvacet, aby vypadal alespoň trochu jako od přirození, zmítá jím pocit zmaru a názor, že i vyřezaná marioneta Kašpárka by za tento part dozajista sahala na Oskara. Ze zoufalství sice ve filmu vytáhl i čuráka, avšak to heterosexuálního kritika maximálně tak dokonale „obměkčí“ a nakonec jej stejně jen tvrdě pošle do hajzlu. To chladná britská pichna Rozamunda, to je jiná káva. Ta vypadá, že při vhodném kaučingu zvládne jakoukoliv polohu, herecky naprosto oslnila a i přes výraz kapku šmrncnutý downem neuvěřitelně apeluje, až by jí jeden klidně úplně zadarmo vyvložkoval komín a odvzdušnil radiátory, aniž by musela příliš škemrat. (27.12.2014)

Film co nemá chybku v provedení, nedá ani minutku se nudit, táhne i herecky svojí ústřední dvojicí (ať žije Batfleck a jeho nablblej úsměv), a hlavně, přinutí vás a váš doprovod ještě hodinu po skončení projekce probírat co a jak vlastně bylo, je po vlažných trailerech bez debat dalším velmi silným příspěvkem Davida Finchera. (06.10.2014)