Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (80)
Po delší době příjemné překvapení! Čarokrásná příroda, příchod dešťů, opuštěná vypálená vesnice v lesích a cosi podivného ve tmě. Zneklidňující atmosféru vytváří nehostinné prostředí spolu s temným hudebním doprovodem (Stefano Sciascia). Hlavní hrdina se pokouší zjistit, jaký predátor loví tamější zvěř. Vlci? Medvěd? Když dorazí do opuštěné vybydlené vesnice, rozhodne se přijít záhadě na kloub. Příchod dešťů a rozvodněné potoky ho odříznou od civilizace a on se stává nedobrovolným vězněm na místě, kde je něco daleko děsivějšího, než hladový zvířecí predátor... Osobně bych do polorozpadlých domů nevlezl v noci ani za milion. Místy příjemně strašidelné (napínavější více do doby, než začíná být v děsivé věci jasno), závěr očekávaný a vítaný. Celkovým pojetím a pochmurnou náladou mi snímek připomněl severskou kinematografii. Pro někoho možná zdlouhavé, pro mne velmi dobré. ()
Chlapík robí etologický výskum divokého živočíšstva na taliansko-slovinskej hranici, za nevyhnutnej elektronickej pomoci. Objaví tu však niečo ako zvláštne duchovité postavy, ktoré ho zlákajú objavovať tajomstvá miestnych hlbokých lesov... Veľmi pomalý a tichý horor (až sa divím pomerne vysokému ricciho hodnoteniu :)), ktorý je však efektívne zasadený do pôsobivého, atmosféricky temného prostredia, vďaka čomu dokáže v niektorých úsekoch veľmi dobre a mrazivo zafungovať, hoci dokopy neponúkne nič špeciálne. Ale keď si to človek pustí pekne v noci a bude tomu veriť, tak sa ten „creepy feeling“ dostaví a to niekedy úplne stačí. ()
Musím říct, že jsem nečekal tak dokonale atmosferickej horor. Pro mě absolutně neznámý režisér a herci (respektive herec), který snad ještě ani nikde nehrál. Ono taky, pravda, co by vlastně hrál, když ani tady toho moc nenakecal. Nemluvný příběh nicméně naprosto dokonale vynahradilo prostředí Julských alp na pomezí se Slovinskem a naprosto brutálně tajuplná atmosféra, která spolu s hudbou dokreslovala tak dobrou atmosféru, že jsem tu hodinu a půl seděl a bez jakéhokoliv hlasu tupě zíral do obrazovky. A to i přesto, že jsem si myslel, že to dopadne tak, jak to nakonec dopadlo. Nicméně takhle zhypnotizovat mě hodně dlouho žádný film nedokázal a i právě proto si tenhle kousek zaslouží obrovský obdiv. Viděno na základě Challenge Tour 2015 ()
Keď náhodou pôjdete robiť lesný prieskum divej zvery, dobre si zistite, či náhodou v danej oblasti nestraší. Hlavne keď narazíte na podozrivú polorozpadnutú zrúcaninu :). Koniec srandy. Nebavilo ma to. Ani trochu. Hrozne statické, tiché a nudné. 2/3 filmu sa skladá len z prechádzky po lese a po dome, kontrolovania záberov kamery, výmeny bateriek, nachádzania ohlodaných kostí a pod... Nehovorím, je tu jedna-dve atmosferické scénky, ktoré zaváňajú hororovým priemerom, ale to je žalostne málo. V poslednej tretine sa príbeh začne trocha rozpletať, nastúpia dve vlasatice, atmosféra trocha zhustne ale aj tak sa z toho moc nevyťaží. Tiež je čudné, že milý etológ nemal ani jeden pokus o útek. Nič moc, riadne nadhodnotené. 40/100 ()
Zvláštní snímek. Zajímalo by mě, proč se na takové filmy pořád dívám, když se na ně vlastně nevydržím dívat:) Zjistila jsem, že duchařiny sice miluju, ale už na to jaksi nemám, prostě se bojím dívat. Oltre il guado má specifickou atmosféru. Vystačí si s jednou hlavní postavou, neustálým deštěm a opuštěným, rozpadajícím se barákem, který ve svých zdech skrývá dávné, děsivé tajemství. Tento snímek je dokonalou ukázkou toho, že záleží na divákovi, v jaké je zrovna náladě a co od filmu očekává. Někteří se můžou ukrutně nudit, protože ve filmu se vlastně vůbec nic neděje. Druhá část diváků může být zcela pohlcena osobitou, artovou atmosférou a vychutnávat si ji. Pomalý, plynulý děj tak jednu skupinu může ukolébat ke spánku a tu druhou zase navnadit na ten krásný, děsivý strach z neviděného a neznámého. Během sledování jsem si vzpomněla na Záhadu Blair Witch. Ať už patříte k těm, které tento snímek unudil, nebo k těm, které zaujal, jednu věc snad musí ocenit všichni. Ta hudba je skvostná... ()
Reklama