Dva dny, jedna noc

Na mně ta thrillerová struktura "závodu s časem" příliš nezafungovala - připadalo mi to spíš jako trik z lenosti. "Vymyslíme začátek, vymyslíme závěr a doprostřed dáme pár náhodně konstruovaných scének, 50/50 úspěch/prohra, aby se to nějak dokutálelo do konce." Kromě výborně načrtnutého profilu hrdinky bojující s depresí a vlastní hrdostí se ve scénáři objevilo několik vyloženě trapných scének a dialogů (setkání tří fanoušků "rockové hudby" v autě. wtf?). Film nenudí, ale taky nedokáže strhnout. Meh. (11.01.2015)

Sandra je na maródke,je PN,je piatok,zvoní jej telefón,zdvíha ho,ale ešte ide vybrať koláč z trúby a počúva človeka na druhom konci a dozvedá sa nepríjemnú novinu,ktorú urobili za jej chrbátom...Dostáva padáka,vyhadzov,kopačky,a tým pádom vznikajú opletačky,lebo sa jej dostane jedna jediná možnosť,že v pondelok bude tajné hlasovanie,kde kolegovia,zamestnanci ju buď podržia,ale vtedy by prišli o lukratívnych 1000 EURO Prémie.Tak Sandra nie je dva krát nadšená,víkend bude pre ňu vyčerpávajúcou záležitosťou,kolegyňa z práce jej dáva kontakty na kolegov,telefónne čísla,adresy,na ktorých nájde svojich kolegov,ktorých pozná z práce,nepozná ich druhú tvár,za ktorou sa skrývajú v súkromí,aspoň zistí,čo sú zač.To znamená,že aby som nezabudol,má takú silnú podporu svojho manžela Manua,že stretnutie sa s kolegami bude rôzne,nebude to skrátka prechádza ružovou záhradou,navštívi ich,no bude v tom určitá dávka adrenalínu,aspoň z jednej strany markantná.Ak by som mal hovoriť o situácii u nás na Slovensku,kde 99 percent ľudí si drží svoju prácu,stoj,čo stoj,tak pochybujem,že medzi touto armádou nezamestnaných,by bol niekto ochotný vzdať sa svojho nároku na plat,na prémie a cetera.Je to bohužiaľ otrepané klišé,ale tu sa dnes stará každý sám o seba,má kopec pôžičiek,niektorí sú zadĺžení až po uši,alebo splácajú hypotéku na dom,byt na niekoľko rokov,čo poznám ľudí,čo budú splácať až pomaly do dôchodku,strachovať sa,aby ma nevykopli zo zamestnania a pod.Sandra nelení,lebo komu sa nelení,tomu sa zelení,vydáva sa na cestu,ktorú by závidel aj Frodo Pytlík,cez sobotu a nedeľu bude tak extrémne vystresovaná,zároveň aj miestami šťastná,že si zvykla dávkovať tabletky,asi proti stresu,ktorú do seba nasype,až ju to zloží k zemi.Klasicky som sa s ňou stotožnil,poznám to,už ma vykopli ako prašivého psa,že som sa z toho dlho nemohol spamätať,lebo v tom bolo čosi viac,ale potom som zvážil,že som sa vďaka vyhadzovu dostal na miesta,o ktorých som nesníval ani v tom najlepšom sne,ako sa hovorí,že niečo zlé je na niečo dobré,tak som v presvedčení,že Sandra si našla lepší JOB.Bratia Dardenneovci sú pre mňa neznámy pojem,čo sa dnes zmení,Marion poznám,ale dlhšie obdobie som ju nikde nevidel,i keď viem,že nakrúca,páči sa mi táto sympatická francúzska,ktorá behá z Hollywoodu do Európy,lebo táto holka má na veľa,ako sa otŕčať v Mekke Filmu.Ako by ste sa vy zachovali na jej mieste,alebo ak by ste boli jej kolegovia?Dilema?Ja viem,čo by som urobil... (30.11.2014)

Hořký, silný a důležitý film. Na snímek jsem se dlouho těšil a čekání stálo za to! V popředí filmu stojí dilema. To musí řešit hlavní hrdinka a všichni/všechny, které obchází. Ale tvůrci samozřejmě nepřímo oslovují i diváky; co byste dělali v kůži Sandry a hlavně jejích kolegů/kolegyň vy? Zajímavá, ale dost nepříjemná otázka, viďte? Navíc, nemůžete jednoznačně odsoudit ty s negativním stanoviskem, protože moc dobře vidíte, co pro ně ten bonus znamená, a ostřejší reakce možná nejsou omluvitelné, ovšem pochopitelné min. z části ano. Velmi se mi líbil způsob, jakým tvůrci film vystavěli. Od počátečního telefonátu k přímé a čím dál víc nepříjemnější konfrontaci. Stejně tak rozmanitý vzorek kolegů, z nichž má každý svoje preference a „jiný žaludek“, z toho pak vyplývající i různé způsoby odmítání nebo naopak přijetí. V napětí diváka udržuje neustálé střídání pocitů naděje a bezmoci, které prožívá spolu se Sandrou. Do toho všeho ten její zdravotní stav…a pokud jsem při našich prvních filmových setkáních Marion Cotillard nijak zvlášť neregistroval, postupně mě svým herectvím přesvědčuje o svých kvalitách čím dál víc, tady mě uhranula hlavně svojí přirozeností. Ta ostatně platí pro celý film. Jistě, snímek lze snadno odmávnout s tím, že je to čistá utopie, jak z hlediska „realistického“ (fakt by tolik lidí přesvědčila?), tak „morálního“ (cožpak je etické chtít po ostatních něco takového jako Sandra?), ale tenhle film nabízí téma, které se v dnešní době může dotýkat naprosto každého a úvahu nad touto problematikou zpracovává výborně. Mně osobně nesedla jen a pouze přehnaná reakce trenéra juniorů (protože i ten samotný konec s telefonátem totiž dává po téhle absolvované „očistě“ svůj vlastní smysl, jakkoliv to na první pohled nevypadá). Dávám plný počet, vřele doporučuju a zároveň si dávám za úkol se více seznámit s tvorbou bratrů režisérů. (09.07.2015)

Tak tohle byla rána přímo na solar. Ponechme stranou, že si příliš nedovedu představit firmu, která by vystavila své zaměstnance podobnému dilematu. Tohle je jasný důkaz toho, že i za vlasy přitažený námět může vyústit do velmi silného dramatu. Sandra musí během dvou dnů a jedné noci přesvědčit devět ze šestnácti kolegů, aby hlasovali pro její setrvání v práci na úkor svých prémií. Někteří odmítají, jiní souhlasí, další podléhají až pod vlivem bezprostředních okolností. Ale to ponížení, které musí hlavní představitelka snášet je takřka hmatatelné, stejně jako rozpaky těch, kteří jsou nuceni říci ne. Marion Cotillard by za svůj výkon měla posbírat všechny myslitelné i nemyslitelné ceny, protože dokázala, abych s ní sdílel radost ze souhlasu i smutek a rozčarování z odmítnutí. Na konci jsem napjatě čekal, jak se se zachová a upřímně řečeno byl jsem částečně zklamán. Na druhou stranu Bůh ví, jak bych se v její situaci zachoval sám. A podobnou otázku jsem si vlastně mohl klást po celou stopáž, což je, vedle již zmíněné Marion, další obrovská devíza filmu. 100% (18.11.2014)

Téměř až dokumentárně pojaté drama o ženě, která celý víkend obíhá kolegy a prosí je, aby hlasovali pro záchranu její pracovní pozice. Nápad rozhodně zajímavý, ale bohužel jsem se absolutně nedokázala ztotožnit s hlavní hrdinkou - ta je psychicky labilní a děsí se představy, že bez této práce si s manželem nedokážou udržet poměrně velký rodinný dům. Slabší 3*. (07.10.2019)