Dva dny, jedna noc

Tohle se do mě dostalo z neskutečnou silou. Drtivá většina lidí má svou existenci založenou na přijmu ze zaměstnání, já samozřejmě nejsem vyjímkou a proto jsem neměl žádný problém vžít se do situace hlavní hrdinky, ale i těch lidí u kterých zvonila a pak už to šlo se mnou jak po másle, protože ty dva dny a jedno noc jsem s Marion prožil opravdu hodně intenzivně. Měl jsem to ulehčený nejen díky skvěle zpracovanému scénaři, ale i oscarovýmu výkonu Marion, ta holka je prostě nadpozemská bohyně. (09.10.2014)

Nápad dobrý. Psychicky velmi křehká žena musí přesvědčit kolegy, aby se vzdali bonusu 1000 euro ve prospěch zachování její práce. Celý film je vlastně obíhá a funguje to hlavně díky přesvědčivé Marion Cotillard. Jako psychická sonda je to určitě zajímavé a líbilo se mi, že ta setkání byla různě vypointovaná (až na tu rvačku, ta byla nevěrohodná). V reálu by mi ale taková situace přišla, jako důkaz neschopnosti vedení, které si radši nechá rozvrátit pracovní kolektiv, než aby přijalo zodpovědnost za nepříjemnou volbu. (21.06.2015)

Pasívne agresívna čistá duša vs. 16 rozhnevaných zamestnancov. To je príbeh morálne rozporuplný, s tendenciou vyvolať siahodlhú polemiku ešte podstatne viac než akékoľvek pocity. No až počas záverečných titulkov, v ktorých bola obligátna hudba nahradená pouličným šumom (ak tam vôbec nejaký zvuk bol, v opačnom prípade by som sa mal nechať vyšetriť), som si uvedomil, že práve to tu bolo pozitívne. Netlačenie na citovo vydieračskú pílu, viac ako je potrebné. A preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, aj keď istý si ním nie som. (26.11.2014)

Tak tohle byla rána přímo na solar. Ponechme stranou, že si příliš nedovedu představit firmu, která by vystavila své zaměstnance podobnému dilematu. Tohle je jasný důkaz toho, že i za vlasy přitažený námět může vyústit do velmi silného dramatu. Sandra musí během dvou dnů a jedné noci přesvědčit devět ze šestnácti kolegů, aby hlasovali pro její setrvání v práci na úkor svých prémií. Někteří odmítají, jiní souhlasí, další podléhají až pod vlivem bezprostředních okolností. Ale to ponížení, které musí hlavní představitelka snášet je takřka hmatatelné, stejně jako rozpaky těch, kteří jsou nuceni říci ne. Marion Cotillard by za svůj výkon měla posbírat všechny myslitelné i nemyslitelné ceny, protože dokázala, abych s ní sdílel radost ze souhlasu i smutek a rozčarování z odmítnutí. Na konci jsem napjatě čekal, jak se se zachová a upřímně řečeno byl jsem částečně zklamán. Na druhou stranu Bůh ví, jak bych se v její situaci zachoval sám. A podobnou otázku jsem si vlastně mohl klást po celou stopáž, což je, vedle již zmíněné Marion, další obrovská devíza filmu. 100% (18.11.2014)

Belgický sociální realismus? S tím na mě nechoďte. Nic tak manipulativního jsem dlouho neviděla. Dardennovi si ve své cestě za prožitkem ani nevšimli toho, že pokus o sebevraždu nemůžou odbít jedním vypláchnutím žaludku a tím mít tu kapitolu odepsanou. Falešné, naivní a chce se mi říct i hloupé dílko. Rádoby se snaží vzbudit zájem a emoce, festivalový divák je nadšen, někteří jen proto, že věří tomu, že pravda je zda daná ušmudlanou Marion Cotillard (v nesmyslné logice "herečka, která hraje učesaná, není pravdivá" a vice versa). (14.02.2024)