Predestination

Být barmanem, může být místy i slušná divočina. Tvůrci dávají stručné indicie, zručně matou a divák je zvědavý. Jenže pak přijdou momenty, které jsem, přiznám se, nepobral a můj zájem začal velmi rychle opadat. Navíc uznávám, že mě film zřejmě zastihl ve špatnou dobu a neměl jsem chuť se do něho právě v poslední třetině víc položit. Tvůrci svůj kus nakonec neprodali. Nepomohla tomu ani nápaditá kamera, ani solidní vizuální zpracování. Tyhle filosofické zápletky založené na hře s nejrůznějšími časovými paradoxy mě jako celek jednoduše nebavily. (06.12.2014)

Taková trochu jiná, vlastně úchvatně podivná sci-fi o paradoxech cestování časem. Herecky všechno zdánlivě stojí na Ethanu Hawkeovi, ale ona v podstatě neznámá herečka Sarah Snook předvedla brilantní herecký výkon hodný ryzí charakterové studie v nějakém čistokrevném dramatu... Tohle je ten druh filmu, který si člověk chce pustit podruhé, aby se přesvědčil, jestli se znalostí rozuzlení (které je mimochodem dlouho dopředu signalizované) vše do sebe zapadá přesně tak, jak má... (20.12.2014)

Časová slučka v kombinácii s originálnou story bez hubu otvárajúcich efektov. Pohltačov pukancov, ktorí sa výživajú v orgiách vizuálnej stránky možno tento snímok až tak nezaujme, no tí ktorí dávajú prednosť príbehu si určite prídu na svoje. Napriek tomu, že tu niečo obdobné tento rok už bolo, spracovanie tohto snímku je predsa len odlišné. Ja som si na svoje prišiel. Rozuzlenie prekvapí aj tých najprechytralejších. (26.11.2014)

Pozor! Komentář obsahuje brojlery (když jsme v té drůbežárně).. Dovolím si nastínit osu chronologické posloupnosti: V roce 1945 přinesl kohout před dveře kuře. Z kuřete vyrostla slepice, kterou svedla jiná slepice přešitá na kohouta. Následkem toho nepřešitá slepice snesla vejce, z kterého se vylíhlo kuře. Ihned poté se ho chopil kohout (po explozi zářivky nad hradlem nyní přešitý i nahoře) a v roce 1945 ho přinesl před dveře. Z kuřete vyrostla slepice... Jestli jste zmatení, nevadí. Jen si pamatujte, že se pořád jedná o jeden a tentýž kus drůbeže.. Hrátky podle Heinleina na motivy nevyhnutelnost, had požírající vlastní ocas a vliv časového paradoxu. Paradoxu, který nabízí čas navíc a v případě sebeincestního sci-fi bří Spierigů vám jej bere. Chyběla mi stylovější, do děje vtahující atmosféra, přebývala linie s Fizzle Bomberem a autorské sebevědomí v poslední třetině. Predestination tak visí v konopné time-travel smyčce hned mezi Osudovým dotekem a Looperem a kolem šibeničního vrchu vesele křepčí tucet vřískajících opic.. (10.12.2014)

Zase tolik odvařený z toho nejsem. První polovina by se dala nazvat " Vzpomínky transexuála" a druhá výsledný dojem samozřejmě zachraňuje. Líbí se mě hudba, nicméně vyššímu hodnocení mě tak nějak brání lacinnost a částečná nedomyšlenost příběhu. Měl zastřelit to mimino a byl klid. Ostatně možná by k tomu nakonec i došlo. I když stačilo zastřelit Hawka na lavičce a nikdy by žádný atentátník nebyl, ale to by zase nestála u té lavičky s namířenou pistolí Sarah Snook, že? No je to celé trošku na hlavu. Milion výkladů a ani jeden nebude nikdy správný. 60% (24.12.2014)