Režie:
Alice NellisScénář:
Alice NellisKamera:
Matěj CibulkaHudba:
Vašo PatejdlHrají:
Martha Issová, Lukáš Příkazký, Václav Neužil ml., Sabina Remundová, Zuzana Bydžovská, Kristína Svarinská, Jana Oľhová, Marián Geišberg, Miroslav Noga (více)Obsahy(1)
Pohádkový příběh vychází z klasické pohádky Boženy Němcové "Sedmero krkavců". Mladá dívka na sebe bere těžký úkol. Musí se pokusit zachránit své bratry a zbavit je prokletí, které na ně uvrhla jejich matka. Je to příběh o odvaze, vytrvalosti, ale také síle slova, pravdy a opravdové lásky... Hlavní hrdinkou je mladá dívka Bohdanka, která se narodí do utrápené rodiny pekaře, jehož žena před lety v návalu vzteku proklela sedm svých synů a z těch se stali krkavci. Rodiče před Bohdankou toto rodinné neštěstí tají. Když se Bohdanka na prahu dospělosti dozví o prokletí své rodiny, rozhodne se, že musí bratry zachránit. Od místní čarodějky se jí dostane rady, že musí svým bratrům ušít košile. Ale ne lecjaké - sama bez pomoci musí natrhat kopřivy, zpracovat vlákna, utkat látku a ušít každý steh. Bohdanka se vydává na dlouhou cestu za záchranou svým bratrů. (Bohemia MP)
(více)Videa (1)
Recenze (592)
Kto to tu hodnotí? Vám sa tá rozprávka páčila? Dá sa to porovnať so starou premakanou klasikou s hercami svetového formátu? Už len obsadenie hlavnej herečky je výsmechom do tváre Boženy Němcovej. Nehovorí sa náhodou v príbehu o mladom dievčati? Martha Issová vo veku 34 rokov a nie veľmi pohľadnou tvárou, nehovoriac už o hereckých schopnostiach, je obsadením snáď len z poslednej núdze. Preafektovaná Sabina Rumendová je ďalší klinec do rakvy tradičného poňatia rozprávky. Scenár pôsobí absolútne "nepohádkovo", ani neviem prečo som dal aspoň jednu hviezdu. ()
Teda, koukat celou dobu na věčně nas.ranou a vzteklou Issovou, která mimochodem ani moc hezká (a ani dost mladá na tuhle roli) není, to je pěkný opruz. Ve chvíli, kdy přestane mluvit, dokonce zjistíme, že neumí hrát - mimika a gesta, to jí fakt nejde, vyznívá to pěkně přehnaně. Jenže zase když mluví, tak je to samá pražská hantýrka a samé "aháá". Tož si vyberte. Lokace jsou docela slušné, jen škoda, že kameraman je ne vždy dokáže ústrojně využít. Jsem jediný, komu přišlo divné, že někteří její bratři jsou MLADŠÍ než ona? WTF? A co tam dělá ta kukuřice? Také jsem měl celou dobu pocit, jestli paní režisérka není na holky - každou chvíli to vypadalo, že Issová už už tam bude běhat jen v kalhotkách. Vlastně je to hodně feministický film, nevím, v jakém slova smyslu, ale chlapi jsou tady jen postávající nekňubové bez vlastního názoru a projevu. Pak mi film, ani nevím proč, každou chvíli připomínal pohádku o krtkovi, jak chtěl kalhotky. Jen čáp chyběl. Konec - jindy nejdramatičtější situace této pohádky - je totálně zpackaný a ukecaný. Vypadá to celé jako film „na rybu“, tedy rychle splácaný film, aby byly potřebné finance na dárky, Film, kde nefunguje načasování scén, atmosféra, práce s divákem, snad skutečně jen ty lokace a sem tam kamera. ()
Pohádka převyprávěná klasicky a originální hlavně v detailech, ale zaplaťpámbů za to, jak dobře funguje. Martha se mi v hlavní roli moc nezdála, protože její typ by spíš odpovídal postavě princezna bojovnice, ale jiní herci to vynahrazují. Co diváky ovšem okouzlí asi nejvíc, to je technické zpracování filmu. Krásná kamera, krásné exteriéry, velmi dobře zvládnutá přeměna krvavců v lidi. Sedmero kravců nespadlo z nebe, ale s přehledem strčí do kapsy snad všechny vánoční pohádky České televize, a tak při hodnocení zaokrouhlím nahoru. ()
O čem se veřejně mlčí, o tom se pokoutně šeptá. Proti sobě tady stojí dobro a zlo, mlčení a slova. Mlčení může znamenat snahu něco pohřbít, je součástí vykoupení, mlčí se tam, kde slova nejsou třeba a mlčí se ve chvíli, kdy žádná slova nestačí. Druhým zásadním motivem jsou slova, zejména síla lži. Stejně jako nejde vrátit vyřčené slovo, stejně jako se mlčením nic nepohřbí, tak i ze sebeabsurdnější pomluvy vždycky něco ulpí. Ponaučení se z toho nenásilně sypou, jako peří z duchny natřásané Perinbabou, prakticky od úvodních titulků a já jen doufám, že se aspoň někteří rodiče, jejichž dítko dělá psí kusy od rána do večera, chytnou za nos, že je to důsledek jejich pedagogického selhání. Máme tady dávné tajemství, kouzla, snahu nějaké zlé babice (dokonale odporná Sabina Remundová) dosadit na trůn vlastního potomka místo řádného následníka (popravdě, je to jen do extrému dohnaný přirozený přírodní boj o zdroje, takže démonizování tady není úplně na místě), záhadnou postavu, která není úplně tím, čím se zdála být, odhodlanou a naprosto věrohodnou hlavní hrdinku, citlivého nevzhledného, a přesto velmi sympatického, hlavního (slovo hrdina se tady použít nedá a jiné mě nenapadá) a pak ňoumu, který vypadá, že je zlý a že on bude hlavním záporákem, aby se po chvíli ukázalo, že to je jen nezralý rozmazlený blbeček. Abych nezapomněla, taky tu máme ústředních sedmero krkavců, kteří i v podobě ptáků jsou Bohdance plnokrevnými sourozenci se vším, co k tomu patří, ať už je to láska a péče (stavění hnízda, přivedení pomoci, když potřebuje, nekompromisní zastání při pálení čarodějnic), nebo škodolibé sourozenecké pošťuchování (dokonalá trefa na obvaz, ukradení romanticky oprašovaného kvítku od milého). Bohdanka jim sourozeneckou lásku se vším všudy víc než bohatě oplácí, krom velké ústřední oběti i cestou se zraněným krkavcem, což jí nebrání po sourozencích házet boty, když se na ně rozzlobí. Modernizace pohádce prospěla, sice to setřelo pohádkově historizující nátěr, na druhou stranu se tím zvýšila srozumitelnost pro cílovou skupinu, kterou rozhodně nejsou malé děti. Pohádka, kde každá postava má svůj uvěřitelný motiv, kde se postavy vyvíjejí, kde jsou láska, nenávist, strach, vtip, závist a odvaha předvedeny v uvěřitelných podobách, je důstojným soupeřem (či raději souputníkem) klasickým pohádkám, s nimiž jsme vyrůstali. Děsí mě jenom jedno. Setkala jsem se s názorem, že to je feministická pohádka, kde není žádná dějotvorná mužská postava. Co na to říct? Je to pohádka o holce, která vysvobozuje bratry. Muži, kteří se tu vyskytují, nejsou žádná ořezávátka - pekař, který se ženou čelí veřejnému mínění při záhadném zmizení sedmi dětí, panovník, - otec, který bez váhání zachraňuje dítě před padajícím kamenem, hendikepovaný chlapík, který na sobě zapracuje a je oporou své ženě. Nejsou hlavními postavami, a proč by měli být? Nebylo těch naprosto pasivních osvobozených princezen už dost? A není na světě kopřiv víc, než kdy bylo draků? Pěkně to paní Němcová napsala. ()
Tak abych si koupil pořádnou lepící pásku, jíž dám dokupy nad novodobými českými pohádkami zlomenou hůl. Sám jsem se divil, ale tohle byla pohádka, u které jsem se velmi dobře bavil. Martha, když nemohla mluvit, hrála parádně. Jako herečka je vynikající, a dokonce zahrála i romanticky laděnou dámu, což bych do ní skoro neřekl. Velmi příjemně působila i Zuzana Bydžovská, svou postavu prodchnula tragikou i vlídností. Do příběhu ale výborně pasovali i pánové, Lukáš Příkazký i Václav Neužil (hraje mladšího z bratrů, byť je starší!), kteří si role vyloženě vychutnali. Především Neužilova postava je tak nenuceně vtipná, že smekám klóbrc. Nejen na soudobé poměry, ale i v porovnání se starší produkcí je tohle pohádka opravdu pohádková, inteligentní (!), poetická, s přesně dávkovanou romantikou a vtipem, zkrátka dobře odvedená práce. Plus krásná hudba. Konečně po dlouhé dobře film, kde se nikdo nepitvoří, nebo ze sebe nedělá pitomce. Jen je to osamělá růže v poli hnusného trní novodobé české pohádkové produkce. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (12)
- Scénář pro filmovou adaptaci pohádky Boženy Němcové Sedmero krkavců napsala Alice Nellis původně pro režiséra Jana Svěráka. Líbil se mu, ale s pocitem, že se hodí spíše pro ni, se sám rozhodl pro Tři bratry (2014). A Nellis tak natočila Sedmero krkavců. (Zdroj: Právo) (hippyman)
- Erika Stárková si ve filmu zahrála se svým švagrem, Václavem Neužilem. (Duoscop)
- Scény z dediny boli natáčané v Múzeu oravskej dediny, v obci Zuberec. (ti88na)
Reklama