Pojedeme k moři

Takovou investigativní činnost mládeže jsme tu neměli od Velkého případu malého detektiva a policejního psa Kykyna, ale neuvěřil jsem tomu. Pro dospělé příliš dětské, pro děti příliš dospělé. Zvolený koncept to měl odlišit od něčeho jako Soukromé pasti, ale ve své nesmyslnosti se nakonec stal slabinou.. (15.08.2018)

Překvapení jako hrom. Kdo by byl řekl, že se v českých končinách, po roce 2005 a ještě ke všemu ve městě, ve kterém žiji, natočí film, u kterého se neunudím xmrti. Pan Mádl je frajer. Jinak bych dal čtyři, ale kvůli Budějcím a úžasným hlavním dětským představitelům dám plnou palbu. Minulej rok to byly Křídla Vánoc a letos Pojedeme k moři.... díky takovýmhle filmům se ve mě probouzí naděje, že česká kinematografie ještě není v těch nejhlubších sračkách. P.S. Tetsuo je se svojí objemnou recenzí (ač je zdánlivě profesionální recenzent a kritik) naprosto mimo a očividně vůbec nepochopil o co Mádlovi v tomto filmu šlo. "Babi, ty sis prdla?" (06.12.2014)

Na debut celkom fajn a bolo z toho cítiť autobiografické prvky, hoci Mádl ich priznáva len čiastočne. Dobrá práca s kamerou a nechávanie diváka v napätí, čo za tajomstvo je tu ukryté. Len chlapci mi prišli, že vyzerajú staršie ako na 11 a aj sa tak správali. A veru aj tak bolo - 13 a 14-ročný chlapec, čo je vek hercov, myslí inak, nerozumiem, prečo to nešlo upraviť, keď chlapci riešia aj intímne veci, čo už je stav pred pubertou a nie práve vyliahnutého vajca resp. z vajec. Ten "Jugoš" bol zobratý asi len preto, že strihom v štýle kastról dokázal Mádla pripodobniť najviac. Druhý, ten hlavný, mi prišiel prirodzenejší. (02.08.2023)

Natočil si mě jak kadím! No to teda JAHAHAHAHA!!!!! Respect borci úžasnej film!!! Fakt mě dojal k nepříčetnosti!! Nekecám! Myslel jsem si jako, že mě už nepřekvapí nic a, že domácí kinematografie už po Troškových eskapádách do větší žumpy nepadne, ale omyl vážení... Tohle je vlastně rozličně žánrový film začíná jako rádoby komedie která se mění v detektivku a na konci je z ní emocionální oduševnělé drama. Akorát, že na to aby to nějak zapůsobilo na starýho cynika Wacoslava1 je to až prvoplánovitě dojemný a patetický a strašně průhledný. Tak jasně má to bejt nakonec o tom jakýma sračkama si v životě procházíme nebo tak nějak? No dobrý tak to nemusím vidět tenhle film a můžu se ohlídnout za svým zpackaným životem a teď jako co? Teď se z toho jako mám posrat nebo co? a posere se někdo ze mě?? a natočí o mě někdo film??? a zajímá tohle vůbec někoho????? No evidentně jo. Zdejší na hlavu padlý zástup pětihvězdičkářů vyhnal tuhle zoufalost až do červený barvy... No nestíhám to tady, ale zachovávám si chladnou hlavu, třeba mě ukamenujte, já jsem na to zvyklej, ale k moři fakt nepojedeme s tím se smiřte. No za hlášku babi ty sis prdla? dám aspoň 5% (13.12.2014)

... a potom, že nejde točit ze současnosti a tvůrci jsou „nuceni“, uchylovat se k tolik vděčnému (po)totalnímu tématu. Jasný důkaz toho, že točit se dá skutečně o všem. Nápadité, hravé, přirozené, na nic si nehrající, plné všudypřítomného nadšení. Jasný důkaz toho, že v jednoduchosti je krása a síla. Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, kdy naposledy jsem měl takovýto příjemný pocit, u sledování českého snímku. Pojedeme k moři působí jako svěží vánek v zatuchlých zdejších vodách a v kontextu všech těch paniců na nic, (u)lovených miliardářů, (u)kradených Dagmar, Babovřesek, (z)krocených krokodýlů apod.se téměř nechce věřit, že tohle natočil mladý český (debutující) režisér. Jak vidno, jde to i bez „celebrit“, s neokoukanými tvářemi a bez „skrytých“ reklam, neúprosně, na nás diváky, útočících v maximálně desetiminutových intervalech. Chyb(k)y by se samozřejmě našly (za všechny závěr), ale vše přebíjí ta upřímná snaha vyprávět příběh (tuším, minimálně lehce autobiografický) a absence jakéhokoliv kalkulu. To se potom snáze resp. tuze rády, přivírají oči..... 80% (31.12.2014)