Režie:
Jiří MádlScénář:
Jiří MádlKamera:
Edita KainrathováHudba:
René RyparHrají:
Petr Šimčák, Jan Maršál, Ondřej Vetchý, Lucie Trmíková, Jaroslava Pokorná, Jan Hlaváč, Michaela Majerníková, Ondřej Veselý, Lukáš Hrabák, Roman Nevěčný (více)Obsahy(1)
Jedenáctiletý Tomáš se chce stát filmařem, a když dostane k narozeninám kameru, rozhodne se natočit svůj první film – o své rodině a kamarádovi. Postupně tak poznáváme jeho tatínka, maminku, babičku, ale i kamaráda Harise, který mu pomáhá s natáčením. Kluci blbnou a užívají si natáčení, ale jen do chvíle než zjistí, že kamera dokáže odhalit i věci, které jsou nepříjemné - například pravdu o jejich spolužačce, kterou Tomáš miluje anebo že mu jeho táta lže! Dvakrát týdně tajně odjíždí místo práce bůhvíkam, ale zapírá to. Tomáš, i když má obavu, že se dozví něco, co bude bolet, se rozhodne tomu přijít na kloub. Netuší, že narazil na rodinné tajemství, které má mnohem hlubší kořeny, než se zprvu zdálo.... Jeho odhalení je šokující i čisté svou neokázalou jednoduchostí a lidskostí. (Falcon)
(více)Videa (2)
Recenze (761)
Jeden z mála českých filmů poslední doby, kde forma nesmírně podtrhuje sílu sdělení. Pojedeme k moři je totiž natočeno jako home video dvou kluků, kteří dostali zrcadlovku a teď se s její pomocí rozhodli zaznamenávat životy lidí ze svého okolí. Nemusíte se ale bát, že by bylo kvůli své netradiční narativní a audiovizuální stránce nekoukatelné; zdánlivý amatérismus záběrů se zde míchá s profesionalitou filmařského štábu, takže film po obrazové, zvukové a střihačské stránce rozhodně netrpí. Nebýt zbytečného závěrečného epilogu, neváhám jít ani po nejvyšším hodnocení. ()
Vzala jsem svoje (pre)adolescenty do kina. Trochu jsem se bála, že to bude moc dospělácké a že mi u toho děti nevydrží, ale obavy se ukázaly liché. Děti se nejen bavily, ale bavily svými poznámkami i důchodce v kině. Pokud se někdo strachujete, že by jim mohly ublížit poněkud drsnější scény, nebylo to o tolik horší, než samy zažily. Svět z pohledu kluků ve věku mých dětí mne bavil. ()
... a potom, že nejde točit ze současnosti a tvůrci jsou „nuceni“, uchylovat se k tolik vděčnému (po)totalnímu tématu. Jasný důkaz toho, že točit se dá skutečně o všem. Nápadité, hravé, přirozené, na nic si nehrající, plné všudypřítomného nadšení. Jasný důkaz toho, že v jednoduchosti je krása a síla. Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, kdy naposledy jsem měl takovýto příjemný pocit, u sledování českého snímku. Pojedeme k moři působí jako svěží vánek v zatuchlých zdejších vodách a v kontextu všech těch paniců na nic, (u)lovených miliardářů, (u)kradených Dagmar, Babovřesek, (z)krocených krokodýlů apod.se téměř nechce věřit, že tohle natočil mladý český (debutující) režisér. Jak vidno, jde to i bez „celebrit“, s neokoukanými tvářemi a bez „skrytých“ reklam, neúprosně, na nás diváky, útočících v maximálně desetiminutových intervalech. Chyb(k)y by se samozřejmě našly (za všechny závěr), ale vše přebíjí ta upřímná snaha vyprávět příběh (tuším, minimálně lehce autobiografický) a absence jakéhokoliv kalkulu. To se potom snáze resp. tuze rády, přivírají oči..... 80% ()
Na Pojedeme k moři se mi vůbec do kina nechtělo. Pak ale kamarád ve zbroji - Enšpígl - po návštěvě kina zavelel a já jít musel. Ne, že bychom žili v nějaké monarchii nebo diktatuře a on by mi řikal, na co mám jít a na co jít nemám. Spíš mě překvapilo, že on, co Jirku Mádla za jeho přehnaně politický názory moc nemusel, najednou úplně otočil a chválil ho kudy chodil. Pět hvězdiček bych totiž od něj na tenhle film vůbec nečekal. A už vůbec bych nečekal, že mu dám pět hvězdiček i já. A to mi Jirka Mádl nevadí a nikdy nevadil. Tenhle film je totiž podle mě jeden z nejoriginálnějších filmů, co jsem od Sametové revoluce v Česku viděl. Nejde ale jenom o nás, takhle originální film jsem prostě hodně dlouho neviděl. Celej film natočili na foťáky Nikon dva kluci, co si od Jirky nechali nosit akorát tak svačiny bez okurky. A zvládli to parádně. Dost si mě také získali nejenom hereckými výkony, příběhem, který mi několikrát připomněl i moje dětství a příběhy některých mých tehdejších dětských kamarádu, ale hlavně i láskou k filmu a obrovské poctě Milošovi Formanovi. Tohle se prostě opravdu povedlo. ()
Chyběla mi trošku větší katarze a přebývalo příliš mnoho dohadů o ději. V některých situacích by lidé kluka s kamerou poslali rovnou do prdele. Ale podle rozhovorů s Jiřím Mádlem jsem věděl, že to má v hlavně srovnané. Dialogy a situace působí tak autenticky, že jsem ochoten mnoho věcí tomuhle debutu s klidem prominout. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (30)
- Vo filme vystupujú tri reálne postavy, s ktorými sa Jiří Mádl v živote stretol. Prvou z nich je hercova babička, ďalej prvá láska Stáňa a dobrý priateľ hlavnej postavy Haris, ktorý bol v detstve režisérovým najlepším kamarátom. (Zdroj: aktualne.sk)
- Během natáčení se rozešli Jiří Mádl a Barbora Jánová. [Zdroj: blesk.cz] (SONY_)
Reklama