Cesta za Vánoční hvězdou

Taková obyčejná vánoční pohádka ve smyslu, že zde nejsou žádné moderní prvky, není to zbytečně překombinované, hezky se na to kouká, má to pozitivní náboj, má to i uměřené herectví (ačkoliv zlý baron mi občas připomněl tajtrlikujícího Pavla Kříže), sem tam je to i pohodově vtipné a hvězdu navíc dávám za český hrad Pernštejn. (20.07.2023)

Aj keď už pomaly začína jar klopať na dvere, ja som sa vybral spolu s nórskymi filmármi a malou princeznou Sonjou na cestu za Vianočnou hviezdou. Pustil som si film "Reisen til julestiernen". No a zhliadol som dobre natočenú, severskú, fantasy rozprávku. Je to pohodový, príjemný snímok. Zrejme sa nestane mojou povinnou vianočnou klasikou, ale určite si ho ešte niekedy v čase vianočných sviatkov pustím a znova pozrem. Mám totiž pre vianočné príbehy slabosť. *** (06.03.2017)

Pěkná pohádka, kterou táhnou dolů absolutně nejapné a natvrdlé mužské postavy, realtivně nijaké vztahy mezi postavami a navíc překlad po cestě přes angličtinu, kde z Vánočního starce / Vánočního ducha udělali Santu Clause a další nepřístojnosti. Vzhůru jej táhne krásné prostředí českého Pernštejna se severskou přírodou a několik milých okamžiků. Za mou menší polovičku 4*, za mě 3* (28.06.2015)

Severania to proste s vianočnými filmami vedia. Po fínskej rozprávke Joulutarina (Legenda o Vianociach) ďalší príjemný film s vianočnou tématikou. Pekný dôkaz, že aj hrané rozprávky môžu stále oplývať klasickými ideálmi. Občas síce chýbala logika a niektoré scény boli trošku podivné, ale ako celok naozaj veľmi príjemná rozprávka, ktorej nechýbala dramatickosť a klasické posolstvo s tradičnou rozprávkovou atmosférou kráľovstva a stratenej princeznej. Milé, určite hodné viac ako len 63%, (05.12.2014)

Důkaz, že se pohádky vážně dají točit filmově, nestrojeně a s hlavní postavou, s níž je možno sympatizovat. Stala se jí obyčejná malá holka, trpící popelkovským údělem a oplývající laskavostí a dobrotou. Mladá Vilde Zeiner je jako Sonja na výpravě za Vánoční hvězdou příjemným hereckým nováčkem. Krkolomně se tváří jenom záporné postavy, ale v rámci pohádkové (nenásilné a neagresivní) stylizace jsou přijatelní. Naopak potěší, že v Norsku nepropadli úplné digitální mánii. V Česku bychom třeba toho medvěda nebo skřítky udělali průměrnou digitální animací a ještě bychom se vytahovali, Nils Gaup v tomto nechává rezonovat staromilského ducha rukodělného a optického přístupu. Počítače přichází na scénu v nezbytných momentech, jako je létání. Důležité je, že jako pohádka zachovává významné atributy dobra, které už jen svou čistotou vzdoruje zlu, a film samotný nabízí vedle povedené úvodní animované pasáže, z níž by byl skvělý komiks, několik kouzelně poetických momentů. (08.11.2013)