Neon Demon

Filmařská orgie nad nepřejícností, závistí, prchavostí, prázdnotou, prokletím a vůbec hnusem co je spojený s krásou. Refn zůstává věrný svému vyzrálému hypnostylu, jen se bohužel po vězení, Valhalle a nočních ulicích LA, což mi všechno sedlo, Bangkok nikoli, opřel do světa modelek což je mi taky cizí. Ten film vlastně znásilňuje "krásu" jako průmysl, celý to povrchní pojetí, připomná to starý artový euro-horory a je to celkem silně abstraktní, posedlý samo sebou, soundtrack opět klíčem. Mno, NWR je prostě výjimečný tvůrce, ale poslední dva filmy se míjíme. "And so I said I want to make a movie about the insanity of beauty." (26.01.2017)

Režisér Nicolas Winding Refn byl pro mne velkou neznámou a doteď jsem neměl tu „čest“ ani s jedním z jeho filmů. Nechal jsem se však zlákat žánrovým zasazením (psychologický, mysteriózní, horor, thriller) a především průměrnými čísly v hodnocení na internetu. Velmi záhy jsem však pochopil, že jsem zase skočil „na špek“ a nejhororovějším zážitkem z tohoto filmu byla jeho až nesnesitelná délka. Předem bych chtěl upozornit, že tohle opravdu nebyla a nikdy nebude podívaná pro mou maličkost. Ono bylo pěkné sledovat pohledné dívky (i když hlavní hrdinka mi teda vůbec sympatická nebyla), ale polonahá těla (občas i zcela nahá) byly jen slabou náplastí, pro jinak dost nezáživný čas, který jsem tomuto filmu věnoval. Po vizuální stránce bych snad ještě dokázal alespoň částečně najít slova chvály, protože některé efekty byli vážně povedené a ani kamera nebyla nejhorší, ale příběh potažmo zápletka – tak to už byla jiná káva. Kupící se přihlouplé dialogy a naprosto nudné pasáže, mě trýznily mnohem více, než když v práci odpočítávám poslední hodinu. Pln čirého zoufalství jsem neustále pokukoval po časomíře a těšil se, až tohle utrpení konečně skončí. Ke konci sice došlo k mírnému zlepšení, ale ani krví pokrytá nahá ženská těla už tomu moc kreditu nepřidala. Opravdu bych byl rád, kdyby mi někdo vysvětlil onen „hypnotický zážitek“, který z filmu mnoho diváků údajně mělo. Já se totiž po většinu času nudil jako prase. 40% (22.07.2017)

Asi soukromý divácký zážitek roku, ne-li ještě za delší období. Od premiéry (v totálně natřískaném Světozoru) už dva dny v kuse pořád poslouchám nadpozemsky dokonalý soundtrack - a nemůžu ten film dostat z hlavy - Neon Demon je vizuálně neuvěřitelný, režijně vizionářský, a celkově za hranicí všeho, co jsem kdy viděl, Refn je naprostý génius, který mě dokonale dostal - už jenom trailer jsem si musel pouštět snad stokrát, jak mi přišel dokonalý. Naposledy jsem takto v kině umíral blahem snad u filmů Noční můra či The Guest, ale na Neon Demon to stejně nemá - to spojení absolutně dokonalého obrazu i hudby došlo vrcholu až zde - Neon Demon je dvouhodinový audiovizuální orgasmus, jakkoli to debilní klišé filmové hantýrky nemám rád. Stejně tak Elle Fanning v titulní roli předvádí něco neuvěřitelného a v tom filmu mě naprosto ohromila - já prostě pořád nechápu, jak může vzniknout TAK DOKONALÝ film, který se mi absolutně vším tak strašně trefí do vkusu, že mám po jeho zhlédnutí pocit, že můj život už nikdy nebude - a nemůže být - jako předtím. Po takovém filmu jsem asi vždy toužil, aniž bych to vlastně věděl - za mě by i 10 hvězd bylo málo. (22.09.2016)

Vedel som, že to raz príde. Nicolas Winding Refn sa v posledných rokoch našiel a tak vlastne od Valhalla Rising točí jeden vydarený film za druhým, ktorým nechýba nielen perfektný audiovizuál, ale aj zaujímavá umelecká vložka a nejaké tie amorálnosti, ako brutálne násilie, alebo aj trochu tej zvrátenosti, ale vždy len v inteligentnej podobe. No predsa len ani z jedného som nebol úplne nadšený, každému k dokonalosti chýbalo niečo, čo som napríklad našiel v niektorom z tých ďalších a tak som len čakal, kedy sa dočkám toho dokonalo vyváženého filmu a stalo sa to práve teraz. Tématika modelingu ma síce vôbec nezaujíma, ale už som sa dávno presvedčil, že aj tá najmenej atraktívna téma dokáže v rukách schopných tvorcov vyniknúť, takže som sa jej vôbec neobával Prvá polovica ešte pôsobí tak relatívne nevinne, ale na moje prekvapenie mi to prišlo dejovo dosť zaujímavé, ten rýchly postup hlavnej hrdinky a zároveň závisť konkurencie ma bavil, no a následne sa začne do popredia viac dostávať tá falošnosť a plochosť, aká funguje v tejto oblasti, no Refn sa očakávane nezastavil len pri nej a dokáže teda poriadne prekvapiť, akých úchylných zvráteností sa tu dá dočkať, ale keďže je to očakávane podané tým rozumným spôsobom, tak mi to určite nevadí, práve naopak a až do konca to už len graduje. Takže tentoraz som si dostatočne užil aj príbeh, ktorý by mi aj sám o sebe vystačil na nadpriemerný film. Ale nezostane len pri ňom, forma je dokonalá a tak som si neustále užíval ten fantastický vizuál, perfektnú hudbu a vynikajúcu hypnotickú atmosféru, hlavne tie vystúpenia mi svojou pôsobivosťou až brali dych. Obsadenie ma len príjemne prekvapilo, Elle Fanning to zvládla výborne a sedela mi nielen v tej naivnejšej, ale aj suverénnejšej polohe, zvyšné ženské zloženie je atraktívne a charizmatické, bavili ma hlavne Jena Malone a Bella Heathcote a medzi mužmi, ktorí tu ale nemajú výrazný účel zase vynikajú Keanu Reeves, ktorý akoby pokračoval hrať Johna Wicka, ale aj Desmond Harrington, v ktorom som ale vôbec nespoznal toho sympaťáka z niekoľkých hororov zo začiatku tisícročia. Takže očakávania som mal vysoké, no Nicolas Winding Refn ich ešte o dosť prekonal, pre mňa je Neon demon jednoznačne jeho najlepší film, bavil ma po úplne každej stránke, nemám tu absolútne čo vytknúť. Opakované pozretia sú samozrejmosťou. 90% (04.09.2016)

Neon Demon patřil k projektům, jehož výsledek jsem se vůbec neodvažoval odhadnout, což se mi jakožto zdejšímu hororovému expertovi stává opravdu zřídkakdy. Už před mnoha lety jsem se v průběhu snímku Valhalla Rising přesvědčil, že Nicolas Winding Refn nedokáže uspokojivým způsobem pracovat s tempem příběhu, čímž pak trpí i výsledná atmosféra snímku. Říkal jsem si však, že v případě hororového žánru se z jeho slabiny může stát za určitých okolností i přednost. Zmínil bych například film Suffering, který je názorným případem velmi pomalu plynoucího hororu, jemuž se dané tempo podařilo využít k vybudování působivé atmosféry postavené na intenzivní ztísněnosti. Mým tajným přáním, které bohužel Refn nevyslyšel prakticky vůbec, pak bylo, aby se Neon Demon danému hororu co nejvíce přiblížil. Z hlediska obsahu a víceméně i formy se Neon Demon podobá jinému hororu - Starry Eyes, přestože jeho kvalit ani zdaleka nedosahuje. Kdyby se nejednalo o horor, tak bych Neon Demon vychválil alespoň za formu, jelikož zvolený uhraničivý audiovizuál a artový podton mi připomíná tvorbu mého oblíbeného nehororového režiséra Gaspara Noé. Jakožto hororový expert však hodnotím každý horor podle těch nejpřísnějších možných měřítek, jelikož hororový žánr je nutno považovat za krále všech filmových žánrů a od toho také odvozovat nároky na kvalitu hodnoceného snímku. Refnův Neon Demon postrádá známky komplexnosti a zvolená forma tak představuje spíše snahu o zamaskování nedostatků, které jsou při podrobné analýze každému zřejmé. I laický fanoušek hororu si bezpochyby musí povšimnout, že hororová atmosféra zde téměř absentuje. Snímek sice obsahuje spoustu hororových prvků, jenže jim chybí schopný režisér, který by je umným způsobem propojil dohromady. Z pohledu nevyhraněného diváka však bezesporu půjde o více než koukatelný film. Lze vidět, že se Refn v mezidobí na práci s tempem skutečně zaměřil. Samotný příběh ale postrádá jakoukoliv nápaditost. Je zcela předvídatelný, stejně tak jako je tomu u jednotlivých charakterů, které spíše připomínají obyčejné karikatury. Elle Fanning je však veskrze pohledné a sympatické děvče a v roli hlavní postavy se mi více než líbila. Potěšila mě rovněž účast Keanu Reevese, i když jsem tedy původně doufal, že v daném snímku dostane mnohem větší prostor a především nějakou o poznání mysterioznější roli. Přes převažující zápory disponuje Neon Demon jistým kouzlem, kvůli kterému ho ponechám blikat u třech hvězd. (31.08.2016)