Ten druhý

Príbeh z malebného zapadákova, s atmosférou sparného leta, prázdnin a detských hier, znenazdania a s ľahkosťou preniká k desivým rodinným tajomstvám, k veciam, čo mali zostať utajené. Ten druhý, zlé dvojča, je zároveň imaginárnym spoločníkom. Stretnutie s ním, veď to je hotový okultizmus: svet živých sa stretáva s posmrtným životom. Mysteriózny príbeh umocňuje mýtus o jednotnom vedomí dvojčiat, ktoré nepozná dualitu, a hoci plynie vláčne, má aj spodný prúd, ktorý sa nakoniec prevalí a prekvapí zaujímavým vyvrcholením. Film má aj istú filozofickú hĺbku. Mŕtvi v ňom pribúdajú tak, ako úvahy o smrti. Ten Druhý je vcelku dômyselný a atraktívny kus... (17.07.2011)

Opět jeden horor/nehoror. Ten druhý je z 90% obyčejný dětský film, kde si dva kluci hrají, vymýšlí lumpárny a čas od času někdo zařve. To vše s nulovým spádem či napětím, takže se film opravdu nesnesitelně táhne a podařilo se mi u něj několikrát usnout. SPOILER: Šokující pointa, že jeden z kluků je vlastně mrtvý mě napadla hned zkraje, protože na něj nikdo nereaguje KONEC SPOILERU. Ke konci se film trošičku vzpamatuje a minimálně jedna scéna je opravdu děsivá... ale celkově jde o další bezbřehou nudu, která pod heslem budování atmosféry sere na příběh, scénář i napětí. (22.02.2014)

Ten Druhý klame tělem. Ze začátku se zdá, že jde o poklidné, možná trochu depresivní drama o rodině, která nemá moc štěstí a je obklopena jakýmsi prokletím smrti. To vše ale změní velký dějový zvrat, který se stane v půli filmu a který jsem opravdu nečekal. Po něm se z klidného snímku stává pravá hororová a napínavá zábava, která jistě stojí za to. Každý si jistě vychutná atmosféru amerického venkova 70. let minulého století. PS. Hudba Jerryho Goldsmithe samozřejmě skvělá. (11.07.2011)

Temný film dýchá letním žárem a pohodou podobně, jako je to třeba ve filmu Babiččin dům. Niles neudělá krok bez svého dvojčete Hollanda a divák nemusí být extrémně vnímavý, aby velmi brzy pochopil, jak se věcí mají ve skutečnosti. Ta scénka u hrobu už vše jen potvrdí. A přesto všechno je film napínavý, anžto čekáte, kdo bude na řadě, co zase provede Dark Passenger. Snímek sází spíše na atmosféru, a tak i přes četná úmrtí se nijaké brutáloviny nedočkáte. Alespoň ty vidle mohly být v přímém záběru...ale nechť. Kupodivu nejdrsněji působí scény zdánlivě, v rámci žánru, obyčejné, jako třeba ta s matkou na verandě nebo v závěru odsouzení nevinného. A k silným třem hvězdám dám ještě jednu za samotný závěr. Ve filmech o zlu není ojedinělý, protože zlo se fakticky zničit nedá, jen na čas oslabit. Pěknou kameru doprovází výborná hudba Mistra Goldsmitha. Ocení především příznivci starších snímků. (13.05.2022)

Buď je problém ve mě nebo v naprosto průhledném příběhu, bez pořádné atmosféry. Škoda, že "mysteriózní" téma telepatických schopností nebylo více rozvedeno, protože "rodinná tradice" mi tak trochu nestačí. Hudba Goldsmithe je dobrá, ne skvělá jako za čtyři roky u The Omen, ale atmosféra (ani o půlnoci!) nefunguje. Pointa je jasná velmi brzy, ale zbytek není vysvětlen, ani přiblížen. Rodinné problémy jsou samozřejmě často budované uvnitř myslí dětí, nabádaných a učených prarodiči, stejně tak může být dětská neopodstatněná zlost zdrojem velkého zla... ale kdo má stejné schopnosti jako ten chlapec? PS: ten obsah je tady trochu mimo a kultovní? V jakém státě?:-) (06.09.2010)