Philomena

Je to přesně takové, jak to vypadá a pokud vás klišé kontrastu mezi racionálním vyhořelým žurnalistou a prostou dobromyslnou starší dámou z diváckého hlediska láká, dostanete naloženo přesně tak, jak to máte rádi, možná i nějaké to prádlo žehličkou popálíte, kočku nakrmit zapomenete, večeři připečete. Princip smíření a odpuštění, který je neustále podsouván je tak jedinou emocionální devizou filmu, která však zabere pouze na ty, kteří se ve smiřování a odpouštění rochní rádi. Sic to má potenciál konfrontace dámy, jejíž hodnoty jsou poměrně staromódní s mnoha situacemi, jež se jí osobně týkají a jejich tolerance je většinou devizou současného člověka (homosexualita, AIDS, imigranti), leč bohužel právě ona dobromyslná smířlivost ústřední postavy z toho všeho opět dělá srandovní báchorku, která největší esa z rukávu bohužel tahá v momentech, kdy téměř osmdesátiletá Judi Dench řekne nahlas "klitoris". Hvězdu přidávám za to, že jsem po asi 10 letech opět dostal k uším krásnou irskou nadávku "fecking eejit". (18.06.2014)

Doják po britsku, to je něco, co mi sedne. Máte tu silný lidský příběh, emoce bublající pod povrchem, které, když se ukážou na povrchu, jsou zpravidla uhlazené sarkastickým humorem. Philomena je příběhem, který zase jednou ukáže ošklivou stránku církve, a bylo by jednoduché jen ukázat prstem a křičet "fuj". Stephen Frears a chytrý scénář ale jsou mnohem dál a právě z Philomeniny víry a schopnosti odpouštět udělali poselství tohoto filmu. Judi Dench je skvělá jako vždycky, ale potlesk si zaslouží i (původně komik) Steve Coogan, který si tu střihnul trochu snobského všeználka s oxfordskou angličtinou, který ale po většinu filmu reprezentuje pocity diváky (od "co je mi vlastně po tom" po spravedlivý hněv). Jeho posh gentleman působí jako vtipný kontrast s irskou dobrosrdečností Philomeny, která si užívá čtení hárlekýnek a sledování hloupých komedií. 80 % (09.06.2014)

Martin je za škandalóznych okolností prepustený z postu zahraničného korešpondenta BBC. Náhodné okolnosti ho počas návštevy jedného z večierkov "spájajú" s mladou barmankou, ktorá mu prezradí krátky príbeh svojej matky. Tá pred 50 rokmi, v cirkevnom kláštore, "stratila" svojho syna. Mark chcel pôvodne písať knihu o ruskej histórii, no keďže sa mu naskytol tento komplikovaný, sociálny príbeh, rozhodne sa svoj zámer na poslednú chvíľu zameniť. Philoména však má o prosbu navyše. Chce, aby jej pomohol strateného syna nájsť. Veľmi, veľmi pekný film s množstvom príjemných, obyčajných, ľudských "frkov", narážok na gayov či cirkev, ktorá po stáročia využívala a ničila životy obyčajných, nevinných ľudí. Bez ohľadu nato, či som veriaci, alebo nie (inak nie som), snímok otvára a zároveň zodpovedá množstvo otázok ohľadom viery, či priateľstva v každom veku, akéhokoľvek druhu, citu, porozumení či hnevu. Nebyť toho záverečného perfekcionizmu príkladného správania, mohol to byť čistý priestrel. Pokiaľ má tento film niekto v poradovníku a stále váha, tak nečakajte. Nebudete ľutovať. Inak, "Judi Dench" je veľmi sympatická staršia pani. (11.06.2014)

Philomena je film o jedné z mnoha objetí tzv. Mariánských domů, katolických institucí, kam byly zavírány svobodné těhotné ženy. Zde žily pod dohledem jeptišek, porodily, a pak bylo jejich dítě dáno k adopci, většinou bohatým rodinám za nemalý peníz. A to se dělo ve 20. století, poslední Mariánský dům byl zavřen v 90. letech. Takže jsem se zase slušně nasral na katolíky. Film je to docela dobrý, zručně zrežírovaný a s přehledem zahraný. (23.01.2016)

Podľa popisu som síce očakával niečo inšie, ale ani toto nebolo vôbec na zahodenie. Páčilo sa mi najmä to, že príbeh mal svoj postupný spád (aj keď pomalší), a najmä to, že žiadne klišé sa v žiadnom prípade nekonalo (až som z toho prekvapený). Skutočný príbeh, ktorý sa vlastne po celý čas nesie v takej melancholickej atmosfére, hoci občas sa vyskytla snaha o odľahčenie jemným humorom, ktorý bol však v tomto prípade skôr na škodu ako úžitok (teda aspoň vo väčšine prípadov). Ale ako celok to bolo veľmi vydarené, aj keď tá retrospektíva v úvode mohla byť rozvinutá aj do väčšieho časového rozpätia - to považujem za najväčšie negatívum filmu. Judi Dench zahrala tú pokornú starenku Philomenu naozaj znamenito, aj keď jej postava ma mierne iritovala svojou odovzdanosťou a poddajnosťou voči irónii osudu. Zato postava Martina (Steve Coogan) bola presne to, čo tento film potreboval na rozvíjanie deju. P.S. Nechápem prečo sa Philomena rozhodla až po takmer 50 rokov začať seriózne pátrať po svojom stratenom synovi (to mi príde tak trochu absurdné, hoci sa to reálne stalo bohužiaľ presne takto). (03.03.2014)