Bohové Egypta

Jak spáchat komerční sebevraždu. 1) Vyberete si námět, který bude zajímat pár fanoušků Igora Chauna 2) scénář necháte napsat chlápky, co prznili Drákulu a nechali Vina Diesela lovit čarodějnice 3) obsadíte to prkennými herci a těm, kteří prkenní nejsou, necháte napsat absurdní lajny a pro jistotu je oblečete do pytle od brambor 4) povoláte režiséra, který budget rozpustí do přehlídky neuvěřitelně přeplácaných digitálních setů, kde skoro žádný pohyb kamery nepůsobí přirozeně. Zbytek už se udělá sám. Po hodině mě přestalo bavit se smát té pekelné naivitě, čímž to celé ztratilo kouzlo. Dokonce ani přehlídka macatých poprsí a doběla vypraných egyptských božstev to nečiní o nic více milosrdným. Nejabsurdnější blockbuster roku 2016, o tom žádná. (20.01.2017)

Po opravdu, ale opravdu bolestivém kurvení řecké mytologie Prsy Džexnem jsem byl značně tutenskeptický. A do jisté míry kleoprávněně. Do digitálního mrdníku pastelově vybarvičkovaných Sdružených barev Egypta tu taky napochodoval vyhřátý homopanteon nilských božstev, aby pubescentnímu vytlemenci ukázal, zač je toho MTv, a připravil mu žužu dobrodružstvíččččko, při kterém by nejeden egyptolog intenzivně dumal, jak v hieroglyfech napsat „slaboduchý pičus“. Nicméně… Ten náctiletý buznič je tam tentokráte spíše jen do počtu a film si pro sebe urvali slizce mačistický Žérár Řiťler a hlavně spanilý Mikuláš Zelinář – Aules, na němž paradoxně s potěchou spočine i oko zarytého odpůrce brázdění mužských rekt. A tihle kočkující se bohové jsou tak nějak docela odsejpající, sem tam i nápadití a poměrně dost akční, až jeden zapomene na homofobní předsudky a ten kýbl popkornu u toho sežere vcelku bez dávení. Prostě takový přiblble zábavný Souboj mumií, něco, jako když hodíte kupírovanému Anubisovi do podsvětí Cheopsovu stehenní kost a on ji s rozverným vrtěním zbytku šakalího ocasu aportuje. (10.03.2016)

Sympatický únik od všech těch sofistikovaných velkofilmů, ve kterých se zrcadlí současný trend dělat temné a trýznivé drama i z příběhu, ve kterém po nebi lítá panák s červenou pláštěnkou a kudrlinkou. Všichni teď chtějí dělat to co Nolan a najednou tu je Proyas s barevným velkofilmem, který před psychologií upřednostňuje rozjívenost a fantasmagorii, která mě bavila opravdu po celou dobu a film mi velmi rychle utekl. Herci jsou moc fajn, i když nemají co hrát, akce divoká a nijak oslňující, ale zase zrežírovaná pevnou rukou, a když už to někdy nedává moc smysl, pořád je se na co dívat. Z toho světa přecházejí oči a ani nevadí, že triky zrovna nejsou na nejvyšší úrovni. Však i starý Souboj titánů ve své době vypadal zastarale, ale měl své kouzlo. A něco podobného pro mě představují i Bohové Egypta...hravou pohádku plnou atrakcí, která nenudí, a na kterou se pro její chyby snad ani nedá zlobit, nakolik je upřímně přímočará ve svém vyprávění. A tohle má navíc i fantasticky přestřelené scény s Geoffrey Rushem, které mě bavily snad ze všeho nejvíc. Hezké osvěžení v té změti komiksových bijáků, které se bojí vystoupit z komfortní zóny a přežírají davy stále tím samým. (20.05.2016)

// Tak já nevím, co ten Proyas hulil, ale jestli tohle všechno byl záměr, tak je zralej na odvykačku. Když-li pominu neoriginální příběh o černé ovci rodiny, šílený soundtrack (nejsem si teď jistý, ale místy mi to připomínalo Asterixe a Obelixe: Mise Kleopatra, jindy mě z toho prostě jen bolela hlava) a nakonec i to znásilňování Egyptské mytologie, zbude sice pár hezkých žen (Elektra!!!), sympaťák Jamie Lannister a relaxující Butler (který hraje vždycky jenom jeden typ postavy - Butlera), ani ti to ale nedokážou vytrhnout výš než do vod prachobyčejného letního blockbusteru. Bohužel navíc jednoho z vůbec nejprůměrnějších k tomu. S jedním vypíchnutým okem vidím zkrátka jen tuctovou fantasy, o to víc se teď ale budu těšit na ten Warcraft. 2016 nakonec přece jen bude patřit fanboyům. Což nemusí být nutně špatná věc, tedy pokud jste jedním z nich. (28.05.2016)

Na Proyasa mám napriek väčšine celkom slabosť, a jeho filmy ma svojou inakosťou vždy bavili. Aj napriek tomu, ako stupidne na mňa pôsobil trailer, som bol milo prekvapený veľkolepím spracovaním, kde mi neprišli zlé ani efekty ani kostými či masky. Až do chvíle, čo sa mi vizuálna stránka neokukala, bol Gods of Egypt príjemným prekvapením. Ale po dvoch tretinách prišiel typický guláš finálneho vyvrcholenia a prekombinovanosti, ktorý ma začal neuveriteľne nudiť. Veľká škoda. Znie to až neuveriteľne vzhľadom k predsudkom, ale možno tomu dám ešte niekedy šancu. Trebars som bol len unavený. Teraz, ako to ale po sebe čítam, skôr tomu tak nebude :D Update 27.7.2018: Na druhé videnie, bez očakávania lepšie. Proyas vie vždy priniesť niečo, čo vo mne prebudí dieťa, a to je občas príjemné. Hlavne keď sa to odohráva v starovekom Egypte. (29.06.2016)