Marie, královna skotská

Ze všeho nejvíc jsem se bál obsazení, protože herečky mi do svých rolí neseděly, ale tyhle obavy se nakonec ukázaly jako liché, protože obě dvě zvládly své role bravurně. Líbivé jsou  i kostýmy a ucházející výprava. To ale nestačí. Největším kámenem úrazu je nemotorný styl vyprávění, který působí epizodně a nesouvisle. Chyba je i to, že tvůrci počítají s divákovou znalostí historie, ale zároveň se dopouštějí spousty nepřesností, takže když pak člověk hledá, aby se zorientoval, zjišťuje, že je to všechno trochu jinak. Legračně působí i ta jediná bitevní scéna, která tu snad radši ani neměla být a na nervy leze nestárnutí hlavní hrdinky. No a samozřejmě tu narazíte na neduh všech současných historáků a tím jsou černoši. Já s tím tedy byl už tak nějak smířený, ale udělat černokožce z Thomase Randolpha, to už je trochu moc. 50% (03.03.2019)

To už historický film môže natočiť aj imbecil s Nokiou s prídavným foťákom, čo o hodiny dejepisu ani nezavadil. Potom sa divíme, že sú ľudia sprostí, keď im do popredia dávame filmy s historickou arealitou, úplnými nezmyslami. V prvom rade sa vo filme stretnú dve postavy, ktoré sa samozrejme nikdy nestretli, poslali si len pár listov, ale ich rozhovor je vrcholom filmu. Hudba až nápadne pripomína zvučku Ligy majstrov. No a aby sme zas boli politicky trápne korektní, tak šľachtici sú černosi normálne z Mozambiku, slúžka nejaká Číňanka čo asi preplávala do Škótska cez Severný ľadový oceán, potom sa tam mihol nejaký teplý Maor hoci o Polynézii vtedy ani nechyrovali. Tomu sa ja teda nikdy nedokážem prispôsobiť, hoci môj sused to už dokázal a úprimne mu závidím. Postúpil až tak ďaleko, že minule sa desať minút striedavo pozeral raz na černocha, raz na belocha, a nedokázal ich od seba rozoznať. (22.03.2019)

Už toho bylo dost. Pokud bude v popisu filmu místo historický, napsáno fantasy, tak OK. Ale čokoládový lord Randolph Thomas, gejša v roli dvorní dámy a podobné zhůvěřilosti si schovejte do Zaklínače (jupí, je to tam!). Až bude Nelsona Mandelu hrát Dolph Lundgren, tak bude všechno v pořádku. Že jsem se posral? Já ne. (25.01.2020)

Když je Británie vaše srdeční záležitost, odpustíte filmu pojednávajícímu o této zásadní historii britských dějin i to, že je jako celek... nevím, těžko uchopitelný. Ronan zcela zásadně zastiňující Robbie, přestože měla Margotka mnohem výraznější roli (tak, jak to královna Alžběta uměla). Závěrečná scéna to pořádné mrazení v zádech navodit dokázala, především pak díky vynikající hudbě. A oblíbenec Tennant se proflákl jen podle hlasu, jinak k nepoznání. Ale jo, v kině nacházejícím se v díře, co se zove Chotěboř, to mělo svoje genius loci, proto to nadprůměrné hodnocení. (24.02.2019)

Na tenhle film jsem se velmi těšila, ale zároveň jsem ho pořád odkládala, protože nemám ráda Margot Robbie a hrozně jsem si přála, aby Alžbětu hrál kdokoliv jiný. Inu, v tomhle ohledu jsem byla maximálně překvapena a teď je to pro mě její nejoblíbenější herecký výkon. Film samotný si mě ze začátku těžko získával. Otevřít ho popravou a ke konci ji ukázat znovu mi přišlo mírně klišovité, i když to je spíš proto, kolik už jsem různých výtvorů na toto téma viděla, a nikoliv asi striktně vina filmu. V příběhových i emocionálních aspektech byl film ovšem částečně zmatečný, částečně tak odtažitý, že si dovedu představit, že to nejednoho diváka úplně odradilo. Já jsem si nakonec k postavám cestu našla a v co nejpozitivnějším slova smyslu chci říct, že za filmem bylo cítit ženskou ruku. Vizuálně to byla překrásná podívaná. (31.01.2023)