Gándhí

I po více než čtvrtstoletí od doby, co jsem tento film viděl poprvé na mne stále silně působí. Jak předesílá titulek na začátku, Gándhího životopis je zde i přes tříhodinovou stopáž nutně podán zkratkovitě, mnohé osoby a události jsou uzpůsobeny potřebám snímku (viz Gándhího působení v Jižní Africe - divák se nedozví nic o jeho angažmá v búrské válce a pozdějším povstání Zuluů, kdy měla Velká Británie jeho jasnou podporu a třeba generál Jan Smuts byl mladší než Gándhí, byť ve filmu vypadá o generaci starší), a především Attenboroughově interpretaci fascinující titulní osobnosti. Gándhího slova (která ve filmu sice nezazní, ale ze zobrazeného jasně vyplývají) "Kdybych si měl vybrat mezi násilím a zbabělostí, vybral bych si násilí" nebo "Násilí má odmítat ne ten, kdo jej činit nemůže, ale ten kdo jej činit nechce" dokazují, že šlo o mnohem složitější postavu, než o "novodobé vtělení Ježíše", jež se stává předmětem laciné a až zkomercionalizované adorace, jak jej může vnímat některý omezenější nebo povrchnější divák. (14.01.2014)

मोहनदास करमचन्द गांधी Chtěl bych komentář vést ve stylu "gándhíovském". To znamená, předložit vám filozofickou úvahu. Něco, co by vás donutilo přemýšlet, tak jako to udělal film. Jenže po pár minutách jsem zjistil, že na to 1) nemám atestaci, a za 2) by můj myšlenkový proud zastínil Attenborough, který vypráví tak úchvatně, logicky a hlavně se zaujetím, že bych dopadl jako Bambi (sám a ubrečenej). Takže raději ne!__ Na snímek Gándhí se mi na poličce prášilo pěkně dlouho. Přeci jen na 188 minutový film by si člověk měl vzít dovolenou, ale osud tomu chtěl, že jsem trochu toho času našel a proč ho nevyužít ve společnosti pána jehož kroky jsou obsypány okvětními listy? Samozřejmě, opěvovaný výkon Bena Kingsleye je více než oprávněný, ale přesto mi ve filmu chyběla byť jen známka nějakého většího emočního vypětí. Smrt milované ženy už už měla nakročeno...ale byla přerušena hvízdajícím vlakem. Takže jsem se mohl maximálně bouchnout do kolen. Čert vem délku, já chci brečet!!! (29.10.2008)

Jednoznačne najlepší životopisný film, ktorý som videla a ktorý na mňa mimoriadne hlboko zapôsobil. (Muž do každého počasia je ešte lepší - dopísané 7.7.09) Gándhiho osobnosť je výnimočná svojou silou ducha, a preto naozaj stojí zato spracovať a ľuďom priblížiť jeho životnú filozofiu. Myslím, že takýto film by mal byť "povinným videním" nielen pre budúcich politikov. (29.07.2008)

Tříhodinová lekce z dějepisu, která zasluhuje plným právem plný počet hvězdiček a dle mě patří mezi nejpovedenější a nejpozoruhodnější biografické snímky. Gándhí je kolosální film, v němž exceluje Ben Kingsley co-by vůdce lidu, neúnavný bojovník za mír a nenásilí Mahátmá Gándhí. Jeho celková fyzická proměna mě fascinuje, stejně tak jeho výkon oceněný Oscarem bych přiřadila mezi ty, které nebyly nikdy zaslouženější. (08.05.2010)

Tisíce komparzistů, velkolepější než velkolepé, ale k čemu to, když je to dvakrát delší, než by bylo nezbytně nutné, a přitom nám to ani nedokáže hlavního hrdinu přiblížit a polidštit ho? Nedostal jsem ani přesvědčivý důvod, proč vlastně Gándhí dělá, co dělá. Nudí se? Chce tajně ovládnout svět? Chce objevit recept na coca colu? Nevím.... Jen vím, že tu nějaký pán tři hodiny říká, že se k sobě máme chovat hezky. To mě naučila už paní učitelka ve školce. (06.11.2010)