Sarajevo
Atentát: Sarajevo 1914
Režie:
Andreas ProchaskaScénář:
Martin AmbroschKamera:
Andreas BergerHrají:
Florian Teichtmeister, Melika Foroutan, Heino Ferch, Eugen Knecht, Edin Hasanović, Mateusz Dopieralski, Martin Leutgeb, Erwin Steinhauer, Reinhard Forcher (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav, a to nejen proto, že jsou rakousko-uherští a němečtí oficíři již příliš zabraní do plánování války se Srbskem ještě před tím, než by Pfefferovi zadané vyšetřování potvrdilo, že za atentátem stála srbská vláda. Tlak velkých dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-český koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na vykreslení znepokojivé situace člověka, který vidí pravdu, ale nedokáže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufá zvrátit. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Zajímavý snímek, kdy režisér vnesl do historie hodně subjektivní pohled, i když v mnohém může mít pravdu. Příliš se však soustředil na konspirační teorii a vše postavil na osobě vyšetřujícího soudce, kterému prakticky všichni hází klacky pod nohy. Velice povrchně se vypořádal s historickými souvislostmi, prakticky neřešil otázku postoje jednoho z nejdůležitějších aktérů, který mohl válku když ne zastavit, tak alespoň oddálit a to roli stařičkého mocnáře, který určitě nechtěl válku František Jozef II, se tak zcela vytratil z historické fresky jako nevýznamná osobnost. Na druhé straně navozoval atmosféru, jakoby řadový úředník, byť vyšetřující soudce, mohl výsledky svého šetření zvrátit běh dějin. Takže jenom takový obyčejný průměr za 3. ()
Velice dobře vypadající a působivá retro kriminálka poodhalující skryté pozadí atentátu na arcivévodu Franze Ferdinanda. Díky postavě vyšetřujícího soudce nabízí film nahlédnutí do dobové nálady, do myšlení lidí z armády i z ulice a vrhá na celou událost zcela jiné světlo. Děj graduje až spíše ke konci, moc mě nepotěšila milostná zápletka naroubovaná do děje, jinak se ale jedná o slušnou televizní podívanou. ()
Hlavní hridna Leo Pfeffer byl vyšetřujícím soudcem v Sarajevském procesu. Roku 1938 Vydal knihu "Vyšetřování atentátu v Sarajevu", ve které sám jako přímý svědek odhalil manipulace rakousko-uherských orgánů. Ty měly za cíl bez důkazů obvinit Srbsko z rozpoutání světové války. Především vysvětluje, že "mladobosenci" nebyli "velkosrbové", ale idealisté, kteří se prohlašovali za Jugoslávce nebo Srbochorvaty a byli inspirováni panslovanskými a levicovými myšlenkami. Leo Pfeffer byl rakousko-uherským činovníkem penzionovaným v roce 1919 právě z důvodu své účasti v Sarajevském procesu. "To vyšetřování bylo nejtěžší a nejvíce vyčerpávající prací v mém životě. Ale nejen to, byla to i práce nevděčná, která zpečetila můj osud. Ale co jsem já proti milionům lidí, kteří zahynuli ve válce? Byl jsem si ihned vědom, jak je toto šetření důležité, ale i toho, že se o tom dříve či později povedou velké debaty, zvláště když jsem se dozvěděl, že se předpokládá, že vyšetřování bude konstruováno tak, aby posloužilo jako záminka k válce proti Srbsku“, vypověděl Pfeffer v roce 1938. "I v době vyšetřování jsem byl přesvědčen, a dnes také, že některé kruhy Rakousko-Uherska musely atentát usnadnit a pak jej využily pro válku proti Srbsku", prohlásil Leo Pfeffer. Poukázal na podivnou roli maršálka Potiorka, který po prvním pokusu o atentát na Františka Ferdinanda nevysvětlitelně zastavil kolonu a vrátil ji přímo před atentátníka Principa. "I když mne světová válka zastihla v průběhu vyšetřování, byl jsem přesvědčen, tehdy stejně jako dnes, že sarajevský atentát nezpůsobil válku, ale že to byla pochodeň, která zapálila již naskládanou hranici propletených zájmů", napsal Pfeffer. Vyšetřující soudce Leo Pfeffer nepovažoval Principa za šíleného vraha, kterého Srbsko vyslalo zavraždit Františka Ferdinanda. "Při výsleších Principa jsem měl spoustu příležitostí poznat jemnosti jeho charakteru. Na první pohled byl skromný a uzavřený muž, ale byl hrdý a odhodlaný fanatik ze svého politické přesvědčení a svých politických ideálů. Takového Principa by nikdo nemohl přesvědčit nebo najmout k provedení atentátu", vypověděl Pfeffer. ()
Sarajevo 1914 je nudné vyšetřování atentátu na Ferdinanda D'Este. V porovnání s Vávrovým vynikajícím filmem EVROPA TANČILA VALČÍK, který kromě samotného atentátu se navíc zabývá pohledem všech evropských velmocí, tak tento rakouský televizní film je příšerný. Hlavní hrdina, Žid, který vyšetřuje atentát je naprostý ňouma a jediné co umí, jsou tak možná jen jazyky. S ním padá tento film ještě hlouběji, než se dalo čekat. Absolutní selhání rakouské televize, která spolupracovala v koprodukci i s Českou televizí. [634. hodnocení, 42. komentář, 60%] ()
ÁNO: Aktuálnosť výročia pri sledovaní zvyšuje atraktívnosť tohto snímku, to bez debaty. To, že sa snaží poukázať na podozrivé náhody je prinajmenšom informatívne obohacujúce. NIE: Lenže ako to drží pokope? Chcelo by to svižnejšie tempo a silnejšie postavy. Pán vyšetrovateľ bol miestami až smiešny. ()
"A soudní proces atentátníky? .. Jistě, někdy bude..." Zajímavé skutečnosti o příčinách vzniku první světové války. ()
Zajímavé, i herecky a filmařsky. Florian Teichtmeister pojal svou titulní roli skvěle. ()
Moderní zpracování, kdy hlavním protagonistou je vyšetřující soudce atentátu. Politické souvislosti jsou v pozadí, hlavní důraz je na osobní prožívání doby. Výjimečné je, že jde o extrémně protirakouskou interpretaci událostí - atentát je interpretován jako německo-rakouská konspirace proti Srbsku; jedna z postav se zmiňuje o tom, že srbský premiér se snažil atentátu zabránit. Hodnotím spíše nízko, protože film mi připadal plný deklamací a klišé. Vizuálně laciná televize, byť se spoustou exteriérů. Přestože staví nejvíc na osobní rovině, protagonisté mě moc neoslovili. ()
Keby nebolo párminútovej romantikuš odbočky a pár špekulatívnejších tvrdení, bolo by to za štyri. Takto sú to len znesiteľné tri. ()
Myslel jsem, že chcípnu nudou. Konspirační motiv prosím, ale takhle nudně a bez špetky napětí, to už je fakt umění. ()
Kdyby ve filmu nebyla milostná zápletka ve stylu "harlekýnky", možná bych dal o hvězdičku víc. Ale i jinak mně připadalo, že jediná hodnověrná skutečnost v celém filmu byl fakt atentátu. Ale vše ostatní již byla čistá fabulace...působící více či méně přesvědčivě, každopádně vždy jen málo pravděpodobně. Teorie spiknutí iniciovaného zájmy kapitálu, doktor hrající dvojí (nebo více) hru, vyšetřující soudce tvrdě odolávající nadřízeným a následně snadno podléhající, hlavní srbský armádní dodavatel zatracený během okamžiku, neuvěřitelné teorie o úmyslném podcenění bezpečnostních opatření....dramatičnost dodávající scéna s waterboardingem...atd.. Od filmu jsem očekával víc. Mnohem víc. ()
Díky tomu, že se film odehrává v mém oblíbeném období a také v Hradci Králové/Sarajevu jsem se na film těšil. Za velké nabírání českého komparzu, za skvělé kostýmy a upravené lokace i rekvizity bych dal určitě plný počet. Hraní už je trošku slabší a scénář tedy velká slabota. Nejvíce mě, ale zaráží, že jak napovídá plakát, oficiální foto, promo i název bude tohle o Sarajevském atentátu. A když vím jak se detailně oba atentáty natáčeli a co z toho nakonec do filmu použili je mi trochu smutno. Vůbec nevyužili velmi zajímavou látku a milostný příběh vůbec nefungoval, působil jakoby navíc. Plus dávám za pokus udělat konspirační teorii. Vychází mi to na čistý průměr. ()
Fuj, to bylo napínavý! Podaří se zabránit první světové válce? Nepodaří se zabránit první světové válce? Nuž, nepodařilo se, ale do poslední chvíle jsem věřil a doufal, palečky držel... ()
Škoda spackanej šance na skvelý film, ktorú zabíja hlavne slabý scenár a lacno pôsobiace kulisy, výprava a celkový vizuál. Som si istý, že s lepším hercami, scenárom, produkciou aj režisérom by sa z tohto námetu so skvelým potenciálom mohol stať podobne napínavý, konšpiráciami presiaknutý film, ako bol svojho času JFK. 50%. ()
Nevím co bude za sto či dvě stě let. Přesto si dovolím tvrdit, že sarajevský atentát ovlivnil dějiny na celá staletí. Trochu si zahraju na teoretika. Kdyby totiž neproběhl atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu pravděpodobně by nikdy neproběhla nejen první světová válka, ale tím pádem ani druhá. Tím pádem je velmi reálné, že by neproběhl u nás ani čtyřicet let trvající socialismus a nejen u nás. To vše je ale jen kdyby. Také je možné, že by nakonec k jedné či druhé válce stačily jiné záminky. To už se dnes nedozvíme. Jisté je, že nejsem zastáncem toho, že by nám předložená konspirace byla tak úplně mimo. Viděl jsem před pár lety hraný dokument právě na podobné téma a jisté je, že Rakousko-Uhersko a Německo své choutky na ovládnutí okolních zemí mělo. Takže těžko mluvit o co by kdyby. K samotnému filmu můžu říct, že je docela kvalitně proveden. Na televizní počin rozhodně. Líbí se mi archivní záběry na konci. ()
Bohužel film není založen na skutečných základech jen na fantazii, ani slovo o našem Lojkovi atd. ()
Ehm, zklamání... kombinace milostné zápletky a konspirační teorie je trochu moc na film, který se tváří jako vyvrcholení "oslav" výročí atentátu. Chápu, že teorie "bylo to jinak" jsou dnes stále populárnější - nicméně, bylo to nutné? O tom, že střelba v Sarajevu byla pouhou záminkou pro začátek války a zástěrkou jiných snah a cílů, se obecně nepochybuje, ale že by to bylo dílo rakouské strany, to není moc pravděpodobné, o tom, že by to bylo dílo Potiorkovo již zcela nemluvě. Tomuto filmu se nepodařilo zobrazit atentát, nepodařilo se mu důvěryhodně zobrazit vyšetřování, do značné míry ani dobovou společnost, Potiorek je moc chytrý a vyšetřovatel na c. a k. úředníka tak přehnaně alternativní a pomíjející názor nadřízených... I když, třeba přijdou příští rok autoři s novým filmem a trvzením: "Bylo to jinak, Františka Ferdinanda zastřelili až 1915." Po tomto filmu by mě to nepřekvapilo... ()
Xaver to vyjádřil naprosto přesně. Jenom se zde s jistou dávkou sebemrskačství znovu ukazuje, jak válku chtěli a zavinili jen a jen Němci a někteří Rakušané. Historická pravda byla vloni ukázána například v čtyřdílném britském hraném dokumentu 37 dní do války, kdy se ukázalo, že panovníci měli na válku mnohem menší vliv, než se traduje a že třeba podíl Francie a také Ruska po válečné konfrontaci byl skoro stejný, jako v případě toho Německa a určitě větší, než co se týká staré dobré středoevropské monarchie. Jinak vyšetřující soudce Leo Pffefer je historická osobnost, v případu figuroval skutečně jako vyšetřující soudce, nicméně by stálo za trochu námahy, jaký byl doopravdy. Románek s krásnou Srbkou a způsob, jak si nechal zaplatit za svůj podpis na spisu poněkud zaváněl červenou knihovnou. Ale jinak skvělé, atmosféra parádní a asi je lepší, když česká kinematografie (potažmo chrám a tvrz české kultury česká televíze) bude přicmrndávat jako menšinový koproducent u takto kvalitních děl, než když bude plodit s...y jako První republika. Nicméně, je zde ještě jedna věc, erá mě potěšila. V té době byla v Rakousku vyvolána taková hysterická nenávist vůči Srbům, že byli veřejně a pod dohledem c.a k. orgánů v Bosně lynčováni a týráni (zejména pak svými chorvatskými a bosenskými spoluobčany). Totéž se v jistém směru opakovalo v devadesátých letech. Přitom srbské království za atentát nemohlo, ale propagandisticky bylo každou cenu vylíčeno a zpracováno jako hlavní viník této tragédie, podobně jako veškerá vina za zvěrstva a války při rozpadu Jugoslávie byly hozeny jen a jen na Srby. V tomto nesporně kvalitním díle bylo ukázáno, jak to spíš bylo ve skutečnosti. A komentář Tominecka (velký dík za něj) to jenom dokazuje. ()
Je to normální film na který se dá koukat. ()
Příběh navazuje tam, kde kdysi skončil český film o přípravách atentátu. Zabývá se tedy pouze děním po atentátu a vyšetřováním samotných účinkujících. Film má spád, děj nenechá vydechnout, a zároveň pokládá spoustu znepokojujících otázek, které ovšem dějiny už neuznávají. ()