Osmý smysl

Seriál o emocích natočený opravdu velmi emotivně. Člověk musí zkousnout prvních pár dílů, kdy mu není ani pořádně vysvětleno, co se děje, a má akorát guláš ve sledování 8mi různých charakterů. Poté se začne hlavní dějová linka objevovat, ke konci i solidně rozjíždět, ale v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem vlastně spokojený se sledováním vedlejších příběhů postav. Ty jsou velmi různorodé (transsexuální lesba?, africký řidič autobusu, islandská djka,...) a pár z nich jsem si opravdu oblíbil. Also vizuální orgie. (29.12.2015)

Znáte ten pocit, kdy nedokážete odlepit zrak od obrazovky a při skončení jen tupě zíráte s husinou po celém těle? :D :D No do haj*lu :D :D Již v prvních 3 minutách mě ten seriál neskutečně dostal - svojí svižností, nápaditostí, různorodostí a kreativitou :) :) Ohromně mě to nalákalo a jsem zvědavá, co se bude dít dál, jelikož za sebou mám zatím jen první díl :) Ze seriálu jsem nadšená :) Ta rozmanitost a jak si režiséři absolutně nelámou hlavu s nějakými konvencemi :) To mě fakt bavilo a překvapilo :) :) Veškerá témata, která nikde jinde neuvidíte - máte zde...A ten příběh s Islandskou postavou...tak to mě rozsekalo nejvíc jak šlo...Brečet tak nehorázně při jejím příběhu - to jsem nezvládla...Co mě ale nejvíc šokoval byl ten závěr. Mohli si dovolit víc..nepřišlo mi to jako závěr, ale jen jako drobné odloučení a brzy se uvidíme znovu...páč takové zakončení - to mě tedy zklamalo... (09.04.2016)

Zpočátku nadějně vypadající nápad a já čekal, k čemu to bude směřovat, a bohužel to směřovalo jen k nekonečným "hlubokomyslným" rozmluvám lidí z různých koutů světa (obdivuju producenty, že na to kývli poté, co se dozvěděli, že se bude každý dialog točit dvakrát - jednou v Koreji a podruhé v Keni, například). Zastřešující zápletka chatrná až žádná. Občasné akční scény byly fajn, ale od tvůrkyň Matrixu se to tak nějak očekává. Stejně tak byly skvělé všechny scény, kde se dlouho nemluvilo a jen hrála hudba (což je především zásluha autorů těch hudeb). Ale vše ostatní je jen průměr a po první sezoně končím. (25.08.2017)

Ústřední téma je zajímavé a nosné, formálně (obrazově a hudebně především) úchvatné, herci sympatičtí... Bohužel je v těch dvanácti hodinách spousta vaty a laciného melodramatu (otázka vkusu, samozřejmě) a příliš mi to připomínalo kvazimystické eposy typu Lost a Heroes, aniž by to přišlo s něčím radikálně novým. Jako slušná zábava na dvě dlouhá víkendová odpoledne to poslouží, pokud ale nemáte času na zbyt, mohli byste si v dnešním seriálovém menu vybrat mnohem líp. 60% (29.06.2015)

1. série Upřímně řečeno, původně jsem se na seriál ani nechystal. Sourozenci Wachowští mě svými posledními dvěma kousky (Cloud Atlas a Jupiter Ascending) zrovna nepřesvědčili. Když jsem však slyšel a četl spousty pozitivních ohlasů, tak jsem se rozhodl, že si to nenechám ujít. A zatím toho rozhodně nelituju. Seriál začíná pomalým tempem a stejně jako hlavní hrdinové, tak i my polehku přicházíme na to, co se děje. Osm hlavních hrdinů nabízí osm úplně rozdílných charakterů, které však mají něco společného. Jak se seriál přehoupne do své druhé poloviny, tak se zrychlí tempo a přibývá akce. Závěrečný díl je pak napínavý od začátku do konce a se zatajeným dechem sledujeme, jak a jestli se hlavní osmičce podaří zachránit. Celá ta záchranná mise z Islandu je skvěle vytvořená a vše do sebe dokonale zapadá. Opravdu povedeně vygradované. Netflix se s tím opět moc nepáře a tak seriál nabídne scény, které jsme ještě nikdy neviděli (orgie), stejně jako scény velmi naturalisticky zobrazené (porody). Pro mě byla jedna z nejlepší složek seriálu hudba, která dokonale dokreslovala situace. Okamžiky, kdy spustila písnička Mad World nebo Knockin' On Heaven's Door, byly opravdu silné. Stejně tak "společná" What's Up. Ať je to jak chce, tak já se rozhodně těším na pokračování. Některé postavy jsem si oblíbil a jsem rád za každou jejich scénu a některé jsem prostě přijal jako nedílnou součást celku. 2. série Tentokrát nebylo na co čekat a do druhé série jsem se pustil hned, jak to bylo možné. A to jsem ještě o Vánocích dostal epizodu navíc. Příběh se opět posouvá kupředu a Will s Riley se snaží vymanit ze sevření tajemné organizace, které velí Whispers. Akce je opět perfektní, propracované scény, kdy se Sense8 prolínají jsou dokonalé. Jediné místo, kde se trošku polevilo je podle mě hudba. Nebo jsem po nadšení z první série čekal víc. Dokonce ani přeobsazení jedné z postav mi nijak nevadilo. Postavy mě vlastně bez výjimky baví a jejich vývoj je neuvěřitelně zajímavý. Gradace v závěrečné epizodě perfektní a závěr tak strašně zajímavý, že chci vědět, co se bude dít dál, prosím ať je třetí řada co nejdřív. Závěr Třetí řada se k velkému překvapení nekonala, ale alespoň jsme se dočkali závěrečného filmu. Jsem rád, že se seriál dočkal zakončení a i toho, jak to dopadlo. (22.08.2015)