Osmý smysl

Netflix zase niečo "donetflixoval". :( Prvé diely na mňa pôsobili príliš chaoticky. Ako tak sa to začalo dávať dohromady od štvrtého dielu. Prvú sériu som dopozeral už len zo zvedavosti. Čakal som jednoduchšiu "mystériu" . Seriál pôsobil na mňa príliš individualisticky, liberálne a až zbytočne sexisticky. (12.02.2020)

The Wachowskis a kol. přicházejí se skvělým nápadem a ani špetkou ponětí, jak jej využít. Je to skvěle zahrané, ještě lépe zrežírované a brilantně sestříhané, ale bohužel úplně prázdné - respektive vše je řečeno v prvním díle a pak se to pouze 11x zopakuje. Všech 8 hlavních (a možná ještě více některé vedlejší) postav je dostatečně zajímavých, aby bavily svými jednotlivými příběhy, jakékoli propojení probíhá ale pouze v detailech (z 99 % se postavy navzájem zastupují v boji) a nemá nejmenší vliv na celkový/společný příběh - který vlastně neexistuje. Ano, měl to být radši film. A mělo to mít pointu. Přesto se na ty malé příběhy téhle osmičky podívám docela rád i ve druhé sérii. PS: Je nesmírně zábavné sledovat, jak Wachowskis podrážejí nohy sami/y sobě v zarputilé snaze udělat z příběhu (kterému je to tak trochu jedno) jednu velkou LBGT pride. Pokud už to mají zapotřebí, proč ten aspekt nevezmou vážně, přemýšlivě a do hloubky? Proč se naopak dopouštějí ještě hrubějších zjednodušení a stereotypizací než jacíkoli názoroví soupeři, s nimiž se snaží polemizovat? A proč v celém tom jejich úžasném multipohlavním ráji nakonec vítězí archetypální role patriarchálního systému (namátkou: muž - otec / ochránce / mstitel, žena - matka a ošetřovatelka) a do centra všeho dění je postaven čistě "klasický" heterosexuální pár? PPS: Podepisuji se též pod komentář Davies182. (13.07.2016)

Jasný favorit na nejlepší seriálovou novinku roku. Sice jsem čekala, že jakmile Wachowští vkročí na seriálové pole, bude to jízda. Ale rozhodně jsem nečekala, že mě tohle dílo, které natočili ve spolupráci se Straczynskim a za přispění dalších jejich osvědčených spolupracovníků Toma Tykwera a Jamese McTeiguea, tolik dostane. Od prvního dílu jsem byla pohlcena příběhy osmi lidí z různých koutů světa, kteří vzájemně sdílí své pocity, vědomosti a schopnosti. Originální nápad, úžasná atmosféra a odvaha bořit všechna tabu bez ohledu na to, zda s tím omezení diváci budou mít problém... Při sledování si nelze nevzpomenout na jejich snímek Atlas mraků, kterému se seriál v mnohém podobá. Možná právě díky této podobnosti s mou srdeční filmovou záležitostí byl pro mě Sense8 tak nepopsatelným uměleckým zážitkem. A stejně jako v případě Atlasu mraků jej považuji za vizionářské dílo, které zkrátka nedokážou někteří omezenci ocenit. Teď už jen zbývá čekat, zda Netflix odklepne druhou řadu. 1. série - 100% (22.06.2015)

prvý diel som si pekne vytrpel, moc roztrúsene, necelistvé, moc som z toho nemal, Wachowskí to trošku z tou obscénnosťou preháňajú nie? tie ich úchylky sú dosť pestré, nuž uvidíme či ďalšie diely to nejak dajú lepšie do kopy /40%/ __pozrel ešte raz a nie je to až tak zlé, len mi tam zbytočne moc bije do očí tá obscénnosť __1diel /90%/ __2diel /80%/ __3diel /80%/ __4diel /80%/ __5diel /80%/ __6diel /40%/ __7diel /80%/ __8diel /80%/ __9diel /40%/ __10diel /60%/ __11diel /90%/ __12diel /80%/ (15.01.2016)

Očekávání byla v případě nového projektu Wachowských takřka na stejné úrovni, jako obavy. I když totiž žádnému jejich projektu nelze upřít neotřelé pojetí, co do koukatelnosti jejich reputaci většina výsledných filmů nijak nelichotí. A nejen samotný námět, ale i trailery k Sense8 naznačovaly, že ve své seriálové premiéře můžou dopadnout jakkoliv. Hned první díly pak vzbuzují opatrné nadšení. Téma a hlavně jeho citlivé pojetí hrající si s hranicemi možnosti filmového vyobrazení niterních pochodů je fascinující, jenže se těžko dá ubránit dojmu, že prostor dvanácti dílů je až příliš, když už úvod zavání natahováním. Často působivým natahováním, ale nic to nemění na tom, že samotný děj se neskutečným způsobem vleče. Opatrné oslavy tohoto pokusu o seriálovou revoluci pak pokračují až do samotného finále. Obrovský prostor věnovaný postavám umožňuje se s nimi nevídaným způsobem sžít, a audiovizuální spektákl prostupuje každou epizodou, jenže autoři si nejednou příliš podkopávají nohy nemotornými pokusy o odlehčení (mezi kterými kraluje král mezi klišé - imaginární polibek - který navíc nabourává i logiku celé centrální myšlenky), bídnou dramaturgií, na které je dějová vyprahlost většiny seriálu až příliš patrná, a především pro ně bohužel typicky přehnanou politickou angažovaností, kvůli níž Sense8 působí víc jako agitka, nikoliv jako svébytné umělecké dílo, které mělo potenciál posunout seriálovou produkci o krok dál. (21.06.2015)