Válka o planetu opic

Filozofické disputace, proloženě nějakým tím dějovějším prvkem, poněkud copollovského stylu. Chápu, někomu to sednout nemuselo, ale člověk až zíral, jak se tahle Planeta opic vrací k přemýšlivému tvaru původního snímku a téměř vše v ní v rámci naší civilizace souvisí se vším od minulost až někam za obzor. 90%. (29.08.2017)

Za mě lehké zklamání. Třetí opice mají hodně silných motivů i momentů, jako celek je však tohle drama trochu rozvleklé a nemá tak úderný a vyhrocený závěr, jak bych doufal. Na rozdíl od minulých filmů to prostě není pohlcující zážitek, jenž chirurgicky nabírá na rychlosti, ale "jen" ohromně poctivý blockbuster, který adekvátně zakončuje celou trilogii. Chtělo to přidat na překvapeních, lehce zkrátit stopáž a víc rozpracovat plukovníka Woodyho Harrelsona. Po skvělém westernovém rozjezdu jsem se totiž přistihnul, že si jen odškrtávám nevyhnutelné události, a zrovna tohle se velkému finále asi stát nemělo. (7/10) (12.07.2017)

Spoiler! Závěr trilogie byl opět plný velmi silných okamžiků, jak utrpení, povstání, bojovnosti a kdo ví čeho dalšího. Jede si pomalým tempem, až ani v závěru nemusí dojít k impozantní bitvě, po které jsem ani netoužil, ale hlavní je to, že dojde k zúčtování a k záchraně svého druhu, i když je jasné, že z toho zřejmě hlavní kápop Caesar nevyjde živý. (31.01.2018)

(POZOR komentář může obsahovat potencionální spoiler ) Tak to byl masakr, nechce se Ceasar přihlásit do služeb jejího veličenstva a vyučovat 007 kurzy nesmrtelnosti ? Přitom začátek byla tak chutná libůstka, že jsem blahem mlaskal až za ušima. Ovšem pak přchází na řadu ten zatracenej rodinej prvek a mě pomalu, ale jistě přecházela chuť, ale i tak se ještě dalo vše docela usledovat, především díky famozní hudbě Michaela Giacchina a když už už začnou převažovat rodinné pohledy s dialogovou vatou, objeví se na scéně Mr. Woody jehož plukovník mně připoměl jak moc miluju vůni napalmu po ránu a všechno mně najednou začalo děsně bavit i když to mohlo jít klidně do většího psycha. Bohužel pak přijde smrtící KO v podobě finále ze kterýho se asi ještě dlouho budu vzpamatovávat, protože takovej kravinec by nevymyslelo ani společenstvo minusového iq. Kdyby se příběh odehrával v srpnu 1945 v Hiroshimě nebo Nagasaki tak bychom měli prvního opičáka co by přežil výbuch atomovky na svý hlavě. Vlastně když si uvědomím tu ohromnou vojenskou převahu, kterou disponovali lidé, říkám si, že by ten opičáckej lesíček srovnali se zemí, my měli pěti minutovej destrukční minidokumentík a opice by byli rádi, kdybych jich přežilo alespoň jedenáct, aby měl Danny nový parťáky. (12.07.2017)

Čtyři z lásky k Caesarovi a z respektu k odvaze Matta Reevese natočit film, který do značné míry stojí na tichu, gestech a pomalosti. Snaha neuspěchat vyvrcholení trilogie bohužel vede k tomu, že ho film naprosto zaspí. Chybí tu silný protihráč ráže Koby (však ho také film musí v některých chvílích vyvolávat alespoň jako přelud), Woody Harreleson je hodně panákovitý, taková snadná šablona, light verze plukovníka Kurtze zbavená skutečných démonů. Úvodní část strhující i díky invenčnímu minimalismu Michaela Giacchina a Seresinově detailní kameře s proměnlivou hloubkou pole, prison break druhá polovina se bohužel vleče, chybí jí energie i nosné dilema. Samotné rozuzlení je sice nápadité a v klíči celé trilogie, ale slibovaná ape-pocalypsa není ani zdaleka tak osudová a zdrcující, jak by si trilogie nápaditě přenášející humanitu na opice zasloužila. Triumfem je tak jen neskutečně detailní a precizní animace / herectví všech zúčastněných. Lehké zklamání. [70%] (12.07.2017)