Válka o planetu opic

Ona ta Planeta opič je vcelku opiči, copak o to, ale leccos se jí daří. Kroutí se jako píďala, aby se naroubovala na prastaré... následovníky v podobě původní hodnělogie, za to smek. A je to nakroucené moooc hezky. Jak od maminky. Mončičáci takřka živí, jeden by s nima nejen soucítil, ale i pokra zahrál, hlas jim dal, zoufalejší prasesoři nad šimpkami jistě i pohoní, a v pražské zojo pak, pohánění marnou nadějí, si permice zřizují. Horší to je s prostomyslnými blbečky, mezi které se hrdě počítám. Nás tak trošku ruší (so-oiler) některé drobnosti. Kupříkladu, namátkou a jen tak od boku - kdybych si v očekávání konfliktu s pomyslnou, masivně vyzbrojenou armádou severu budoval barikádu, asi bych metr za ni nezaparkoval vlak s cisternami ropy, nafty, benzinu, propanu, butanu a jejich kříženců. Kort, kdybych seděl na bunkry poddolovaném kopci, kde by se to schovávalo jak u severních Kimů. Leda... leda že bych byl Vůdy, který má ve zvyku se slaňovat do hnízd primátů a tam dělat nesmyslné věci, které vážně ničemu nepomáhají, ničehož neřeší a i jinak jsou naprosto ku hovnu. Leda na druhou.... že chtěl vyprovokovat srstnatce k migraci, aby je mohl pochytat, protože potřeboval agresivní, nespolehlivé, líné a natvrdlé otroky pro stavbu té zdi, za kterou hodlal nasunout to železniční cargo. Víte co? Píčáren je tolik, že bych proděravěl klávesnici, nechám to být. Za vidění film stojí a slabším povahám i slzu z kanálku vymáčkne. Prasesorům z váčku. Semenného. Budiž jim všem přáno. (20.10.2017)

Stejně jako v předchozím filmu - opět se koná monumentální drama, které snad ani nevzniklo v téhle době (možná proto ten relativní komerční neúspěch). Ještě víc se tlačí na emoce, ještě víc se tlačí na osudovost a kupodivu to bájo funguje - nemálo díky funkčnímu vlivu revenge-roadmovie a vysoce zábavného utěkového filmu. Možná jen ten povinný závěr nemusel být. Oceňuju nejeden odkaz na starou sérii a příjemný humor - a ne, fakt nemyslím jen toho srandovního opičáka. Máme tu jednu z nejlepších sci-fi sérií za hodně dlouhou dobu. (12.08.2017)

Kdysi jsem zde měl hodně zdrcující kritiku, ale člověk míní, divák mění. Válka o planetu opic dnes vidím jako parádní ukončení dost možná nejlepší moderní trilogie. A tím ukončením vidím hlavně fakt, že hlavní hrdina umře, opice jsou v bezpečí a příběh došel svému závěru. Co by za něco podobného filmy v roce 2022 daly. Příběh Ceasara je tedy odvyprávěn. Je zde rovněž pár odkazů na nejstarší planetu opic (Cornelius, Nova), rovněž Ape-pokalypse potěší. Putování zimní krajinou tedy měly něco do sebe. Jednička načrtla zajímavé postavy, dvojka nám dodala úžasného Kobu a Trojka se už zase hezky soustředí na Ceasara a jeho cestu za pomstou. Celé je to správně westernově osudové a na konci samozřejmě dojemné. Souhlasím s názorem, že lépe to opravdu nešlo. Bojím se že jednou se na planetu opic budou chtít vrátit chamtiví producenti ale dopadne to mnohem hůře. Tahle trilogie měla prostě srdce! 80% (06.11.2017)

Nečakajte žiadnu “war”, tá tu trvá asi štyri minúty. Film je pomalou, citlivo rozprávanou “putovníckou” drámou se zameraním na rôznorodé postavy a ich vzájomnú pocitovú interakciu, samozrejme v dokonale nadizajnovanom prírodnom prostredí. Podobne ako v poslednej Knihe džunglí, herecké výkony motion capture tvárí opíc načisto zatieňujú živých hercov (vrátane W. Harrelsona). Ich prevedenie v detailoch kože/srsti je technologicky zase o kus ďalej než v Dawn. Neskutočné. (12.07.2017)

Válka o planetu opic slibuje alespoň trochu válečný film, ale kromě pár minut se boje moc nedočkáte. Navíc někdy dost zvláštních. Možná plukovník speciálních (zvláštních) sil McCullough měl zvláštní vojenskou akademii, možná i zvláštní základní školu. Z Ceasara se tak trochu stává Mojžíš. Film je kvalitní a řemeslně dobře udělán. Jsem zvědav na další díl. (18.07.2017)