Zátiší

Zátiší/ Zákoutí je pozoruhodným filmem již svojí nepozoruhodností. Nepozoruhodný je především hrdina filmu John May (pozoruhodný Eddie Marsan) a jeho "job". Pozoruhodná jsou naproti tomu zátiší (prolínají se celým film, zvlášť na konci), smysl práce jako takové, možnost změny životního postoje, pokud je stimul dostatečně silný. Autor filmu Uberto Pasolini si dává na čas, aby nás důkladně seznámil s "pohřebákovými zvyky a obyčeji", abychom nakonec zjistili, že je lehce zařaditelný, že takové typy dobře známe z vlastního života. Ale je to jen proto, aby nás ujistil, že nic není neměnné, že rutinní stereotypy netvoří podstatu člověka, a že ze zapšklé kulky může vyklubat barevný motýl. Závěr filmu je dojemný až sentimentální, i když na to musel padnout jeden život. Svůj mezi svými... (12.02.2015)

Zátiší není lehký film na shlédnutí. I tak věřím, že když ho zkusíte a vydržíte prvních 20 minut u té zvláštní, neobvyklé a tiché atmosféry, budete ve výsledku spokojeni. On totiž Joe není úplně normální chlap. Je sám, má divnou práci a pracuje s mrtvolami, což samo o sobě není úplně výhra. Každopádně i takový Joe má pocity a film Zátiší je nádherně dokáže představit. Včetně nádherného až snového závěru, který je sice smutný, ale zároveň veselý, protože podkresluje celý život člověka jako takového. Díky nádherným kulisám anglického venkova u moře, a příběhu jako takového, stojí za to tenhle film vidět. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (09.04.2015)

Vůbec jsem nečekal, že se Zátiší může stát jedním z nejlepších filmů, které jsem na letošním festivalu viděl. Málokterý snímek ve mě vyvolával takovou směsici silných emocí a přitom by se dalo říct, že to byl docela obyčejný film s jednoduchým dějem, téměř komorního charakteru. Diváka se musí alespoň minimálně něčím dotknout aniž by při tom obsahoval nějaké dlouhé filozofování. Bravůrní herecký výkon Eddieho Marsana a naprosto uhrančivá hudba Rachel Portmanové kvality filmu jen podtrhuje. Úplně poslední scéna se možná všem zamlouvat nemusí, pro mě osobně byla i předvídatelná, ale myslím, že měla svůj smysl a působila docela přirozeně. Mé hodnocení: 95%. Viděno: 49. MFF KV. (08.07.2014)

Extrémně nudný film o extrémně nesympatické postavě - sledovat skoro hodinu a půl unylou vizáž Eddieho Marsana, krále všech šediváků mezi šediváky, se rovnalo skoro očistci. Pokud toto někdo označuje za komedii, musí být dočista šílený, ten film by uspal i mrtvého. John May tímto rozšířil početnou rodinu filmových lůzrů, kterým určitý typ filmařů z mně neznámého důvodu cítí potřebu skládat poctu. Vážně bravo, tímto všechny vyzývám, aby na svět přiváděli ještě více filmů o osamělých vyděděncích a honimírech, aby se propast mezi artovou a mainstreamovou produkcí ještě prohloubila a všichni se do ní nakonec zřítili a byl konečně klid. Pokud se ve Varech promítá více filmů tohoto ražení, pak jedině dobře, že už tam několik let nejezdím. (31.01.2015)

Hlavná postava je fakt tragéd. Súcitila som s ním. Najmä keď viem, čo je samota, aj keď našťastie som sa s takouto jej ultimátnou formou nestretla. Ale nemám rada filmy, ktoré ma väčšinu trvania nebavia/nudia a potom príde brutal finále, dojáky a koniec. Sa predsa nenechám citovo vydierať. No dobre, trocha som sa nechala. Ale odtiaľ-potiaľ. (Art Film Fest - Kino Prameň - Teplice - 24.6.2014) (11.10.2014)