Kráska a zvíře

Mistrovské dílo pohádkového žánru. Dojemnými obrázky vyprávěná "bajka" o prozření a víře, o věrnosti a sebeobětování je založena na pohádce madame Leprince de Beaumont z roku 1757. Film byl točen bezprostředně po skončení druhé světové války za nepředstavitelně těžkých podmínek. Chyběly peníze, osvětlení i samotný filmový materiál a Jean Marais byl svého času v Německu jako člen okupační armády. Firma Gaumont z projektu vycouvala a také její následovník André Paulvé datáhl projekt do konce jen díky dojetí své ženy, jež vyplynulo z její účasti na natáčení. (26.03.2005)

,,HLADKÁTE MA, AKO SA HLADKÁ ZVIERA." ,,VEĎ STE ZVIERA." __ Tento film rozhodne patrí medzi klasiku romantických hororov (alebo rozprávok), i keď možno nie je až tak známy. Vzhľadom k skoršej výrobe tohto filmu, pôsobí Jean Marais pod maskou naozaj skvostne a budí aj určitú hrôzu. Rovnako na veľmi dobrej úrovni je aj výtvarná stránka celého filmu. K presnosti musím ešte dodať, že film som videl pred vyše dvoma rokmi na francúzskej Arte TV, bol to pre mňa naozaj veľmi príjemný zážitok, avšak po francúzsky neviem, takže hodnotenie tomuto filmu si netrúfam dať, no myslím si, že menej ako 4* by to určite neboli. Myslím si, že film nemožno v dnešnej dobe pokladať žánrovo za horor a že ani v dobe svojho vzniku ním tak úplne nebol, rozhodne je však veľmi štýlový. Na záver by som rád uviedol, že tu film až taký veľký úspech nezožal, no na IMDb sa ocitol na 186. mieste medzi 250. najlepšími snímkami. __ (10. 11. ´09 videní film aj doplňujúci komentár) Dojemná rozprávka s prvkami hororu, ale i s náznakom ľahkého humoru. Vynikajúci Jean Marais v dvojúlohe (či trojúlohe?). Prakticky niet čo vyčítať. (24.11.2007)

Jak napsal Friedrich Hölderlin: "Nic nemůže tak vyrůst a nic tak hluboce klesnout jako člověk. S nocí propasti srovnává často své hoře a s blankytem svou blaženost, a jak málo je tím řečeno. Není však nic krásnějšího, než když se v něm po dlouhé smrti opět rozednívá a bolest jako sestra vychází vstříc radosti svítající z dálky." (17.05.2012)

La belle et la bête aneb surreálný výlet do světa fantasie rámovaný nezvyklými konturami. Překrásná práce, impresionistické obrazy, skvělé triky, masky a kostýmy. Zvíře nádherně trpí, nicméně od maxima dělí tento kousek fakt, že Kráska může být lepší jako Panna. Protože Josette Day Zdeně Studenkové nesahá ani po kotníky. (15.12.2009)

Přijde mi logické, že nejstarší filmová adaptace stejnojmenné slavné francouzské pohádky od Jeanne-Marie Leprince de Beaumont je rovněž francouzského původu - slyšet všechny postavy mluvit francouzsky dodává filmu v mých očích jisté zajímavosti, byť to na mě nepůsobilo vždy tak, jak by asi mělo (kupříkladu v scéně, v níž se poprvé objevuje Zvíře a kdy spustí francouzsky, jsem vyprskl smíchy, protože mi ten kontrast zvířecí masky a noblesní francouzské dikce přišel prostě směšný; ostatně celá ta maska mi přijde sama o sobě neobyčejně komická). Psát o tomto filmu, že je beznadějně poznamenaný dobou svého vzniku, by bylo samozřejmě nošením dříví do lesa (mám na mysli mj. herecký projev, použitou hudbu, úroveň triků, vzhled kostýmů i samotné masky hlavní postavy, apod.) - samotné stáří snímku by samo o sobě ani vadit nemuselo, naopak - blbé ovšem je, že ten film není ani trochu napínavý nebo nedejbože strašidelný, a hlavně celý působí neobyčejně atéliérovým a neživotným dojmem, což by pořád ještě tak nevadilo - kdyby celý ten film nebyl tak příšerně... ó ano, proč to nenapsat, nudný. Obzvláště od chvíle, kdy Kráska přichází do sídla Zvířete, by se člověk nudou ukousal, a celková stopáž zde obecně působí strašně natahovaně - na dnešní měřítka je ten film neakční až hrůza, a skutečně jsem se musel hodně nutit do toho, abych ho dokoukal. Dosud nepřekonanou filmovou adaptací této předlohy tak pro mě nadále zůstává Herzův snímek Panna a netvor, který podle mě s touto zaprášenou úsměvnou verzí nesnese srovnání. (27.03.2017)