Ex Machina

Náběh na budoucí Sci-Fi klasiku. Krásně intrikářský, znepokojivý, nepředvídatelný a v závěru i slušně napínavý inteligentní thriller, který poslední půl hodinu tasí slušné zvraty, byť ten závěrečný jsem už vyčetl, ale pořád mám pozitivní dojem. Film má sice pomalejší tempo, ale divákovu pozornost láká i na velmi působivé interiéry a slušný soundtrack, občas až hororově laděný. Škoda, že v závěru se nepřitlačilo na pilu o minimálně dva stupně výše, tehdy bych uvažoval i o pěti hvězdí, přesto slušný hypnotický zážitek z kina. 80% (08.05.2015)

Místy zajímavé, ale v druhé polovině alespoň pro mě předvídatelné a zvratům chybělo ono žádoucí „wow“. V odlehlé chladné laboratorní pevnosti uprostřed panenské přírody se začne rozplétat příběh, kterak jedna kráska z čipů a drátků vzbudí city u zaměstnance jejího svérázného a věčně opilého stvořitele. Komorní hra s nevyhnutelným koncem mezi dlouhými scénami a skly začíná. Jenže samotná zápletka nestačí. Ona Spikea Jonzeho si mě získala víc. Ex Machina přesto má myšlenku, a i když je úsporná, zaujme. A to nejen díky pokoji bez oken, smlouvě o mlčenlivosti, skepsi k odevzdané důvěře nebo třem výborným hercům. Je to znepokojivé, přesto tomu něco chybělo. I když to neznamená, že bych nebyl spokojený!! (27.05.2015)

Aneb jak by alkohol a programování mohlo zničit lidstvo. Fantastická Alicia Vikander v roli nevinné robotky svede diváka, který chtě přistoupí na její hru a až do konce zamilovaně hledí do jejích umělých očí. Garland pracuje s nesmírně přitažlivým konceptem a pro obě pohlaví dokáže smysluplně zprostředkovat nadmíru uspokojivý zážitek. Gleeson je jako klasický ňouma programátor přesně obsazený, ale bujarý Isaac (ne Asimov) ho hravě zastiňuje. Filozofující konstruktérské eso, jak duha chlastající, do němoty pařící, přesto perfektně myslící. + Hromada záběrů na odhalená ňadra. Nenápadný klenot robotických snímků. Poutavá hudební složka. Člověka ochrání jeho dobré činy. (31.05.2015)

Ano ano ano! Já to říkám pořád, že za chvíli budeme tu elektroniku i šukat. A blížíme se k té proklaté době mílovými kroky. Jen se podívejte třeba na Alzu a toho jejího otravného plesnivého zmrda, jaké prodávají topinkovače. Má to perfektně zaoblené tvary, tepelnou izolaci, protiskluzové plošky, sedm stupňů opékání, vole, do toho nestrčit ptáka je fakt umění. Vím o čem mluvím, u mě doma už to nejednou odnesla rychlovarná konvice. Jen si ji potom vždycky vymyjte, ono zapomenout na to a pak tím zalít návštěvě čaj není zrovna úplně nejvhodnější. Ava už je však kompjůtr vyspělý, tu můžete nabíjet i přes vlastní ÚD kabel, grupen nadšenci jí mohou do hardwaru připojit libovolný počet externích orgánů a ještě jí pro jistotu doinstalovat nějaký ten antivír, aby se u toho příliš nekymácela. Filmek je to tuze parádní, takhle napjatě zabořen do sedačky jsem byl naposledy vloni, když mi zfetovaný veterinář s propadlou licencí vrtal zub mixérem, protože jsem potřeboval akutně pomoct a strejda byl zrovna poblíž. Jednotlivé informace odhalující pozadí příběhu vám jsou servírovány pomalým tempem, asi jako když páčíte z přítelkyně, kvůli čemu je do prdele zase zasraná a ona vám půl hodiny tvrdí, že kvůli ničemu, protože nasírání kvůli ničemu je jejich národní sport, aby z ní nakonec vypadlo, že babetu v ordinaci přejel kamion, což je informace natolik bizarní, že jen zůstanete stát s otevřenou hubou. Přesně jako tady! Ačkoliv by můj procesor nekompromisního kritika dal nejraději velice zasloužené čtyři, tak já se výjimečně budu řídit základní deskou a hezky od ROMky si zapětkuju, poněvadž vím, že takhle vymazlenou scifárnu zase dlouho neuvidím. (26.04.2015)

Jde o jeden z těch velmi chytrých hard science fiction filmů, které diváka nezahltí nepochopitelnými informacemi a neunudí ho nezáživným dějem. Naopak je jeho sledování velice provokativním zážitkem, který mě nejednou donutil k zamyšlení. Na EX MACHINA jsem se nehorázně těšil, jde o režijní debut Alexe Garlanda, který stojí za několika výbornými science fiction scénáři (SUNSHINE, 28 DNÍ POTÉ) a pod scénář se samozřejmě podepsal i nyní. Už od začátku jsem tudíž věděl, že jeho režijní prvotina bude nacpána chytrou originalitou. Ze zobrazených technologií mi přecházela hlava kolem. Všechno bylo do detailu vybroušené nejen na pohled, ale také na poslech. Vynikající dialogy mi připomněly tolik odlišného a přesto tolik podobného POZEMŠŤANA. Dialogy jsou navíc naprosto uvěřitelné a nesmrdí šustěním papíru. Tím si u mě EX MACHINA získala malé plus. Navíc ten perfektní konec. (19.02.2016)