Muž bez minulosti

Na Kaurismäkiho nezvykle "mnohomluvný" a "dějem nabytý" film. I tento film však staví na typických Kaurismäkiho kvalitách: minimalistickém a histerie zcela prostém hereckém projevu. Jak říká můj kamarád Mazzi: "Říkají jen to podstatné." Kaurismäkiho postavy toho mnoho nenamluví, o to důležitějším se však jeví co řeknou, když se k tomu konečně odhodlají. Kaurismäkiho filmy jsou všechno jen ne lacinou podívanou. A tak ani příběh muže, který se ocitne v důsledku přepadení a ztráty paměti na sociálním dně, není žádnou socio-politickou kritikou. Spíš jde o studii toho, jak se s danou situací může člověk vypořádat. Muž, který byl zbaven své minulosti, dokázal ze své situace vytěžit příležitost k novému-lepšímu začátku. (31.01.2004)

Komentár k prvému Kaurismäkiho filmu (Juha), ktorý som videl, som zakončil vierou v to, že uvidím ďalšie a lepšie filmy od tohto uznávaného režiséra. A je to tu! Muž bez minulosti je zdanlivo obyčajný film, ale zaryje sa do hlavy na veľmi dlho. Je to ťažko pochopiteľné, lebo filmov, kde hrá svoju úlohu amnézia som videl mnoho, v škandinávskej filmovej tvorbe nie som začiatočníkom, a napriek tomu ma film dostal svojou neuchopiteľnou atmosférou, presnými dialógmi a prirodzeným hereckým prejavom. Anderton píše, že ide o najznámejší a najobľúbenejší Kaurismäkiho film. Ja dúfam, že to tak nie je a že sa mi podarí vidieť aj nejaké jeho ďalšie dielo, ktoré na mňa zapôsobí porovnateľne. (17.07.2017)

Zatím to nejlepší, co jsem od Kaurismäkiho viděl. Muž bez minulosti je film se zvláštní atmosférou, která mě do filmu vtáhla už od začátku a až do konce mě nepustila. Příběh to má zajímavý (kdo by podle obsahu čekal, že ho čeká klasický příběh o ztrátě paměti, tak musím podotknout, že opravdu ne), má to i sympatické postav, je to dobře natočené... Prostě se jedná o další Kaurismäkiho povedený film, ale tenhle mě bavil o něco víc, než ty, co jsem od něj viděl. Celkově je to takový příjemný film, na který bych se klidně podíval znovu. 5* (08.08.2019)

4* Po repríze musím mou původní známku o trošku snížit, protože přece jen od první projekce mám za sebou více Kaurismäkiho filmů a mám i větší rozhled ve skandinávské kinematografii. Ale i přesto mě režisérův typický toporný minimalismus bavil až do jeho netypického happyendu. Divák tu dostane dostatečnou dávku absurdního a suchého humoru, takže kdo nemá tyto ingredience rád, tak si ho asi tak neužije. Snad můj komentář zbytečně nespoileruje a naláká jen ty artové fajnšmekry, pro které je určen. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ... A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu novému a omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA (10.08.2021)

Finský osobitý autor Aki Kaurismäki tentokrát sáhnul po oblíbeném thrillerovém klišé - ztrátě paměti - a natočil geniální film (který s thrillerem nic společného nemá). Pečlivě vypilovaný scénář o osudech hrdiny, který se musí v novém prostředí zorientovat, začít znovu od začátku a najít sám sebe, natočil v mírném retrostylu, přičemž si vychutnává každý okamžik svého podivného příběhu o lidech na nejnižší společenské úrovni. Absurdní svět Muže bez minulosti je totiž kromě silné ústřední dvojice zaplněn řadou dalších nezapomenutelných postaviček a Kaurismäkim oblíbených absurdních situací. (15.11.2005)