Jack Strong

Nie každý príbeh o významnom agentovi môže byť úspešne prerozprávaný v podobe filmu. Príbeh plk. Kuklinského je nepochybne zaujímavý a významne prispel k behu udalostí v závere studenej vojny. Na filme mi trochu prekážal akýsi neporiadok v zobrazovaní udalostí a nevýrazná hlavná postava. Ale určitý amaterizmus v plukovníkovej činnosti chápem, pretože som čítal aj o významnom agentovi, pracujúcom pre Rusov a ten napriek tomu, že bol školským príkladom amatérizmu vydržal pomerne dlho a spôsobil značné škody. Nie je každý Jamesom Bondom. (02.05.2023)

Tento film pro mě neznamenal jen prvních pět hvězd nové filmové sezóny roku 2015, ale hlavně nevšední hluboký zážitek. Přenesme se tedy s polskými filmaři do bouřlivého roku 1968, který přinesl mnoho dramatických událostí. Studena válka je v plném proudu a kvalitní zpravodajské informace z důvěryhodného zdroje jsou jazýčkem na vahách v soupeření dvou supervelmocí. Mladý polský major Ryszard Kuklinski (Marcin Dorocinski) se vrací z Moskvy ze štábního cvičení Varšavské smlouvy a uvědomuje si, že Polsko je nástupním prostorem pro Sovětské divize v případné invazi do Západního Německa a tím pádem i cílem pro jaderný odvetný úder Severoatlantické aliance, který by udělal z jeho rodné země během okamžiku spálenou radioaktivní pustinu. Začíná v něm klíčit semínko vzdoru a krvavé potlačení hladové bouře v Gdaňsku ho utvrdí v tom, že musí něco udělat. Pro CIA se tak stane důležitým spojencem za železnou oponou, ale ani KGB a polská vojenská kontrarozvědka nespí. Tajnou a hlavně nebezpečnou hru vede sám. Zpravodajské krytí mu z povzdálí zajišťuje jeho řídící agent Daniel (Patrick Wilson). Dvojí život ho extrémně vysiluje a dělá ho tak zranitelným. Špionážní linka se zdařile prolíná s jeho osobním a niterným vztahem se svéhlavým starším synem a odstrčeně se cítící manželkou. Osoba polského patriota, která je blízká i české historii, protože on vypracoval plány bratrské moci polské armády v roce Pražského jara, by u nás neměla být přehlédnuta. Špionážní thriller režiséra a scénaristy Wladyslawa Pasikowského podle skutečných událostí boduje díky tísnivé atmosféře, kterou podporuje tklivá a svíravá hudba a zdařilé dobové kulisy. Na prostoru lehce přes dvě hodiny je rozehrána mrazivě dokonalá komorní hra bílého orla s rudým medvědem. PS: když v průběhu filmu padla věta, my se nevzdáme jako Češi v roce 68, bylo mi stydno… (27.01.2015)

Tak počul som už aj také názory, že je to akčný film. Bohužiaľ nie. Je tam jedna akčná scéna - naháňačka aut na snehu v asi šesť-sekundových záberoch na široký objektív. Pôsobí to teda všelijako, len nie akčne. Ak by sme to mali zaradiť do nejakej žánrovej škatuľky, tak to bude najskôr špionážny thriller. No musím povedať, že asi jeden z najnudnejších aké som kedy videl. Problém snímku je, že sa nemastno-neslano drží chronologicky Kuklinského biografie, namiesto toho aby materiál uskúpil do žánrových vzorcov a priniesol zároveň nejakú zaujímavú interpretáciu. Je to dosť patetická, naivne didaktická antisovietska(ruská) agitka plná slzopudného poľského nacionalizmu. Film hovorí, že za všetko mohli len zlí Rusi a Kuklinského vykresľuje ako idealistického bojovníka bez pochýb, ktorý nemal k svojmu konaniu žiadnu pragmatickú motiváciu. Je to jednoducho splošťovanie histórie, ktorého funkciou je súčasnému publiku naklamať, že mali vo svojich dejinách superhrdinov. (30.07.2014)

„Je třeba mít důvěru v milosrdné bohy..“ Byl jím i Ryszard Kukliński, plukovník Polské lidové armády, co jednou nohou v Langley a druhou v hutní peci zásobuje Západ přísně tajnými informacemi? O kontroverzi v podobě možného dvojitého agentství „prvního polského důstojníka v NATO“ se Pasikowski ani neotře a nabízí věcný, solidně gradovaný thriller z atraktivního historického soudku (útěk ze stahující se smyčky podobně využil i Herbigův Ballon). Stačí to. Akurátnost tentokrát nechme ve stínu filmové řeči a mysleme na mantru, vztahující se k jisté ideologii (co slovo, to lež, co čin, to zločin).. (30.06.2020)

Oslněn hereckým projevem Michaliny Olszanske ve filmu Já, Olga Hepnerová, jsem si vyhledal jediný film, který je tady k sehnání a dal se do něj.Michalinu jsem tam málem nepoznal a roli tam taky nemá zrovna velkou, ale ono to už bylo jedno. Proč ? Protože Polsko ! Nevím jak to dělaj, ale jejich filmy ze mě pravidelně udělaj smaženici. Učebnicová ukázka postupné gradace která se konci mění v dechberoucí finále. Velmi zajímavej je tady ovšem i epilog, včetně titulkovýho dodatku, který staví celý příběh do úplně jiného vyznění. Jinak se budu asi už o každýho polskýho opakovat, ale ona je to prý matka moudrosti, tak tedy : Režie - výborná; Herci - výborný; atmosféra - výborná; napětí - výborné; scénář - výborný no a fim jako celek ? Fakt musím to slovo zase opakovat ? (15.03.2016)