Divočina

Dva důvody proč si tyhle spirituální odysey typu Wild nebo Into The Wild pustit. Strhující příroda a duševní očista, nebo přinejmenším psychologická drobnokresba hlavní postavy plná názorů, postojů a zkušeností, které jdou do přímé konfrontace s otázkou zda je to či ono rozhodnutí dobré nebo špatné. S trochou fantazie se tam v některých pasážích každý alespoň na chvíli najde. Tvůrci to totiž udělali mazaně a pro jistotu tam dali v podstatě všechny negativní modelové situace, které se člověku mohou od útlého věku stát (otec tyran, nemoc, chudoba, drogy apod.). Wild je méně psychedelic a více klade důraz na rodinu, vztahy a formování toho, co by člověk měl v životě mít/nemít a čemu by měl přikládat priority. Reese přesvědčivá a hudebně solidně zvládnuté. Jen to, jak už to tak bývá, nejde pod kůži jak by mělo, jelikož přes všechnu tu krev a pot je to pořád jenom pohádka na dobrou noc, nebo spíš dobré ráno. (16.11.2015)

Krásná muzika, nádherná příroda. A žába, které bych nejraději naplácala zadek. Nemám ráda lidi, co své problémy řeší drogami, alkoholem nebo promiskuitou. Jen stěží dokážu najít nějaké sympatie k hlavní hrdince. Její počin mi připadá spíš nezodpovědný a bláznivý než hodný úcty. Asi to už nějak tak k Američanům patří. Tak nevím, jestli vlastně hodnotím film nebo svou odvahu dokoukat ho do konce. Ale ta příroda ...! A ty písničky ...! (10.11.2016)

Reese Witherspoon se v tomto filmu bezesporu překonala k úctyhodným výkonům. Hned na začátku mi totiž ukázala jak snadno se dá z palce u nohy utrhnout načatej nehet, co zažil takovou dvousetkilometrovou túru trekem napříč Skalistými horami s převýšením alespoň třicet kilometrů. Po chvíli se ale rozjel příběh, který má vlastně naprosto klasický průběh. Ukazuje Reese, která jde, zatím bez důvodu, určitý očistec a ten důvod se v průběhu vzpomínek začíná utvářet v meziscénkách. Chvíli mi trvalo, než jsem se na její vlnu dostal, ale někdy v půlce filmu už mi vše bylo víceméně jasné. A v tu chvíli jsem si film vysloveně užíval. Škoda jen, že konec byl až moc otevřený. Mám u takových filmů otevřené konce rád, ale tady to bylo jako kdyby až do prázdna. Takový film Pouť je v tomhle daleko lepší. Každopádně výkon Reese převyšuje mnohé. Dokonce i to nekonečné převýšení, se kterým musela v průběhu filmu bojovat. (26.02.2015)

Spiritualita snímku bola založená na vode a nerozumnej duševnej malosti hlavnej hrdinky v doprovode s pocitovou prázdnotou. Netvrdím, je obdivuhodné, keď sa duševne slabší a pocitovo nevyrovnaný jedinec dokáže pozviechať a urobiť niečo pre svoju záchranu, to je tiež jediná hodnotná myšlienka tohto filmu. Nepáčil sa mi ale jej základný kameň, Cherylino "riešenie" problémov za vzniknutej smutnej situácie ma miestami minimálne udivovalo. Ľuďom sa predsa stávajú zlé veci každý deň, to však ale neznamená, že teraz všetci začnú fetovať a otŕčať frndy/pipíky každému na počkanie. Na druhú stranu, formálna stránka je dobrá, snímok je zručne natočený a Witherspoon podala výborný výkon. Škoda len, že sa divák nedočká žiadneho výraznejšieho survivalu, dokonca ani ten sľúbený medveď tu nebol, len jeden štrkáč a jedna líška. Keby nie peknej kamery a prírodných krás, filmu by dominovala výrazná nuda. 65/100 (14.07.2015)

Reese nám trošku zestárla, malinko zhubla a hlavně úplně změnila image. Blbou blondýnu vyměnila za úchvatnou krajinu, pubertální kámošky za batoh, spacák a pevné boty. Vyrazila sama do přírody, vyčistit si hlavu, zavzpomínat, bilancovat a možná si nějak přerovnat svůj dosavadní život. A jde jí to všechno tak nějak na půl. Hlavní problém spatřuji v obsazení hlavní hrdinky. Vůbec ne co se týče jejího herectví, ale spíše typu. Prostě mi do tohoto prostředí nějak dvakrát nesedla a zbytek filmu tenhle můj dojem napravil už jenom nepatrně. Když si vzpomenu na výraz v očích Emileho Hirsche v Útěku do divočiny, nebo pohled Miy Wasikovské ve filmu Tracks, tam jsem jim věřil naprosto všechno. Tady toho bohužel nebylo tolik. To ani náhodou. (11.02.2015)