Nepřítel třídy

Vy Slovinci buď zabíjate iných alebo seba samých. Prečo žiť? A je tak sebecké sa zabiť? Samovražda je od nepamäti citlivou otázkou. Tento film to chytil za pačesy, hoci jednoznačné odpovede, ak nejaké vôbec sú, nedáva. Zato nastavuje zrkadlo danej situácii tak verne, až ma napadlo, že možno existuje jeden národ, ktorý je mi predsa len mentálne bližší ako Češi. Sú to Slovinci. IFF BA 2013 (08.11.2013)

Tento film by byl myšlenkově vyspělý i na moudrého kmeta, ale na mladého kluka, pro nějž je to navíc prvotina? Nyní už jen doufám, že Biček bude pokračovat ve slibně načaté kariéře filmového tvůrce. Nepřítel třídy není jen školní drama, není jen dramatem o setkání se se smrtí, je to především nitro drásající snímek o odpuštění, bolesti a pochopení, že nic není černobílé. Biček předkládá náhled na vypjatou situaci z pohledu studentů, ředitelky školy, učitele, jeho kolegů i rodičů dětí. A nechává na divákovi, aby si našel tu svoji pravdu. Na závěr diváka zcela bez skrupulí opustí a ponechá ho topit se ve vlastních emocích. (04.12.2020)

"Každý chce, aby jsme byli tolerantní vůči homosexuálům a zvířatům, ale pravdou je, že to oni jsou zkažení. Politici, rodiče, učitelé, všichni jednoduše kradou a lžou. Tak není divu, že jsme takoví, jací jsme! " S touto myšlenkou , která ve filmu zazněla, zcela jistě souhlasím, ale jinak jsem měla ze zvláštního způsobu předložení jedné velké tragédie dost ambivalentní pocity. Možná to způsobilo pár faktorů a tím jedním je fakt, že jsem sama zažila jako studentka tři sebevraždy spolužáků a nepamatuji se, že bychom v těch mladých letech reagovali byť jen minimálně tak, jako v tomto případě. A nebo moje mozkové buňky nebyly zrovna nastaveny na tenhle typ psychologického filmu. Ovšem jiná věc už byla herecká stránka věci, kde jsem kontroverzního učitele Roberta Zupana nespustila z očí, jak hrál Igor Samobor svou roli zcela bezchybně. Jeho větu, kterou tam citoval si budu zřejmě dlouho pamatovat : "Učit se, neznamená vědět. Chtít, neznamená moct." (21.01.2015)

Můj první slovinskej film a hned je to pecka, která se může směle rovnat s filmy jako francouzské Mezi zdmi či americký Detachment. Výborně natočený nejednoznačný příběh z jedné střední školy, velmi civilně zahraný jak profesionálními herci, tak (prý) i absolutními neherci. Igor Samobor je vyloženě lahůdkovej a je přesně tím prototypem profesora, kterého bych ani za boha mít nechtěl. Není nic horšího, než když se někdo chová jako arogantní debil, byť to v jádru může myslet dobře. I přes všechny ty myšlenky, které se film snažil naznačit, jsem k tomuhle charakteru nenašel sympatie. Ale zahraný byl bezchybně, to bez debat. (12.02.2016)

Mimořádně poutavý a srozumitelný film, který mne hluboce zasáhl. Přirozenost, s níž je vyprávěn, a intenzita, s níž graduje ke svému velkému závěru, mě nutí tomuto fantastickému režijnímu debutu sklonit nejhlubší hold. Závěrečná scéna, kdy se nenáviděný učitel loučí se svou třídou a pronáší k ní své poslední poselství o životě a smrti, mnou nesmírně otřásla a pohnula. Herecké výkony představitelů všech rolí jsou mimořádně autentické, civilně napsané dialogy nechávají vzniknout neobyčejně silným emocím, a celý film nutí k dlouhému a bolestnému zamyšlení o našem světě. A celková atmosféra v tomto filmu je nesmírně intenzivní a místy až k nerozdýchání. Filmů s divácky vděčným námětem o školním prostředí a kolektivech teenagerů existují mraky, ale snad žádný mě tak nerozerval na cucky jako tento. Pokud se tomuto filmu poštěstí dostat do české distribuce - a velmi bych mu to přál - jsem si jistý, že získá velký divácký ohlas. Osobně ho doporučuji všemi deseti. (24.01.2015)