Indický šátek

Ať již wallaceovky točil kdokoliv, výsledky byli skoro vždycky stejné. Příběhy mají dost často stejnou strukturu (zámek, dědictví, tajemný vrah), podobné obsazení i naprosto nepadnoucí hudbu Petera Thomase. Přesto musím uznat, že se mi tato adaptace líbila více, než Tajemný mnich, nejspíše kvůli téměř stoprocentní natáčení v ateliéru, kde se dá tak krásně kouzlit s atmosférou. (28.04.2010)

Je to takové připitomělé. Na jednom zámku se u závěti sejdou příbuzní zesnulého, vůbec se mezi sebou nemusí, najednou se tam začne vraždit a všem je to více či méně fuk a podobných blbostí je tam víc. Jenže ten film je připitomělý vědomě a cíleně, dokonce obsahuje i nejednu vtipnou scénu a tak Indický šátek hodnotím jako oddechovku, kterou podle mě je. A v tomhle žánru funguje podle mě překvapivě dost dobře, nenudí to, pobaví to, dokonce i krapet mysteriózní atmosféry to je... Potěšilo mě to a klidně bych si to někdy pustil s chutí znova. Dokonce i Klaus Kinski tu hraje. 4* (08.08.2021)

Pěkně pitoreskní, vražedný spektákl. Je otázkou, zda je to vůbec detektivka. Velký detektiv zcela chybí, ten samozvaný má pramalé úspěchy, všichni podezřelí jsou mu postupně mordováni a vraha nakonec eliminuje věrný psík . K tomu všechny ty romantické kulisy-staré sídlo, tajné chodby. Spíše ještě morytát s názvuky gotického románu než detektivka. Tomu nakonec odpovídá i zpracování, které snad i v roce 1963 muselo vypadat staromilsky, spíše jako film z let čtyřicátých. Právě to však přispívá ke kouzlu tohoto filmu, podobnému kouzlu očtených sešitků brakové četby nalezené v kufru po dědečkovi. . Přitom je celý příběh tvůrci samými trochu shazován-komickými vložkami Eddiho „Motýlkáře“ Arenta jako ultrakorektního britského sluhy a konec konců i samotným závěrem. Prostě celý film se vůbec netváří vážně, sám se prezentuje jako krvavé pimprlové divadlo. Pěkné obsazení rolí staré lady a jejího šíleného syna, potěší i Klaus Kinski. K dokonalosti opravdu chybí, jak zde uvedl Mariin, lepší „kráska v nesnázích“ a lepší „velký klaďas“. (04.07.2010)

Velmi zdařilá detektivka ala Deset malých černoušků, která navíc obsahuje slušnou dávku ironie (kumulovanou zvláštně v postavě Bonwita); divák si chvílemi není jistý, zda jsou některé scény myšleny vážně nebo parodicky. A já osobně bych se možná bavil ještě více, kdyby se mi při sledování podařilo dříve naladit na způsob humoru. Navíc jsem díky Indickému šátku pochopil, odkud se vzal nejeden z prvků připomínaných ve Vraždě na večeři. Úsměvný konec už je jen pouhou třešničkou na dortu tohoto zdařilého 4*-vého počinu. (13.04.2013)

Je to takové příjemné setkání se starým zámkem v Anglii a dobrou starou klasickou detektivkou. Upřímně řečeno, jedno se tomuto filmu nedá upřít. Nevšední černobíle navozenou atmosféru a krásnou hudbu. Západoněmeckým filmařům se kdysi podařilo vytvořit několik dobrých wallaceovek, které jsou a byli vždy vděčným námětem pro film. Pravda, díky stáří filmu je napětí filmu jaksi zlehčené, ale může být útěchou, že jde o film slušné kvality. A kdo má rád německé herce Eddi Arenta z filmových mayovek nebo démonického Klause Kinského, tak už proto stojí za to film vidět. A ještě něco. V roce 1933 byl vydán u nás Indický šátek v edici detektivní literatury pod názvem Poděšená lady a žádné opětovné vydání se již nekonalo. Při troše štěstí se dá sehnat v antikvariátech. Nemluvě o tom, že kniha je samozřejmě lepší. (02.10.2010)