Mládí

Neřekl bych, že filozoficky by na tom film Mladí byl hůře než Velká nádhera. Jeho obrovskou výhodou je ale prostředí švýcarských alp, kde se v jednom údolí provozuje hotýlek pro sešlé hvězdy západního světa jakéhokoliv průmyslu. Ve filmu se potkáte s klasicky zajetými profesemi. Tlustej fotbalista (Maradona hadr), nešťastnej herec jedné role, kterou mu veřejnost omílá stále dokola, režisér, který má hlavu plnou myšlenek, jak natočit vrcholné veledílo, Miss Universe, za kterou mluví krása nebo hudební skladatel, jež je unavený skutečností, že složil něco jedinečného. Ti všichni tu jsou dobrovolně, jako na dovolené, aby si odpočinuli. Ti všichni tu mluví, přemýšlí, filozofují a s nimi tu můžou, ale nemusí být i jejich nejbližší. A nejkrásnější na tom všem je, že tenhle příběh natočil snad nejzajímavější evropský režisér současnosti - Paolo Sorrentino, který jak kdyby se ty velkolepé scény učil od samotného Kubricka. Plný počet nedám jenom proto, že těch myšlenek tam bylo tak strašně moc, že jsem to za ty dvě hodiny nebyl schopný dohromady utáhnout. Nicméně pořád se jedná o neuvěřitelný, nejen filmový, zážitek, kde závěr je přesně to, co dělá filmy tak jedinečné. (08.11.2015)

Precizní výprava a grandiózní herci ve scénáristicky místy lehce bizarní reminiscenci dávného mládí. Hledání odpovědí na dávno položené otázky, pokládání nových, smíření se se skutečností, že čas je štěstí a jednou musí každý odejít. Samozřejmě nechybí dílčí rodinné křivdy a lehce pohnutá minulost. Sorrentino ale tématické impulsy řeší s grácií a místy s lehkou dávkou cynismu a ironie - což sedí hlavním dvěma hereckým esům. Tedy nedostane se divákovi zbytečně nakypřených emocí, nebo teatrálních výstupů. Nedokáži se ale ubránit pocitu, že tuhle lehce ambientní švýcarskou krasojízdu by amíci zvládli trochu mrštněji a lépe odvyprávět. (27.10.2018)

Tretí film v rade o starnúcom umelcovi, ktorý pre traumy z minulosti žije roky v úzadí a nie je schopný nadviazať na svoju zašlú slávu. A s úplne rovnakým vyvrcholením ako v This Must Be a Place. Skvelo sa na to pozerá, má to nádhernú kameru a niekoľko úchvatných scén, ale Sorrentinov štýl (aj kvôli nedotiahnutému scenáru s prebytkom expozičných dialógov a "coelhovských" múdier) je tu v niektorých momentoch už za hranou sebavykrádania. (13.08.2018)

Maximum artu, které jsem ještě schopen a ochoten snést. To je možná trochu přehnané hodnocení, navíc je otázka nakolik je to art, když divákovi naservírujete DOKONALÉ obrazy. Naštěstí to zdaleka není jen o nich. To, čím procházejí a o čem vyprávějí tři ústřední postavy, to je sice celkem předvídatelné, ale díky umění jejich představitelů (umocněnému ještě prací scénáristy a režiséra v jedné osobě, kamerou a hudbou/zvukem) si vás jejich vyprávění o životech více i méně výjimečných dokáže zcela podmanit. 80% (05.10.2019)

Po Mad Maxovi, letos druhý nejlepší vizuální zážitek. Celou dobu to na mě působilo, jak kdyby Mládí točil fotograf. Perfektní práce se světlem, barvami, hloubkou ostrosti. Každá scéna byla dokonale promyšlená, z jakého bude snímána úhlu a co se v ní odehraje - nádhera. Absence nominace na Oscara za kameru či střih? Zvláštní. Rozhodně bych vystřihl několik málo scén, které mi do tohoto konceptu nezapadaly a působily malinko lacině (např. noční můra). Kdybych měl vypíchnout jednu věc, rozhodně by to nebyl výkon Fondy (nominace na Glóby?), na druhou stranu nominaci pro masérku s rovnátky bych si představit dokázal. 90 % (14.01.2016)