Reklama

Reklama

Trailer 2

Max je geniální matematik, který dokáže spojit svou jedinečnou mysl s nejnovější technikou. Za pomoci vlastnoručně sestrojeného přístroje se pokouší zjistit, zda se nějak nedá předpovědět hodnota akcií na burze. Jeho skutečné cíle však míří ještě dál a chce pochopit nepochopitelné. Jeho aktivity začnou brzy zajímat představitele ortodoxní židovské sekty a vysoce postavené lidi z Wall Street... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (720)

H34D 

všechny recenze uživatele

Pi, jakožto první známější film D. Aronofského hned zpočátku vyznačil styl jeho filmařiny, jenž se vyznačuje nevšedími záběry, halucinogeními zvuky, prolínáním představ a skutečnosti a hrátkami s diváckou psychikou a emocemi. Je to efektní i efektivní, scény jsou šokující, ale stále dobře stravitelné (na rozdíl od Tetsuo), úspěšně diváka vtahují dovnitř a podrhují onu temnou záhadnost příběhu. Co se však toho týče, tak Pi nenabírá nějakých vysokých filozofických otáček, je to "pouze" vděčný příběh o asociálním matematikovi, který se matematikům bude líbit, protože konečně ve filmu uvidí něco, co se učili a všechny ostatní to omámí, protože tomu nerozumí a vědecká matematika je pro ně mysteriózní sama o sobě. Tudíž je to, jak se říká, win/win. A závěr také zklamal, žádné chytré rozuzlení se nekonalo a protože Aronofskému došly racionální argumenty, vytasil na mě iracionální a otravné náboženství. Lepší 3* za kvalitní filmařinu po "řemeslné" stránce. 7/10 ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

V černobílém režijním (zjevně nízkorozpočtovém) debutu Darrena Aronofskyho už se dá vystopovat jeho nezaměnitelný režijní a tvůrčí rukopis - posedlost silou a magií obrazu, vizuálního soustředění a maximálního využití síly filmového média (nejdotaženěji ve Fontáně, kde je estetický a vizuální rozměr dominující složkou, Requiem za sen ve své estetice videoklipové MTv odráží fenomén opojení televizí 80. let atd.), k čemuž Aronofsky vhodně zvolil černobílý obraz, řada záběrů je pak doslova sugestivní a ještě podtrhují celkovou depresivitu snímku (která je ale, vyjma Fontány, stěžejní a dominantní významovou složkou). Nezaměnitelné je i formální stránka jeho filmů - kupříkladu skladba záběrů, kde často převažuje detail, určující (a nejvíce odkazující k pozdějšímu Requiem za sen) jsou střihové sekvence, kde je cyklicky v rychlém střihu seřazeno několik (makro)detailů za sebou - zvyšuje to expresi a jakousi neurotičnost snímku... (podtrhující poruchy vědomí - drogy, omamné látky, halucinace...) Osobitá je též práce s kamerou i zvukem, nejmarkantnější je ale významová složka jeho filmů (scénáře si píše sám) - nevím, jestli je Pí možné označit přímo za sci-fi (stejně jako jeho pozdější filmy - Fontánu?), ale zdá se mi, že tohle je spíše podobenství o současném světě, než vize toho budoucího. Aronofsky rád šifruje a používá ke sdělování informací metaforického kódu - co chce však sdělit v Pí (za předpokladu, že tenhle film není určen jen silně nadprůměrným až výjimečným matematikům, čemuž nevěřím...)? Co třeba metafora babylonské věže, kdy k zamezení vstupu do božího království Bůh zmátl jazyky, aby nebylo možno ji dostavit? Možná že absolutní vzorec je možné zjistit, ale je dobré dojít až k téhle podstatě? Podobné filmy: Vynález, Requiem za sen, Mazací hlava ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

Ja si nemuzu pomoct, ale ackoliv se urcite jedna o tezkej film a ne film pro kazdeho, zas tak nepochopitelnej mi neprisel. Samozrejme, clovek musi proste brat to, co mu Aronofsky predklada a nezamejslet se nad historii zidu, ruznejma matematickejma pojmama atd. a proste tomu verit. A i kdyz matiku fakt nemusim, tenhle film me zaujal. V podstate dalsi film, kterej ukazuje, jak je tenka hranice mezi genialitou a silenstvim. Tentokrat navic s cernobilou, velmi kontrastni kamerou, kde vas bila barva primo bije do oci a znervoznujici hudbou. To vse dohromady, spolu s paradnim Seanem Gullettem vtahne cloveka od zacatku do konce do deje, je to paradne atmosfericky a napinavy a nejde jinak, nez za 5*. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Začínám mít pocit, že Aronofsky by dokázal zfilmovat i recept na rajskou polévku tak, že bych se celou dobu neodvážila hnout od obrazovky, že bych jenom šokovaně zírala, jak tam cpou olej, cibuli, mouku, protlak, vývar, bujon, jak to solí a sladí, a stejně až by na konci ukázali kouřící talíř s hotovým pokrmem, stejně bych nevěřila, že je něco takového možno připravit. A kolem by se zdvíhaly pěsti, skandujíce: "Tohle není rajská, to není rajská! Rajská se musí přecedit od cibule! A kdo tam nedá rýži, ten je rouhač!" A v povzdálí by se seskupovali hubení lidé, drželi talíře vděčně v dlouhých prstech, do nosů chytali tu svádivou vůni a s posvátnou bázní šepotali: "To je ale polívečka!" --- Podobnost s Mazací hlavou je až zarážející, jenže od té doby se spirála trochu zatočila. --- Dodatek 2018: Řekl jsem ví Bůh, ne výbuch! (Famózní soundtrack.) ()

lupuscanis 

všechny recenze uživatele

DARREN ARONOFSKY, PÍ (1998). Oceněná (Sundance) prvotina Darrena Aronofského. Devatenáct pravidelných sloupců a řad, ve kterých se i přesná analytická mysl překvapivě rychle ztrácí. Jakoby v sobě takhle dokonale přehledný sysém čar a spojnic skrýval nekonečně komplexní problémy. Solo k Maxovi, mladému matematikovi, který váhá s dalším tahem: DON'T THINK, JUST FEEL. Hráči kladou na desku střídavě černé a bílé kameny. ___ Ostře řezaný, černo-bílý film. Extrémní světlo, oslnění, zlomené v extrémní stín, černý jako díry, do nichž kolabují kusy vesmíru. Razantně stimulující skvělý elektronický soundtrack – psychedelický a futuristicky studený (Clive Mansell). ___ Podle čínských mudrců Go není jen hra pro děti. Go je mystérium. Hrací deska je předobrazem Univerza. Na první pohled je přehledná. Cílem hry je obsadit svými kameny větší polovinu území. Kdo však tuší, kudy vede zaručená cesta k této metě? ___ Paranoiou stižený mladý svérázný matematik hledá ultimátní stopy řádu v neuspořádaném ne-řádu světa. Jeho očima, skrze filtr trhavých záškubů kamery, objevujeme tyhle stopy naprosto všude. V mléce, které nalévá do kávy. V pohybu listí v korunách stromů. I na fotografii mléčné dráhy. Opakující se stále stejné stopy. Mandelbrotova množina se svými fraktálovými obrazy generovanéá neskutečně jednoduchými matematickými pokyny byla objevená teprve v roce 1981. Pan Mandelbrot měl za to, že objevil cosi,co nikdy nikdy neviděl. Během pár dní však zjistil, že fraktálové obrazy se nachází nejen v celé přírodě, ale doslova v každém nekonečně malém kousky Univerza - každý nekonečně maý koudek univerza jedoslova nekonečně komplexní, a jako takový má v sobě nekonečno. ___ Takže. Co jestli měli naši staří čínští mudrci pravdu? Poloodhalené tajemství, o němž se nedá přemýšlet, jež se snad dá pološílenou myslí na chvíli vycítit, a zase zapomenout... ()

Galerie (27)

Zajímavosti (18)

  • V scéne v kaviarni, kedy Lenny (Ben Shenkman) hovorí Maxovi (Sean Gullette) o gematrii, medzi scénami, kde napíše slovo matka a dieťa, sa symboly na tých istých novinách zmenia. (hradecek)
  • Fotografa prenásledujúceho Maxa v metre hral Clint Mansell, skladateľ soundtracku. (klayman)
  • Max (Sean Gullette) v rozhovore s Lennym (Ben Shenkman) spomenie, že théta je grécky symbol pre zlatý rez. V skutočnosti sa pre zlatý rez používa grécky symbol fí alebo menej častejšie tau. (hradecek)

Související novinky

Zemřel herec Mark Margolis

Zemřel herec Mark Margolis

04.08.2023

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (více)

Rekviem za film

Rekviem za film

07.11.2006

Je tomu jen pár dní, co se mohli první američtí diváci osvěžit ve Flicker dříve či později do našich kin dorazí, projekt Lone Wolf and the Cub, adaptace více jak sedmitisícistránkového komiksu… (více)

Reklama

Reklama