Whiplash

Kam se hrabe Herodes před učitelskými metodami Terence Fletchera. Zplozenec pekla, jak bych ho jistě nazývala já sama, kdybych se k němu do orchestru dostala. I když se mi zdálo, že jeho praktiky sahaly za hranici jeho mentorského vedení, byl tento způsob zatraceně promyšlený. Geniálně promyšlený. Nebýt pár zbytečně zkomplikovaných zvratů kvůli zvýšení atraktivity filmu, byla by to čistá pětihvězda. (14.10.2017)

Nějak jsou mi filmy, které sám zažívám, takové nepříjemné :-) Ale i kvůli tomu, co se ve Whiplash děje, jsem radši skladatel, než interpret. Protože tohle už nemá moc co s hudbou, jejím prožíváním, invencí atd. co dělat. To je čistě o onanistickém výkonu, pro který je potřeba investovat strašně moc, a to mě nikdy nelákalo. Navíc ta konkurence a neobjektivita...Hudba je zlo :-) zlatej sport. Jinak všechno takové trochu moc filmově vyhrocené, i ta hra, i ten leader. Realita je tomu částečně blízká (často napjaté vztahy leaderXhráč, hráčXhráč), ale zároveň poměrně vzdálená. S odstupem času se ale na tenhle film nezapomíná a pět hvězd si plně zaslouží. (11.02.2015)

Wow, do tématu příliš nefušuji, ale jedná se zkrátka o geniálně pojatý film, který vás chvilku v něčem nechá, aby vás v závěrečné pointě naprosto uvedl v omyl. Vynikající J.K. Simmons, jakožto nesnesitelný učitel hudby, naprosto exceluje a film si krade pro sebe. Rozhodně nebudete ochuzeni o emocionálně vypjaté situace, právě naopak...jelikož hudebně nadaný Miles Teller zvládne podat také obdivuhodný herecký výkon a vcítit se do role takovým způsobem, jakoby jí sám žil. Netroufám si označovat Whiplash za nejlepší film loňského roku, ale rozhodně se jedná o dobře zrežírované, ač celkem civilní, drama, ze kterého se dokáží poučit jak hudebníci, tak milovníci dobrých filmů...86% (11.01.2015)

Whiplash funguje na principu wrestlingového zápasu. Zákeřný bezohledný wrestler, který porušuje všechna pravidla fair play, záměrně provokuje publikum a snaží se ho vyhecovat, poštvat proti sobě, aby vzápětí (zdánlivě) trimfoval nad svým protivníkem a vybičoval tak divácké emoce na maximum. Režisér manipuluje se svými diváky stejně - a s tím mám zásadní problém. Jednoduše nemám rád režiséry manipulátory, snad i proto jsem nepřišel na chuť Aranofskému a současné práce Larse von Triera mě míjí velkým obloukem. Na druhou stranu Damien Chazelle natočil svůj autorský snímek bravurně, je evidentní, že si splnil zadání, které si předsevzal. Může se přitom opřít o výborný herecký projev obou hlavních představitelů, zvlášť Simmons je v roli tyrana naprosto přesvědčivý a je vidět, že si tu roli vychutnává. Zhruba v půli snímku jsem si řekl, proboha, vždyť se dívám na sportovní film, jehož schéma přenesli do jiného prostředí. Tohle by totiž mohlo plus minus fungovat v některých sportovních odvětvích, jako jsou třeba bojové sporty, mnohem hůř a nejspíš vůbec v kolektivních sportech, protože tam by podobná trenérova strategie dokonale rozeštvala tým a rozložila jeho psychiku. A stejně tak je úplně na vodě představa, že by něco podobného mohlo fungovat v reálu v hudebním tělese. Ale ano, špičkoví dirigenti jsou často narcisté a není jednoduché s nimi pracovat, ale uplatnit něco takového na své hráče si určitě nedovolí, protože jedině souhra zajistí úspěch. Navíc si myslím, že na zupácké chování, jaké dirigent Fletcher uplatňoval vůči svým žákům, jsou ve školním prostředí v Americe velice citliví a že by u studentů a jejich rodičů narazil mnohem dřív, než snímek naznačuje. Takže nakonec se přikláním jen ke třem hvězdičkám, protože je to na můj vkus dělané příliš na efekt. Filmu chci věřit, a to se Chazellovi nepodařilo. Celkový dojem: 60 %. (18.11.2017)

Talent rozhodně není vše, ba naopak, talent je jen začátek, neboť k tomu, aby člověk v něčem dosáhl vrcholu, je zapotřebí mnohem víc... Před rokem tady byli Rivalové, kteří říkali, že k dosažení maximálního výkonu je třeba kvalitní soupeř, nyní zde máme Whiplash, který nade vše vyzdvihuje úlohu trenéra. Jako člověk, který se také snažil být v něčem nejlepší, mohu potvrdit, že oba filmy mají pravdu. J.K. Simmons je prostě číslo a roli ve Whiplash mu zkrátka nezapomenu - je to voják s taktovkou, je brutální, vtipný a ač se to nezdá, dělá to správně. Whiplash určitě není velkolepý (hudební) film, naopak nemá kdovíjak rozvinutý scénář a působí spíš komorně, ovšem píle hlavního hrdiny, přístup jeho trenéra a všudypřítomná soutěživost z něj dělá nefalšovaně zábavný, energický film. Pátá hvězda je pak za to, že mám rád úderný jazz... 9/10 (19.01.2015)