U strážnýho anděla

Další studie alkoholika. Robert Więckiewicz je jako troska spisovatele na stálé trase mezi odvykací klinikou a titulní hospodou v Krakově přesvědčivý, režisér stejně jako u svého předešlého filmu dokazuje, že má řemeslo v malíčku, ale prostě mi připadá, že už jsem pár takových filmů viděl, a tenhle je jen další v řadě. V temném a špinavém filmu se najde i trocha humoru, ale do jaké míry je k smíchu třeba kněz zvracející při půlnoční mši a podobné scény, to je značně individuální (70%). (23.03.2015)

Jediný a hlavný dôvod prečo hodnotím tento film ako slabší nadpriemer a dávam štyri hviezdy je ten, že dokáže navodiť zmes rôznorodých pocitov - prevažne nepríjemných samozrejme. No ale to ku alkoholu a silnej závislosti od neho určite patrí. Na film sa preto pozerá len veľmi ťažko, aj keď na druhú stranu celkom paradoxne dokáže miestami vyvolať úsmev na tvári. Často som nevedel, či sa smiať alebo skôr plakať. Niektoré situácie tých alkoholikov boli až tragikomické. Škoda, že dejová linka mi prišla pomerne chaotická a nedomyslená, chcelo to niečo priamočiarejšie a koordinovanejšie. Celá štruktúra obsahovej stránky sa mi zdala akási rozháraná a neusporiadaná. Rozhodne by som však tento snímok zaradil k netradičným, čo stoja za pozretie. 70/100 (31.10.2018)

Jerzy, Jerzy, bylo pro mě dost obtížné sledovat Tvou životní pouť, kterou provází jen ta flaška v ruce a občasné sebezpytování, spojené s léčbou v protialkoholní léčebně. Já, která jsem téměř abstinentkou, jsem měla chuť jít si nalít irskou whisky, abych se z té deprese, která na mě čišela ze všech koutů tohoto filmu, alespoň trochu dostala. Vláďa Menšík mně byl přece jen trochu bližší ve filmu Holubi se vracejí. (02.01.2015)

Tak tenhle film je v trvalé opozici s myšlenkou Járy Cimrmana, chlast - slast. Na tenhle film se dobře nekouká a ani žádný dobrý pocity se z něj nedostaví, snad jedině pocit štěstí, že vyjma piva už jsem se na chlast vysral a tudíž snad nehrozí abych skončil jako Jerzy, kterýho naprosto dokonale vystihl Robert Więckiewicz. Neučesaný vyprávěcí styl, podpořený anarchistickou kamerou mě zrovna dvakrát neseděl, pravdou však je, že depresi rozdává film po kilech. (03.01.2015)

Po delší době velmi silný příspěvek k mému oblíbenému subžánru alko-dramatu. Wieckiewicz (polský Jeremy Renner) to jede ve velkým a roztříštěná dramaturgická struktura, kde je velmi nezřetelná návaznost, ta tomu sedí. Film, kde blije i kněz na přijímání. Alkohole 24h. P.S. Potřebovali bysme taky nějakého čekého Smarzowského. (29.11.2014)