Ip Man 4: The Finale

Po traileru jsem byl skeptický, ale nakonec se dost možná jedná o nejlepší a nejdospělejší díl série. Samozřejmě; primitivně je zde interpretován konflikt mezi USA a přistěhovalcema. Jinými slovy, Amíci se prostě nezamyslí a každý konflikt musí končit až nuceným soubojem, ale já skutečně věřím, že tak nějak se to odehrávalo tehdy, i když nevím jak moc byl protlačován ten rasismus skrz. Jestliže je něco, co se mi líbilo, tak charakter Ip Mana. Má výčitky, je znát na něm, když utrpí nějaké zranění a přizpůsobí styl svého boje těm podmínkám a co víc - když ostatní mu tleskají, že se zastal utlačovaných, on jen stojí a nevypadá ani nadšeně z toho, že nakopal prdel soupeři. Protože koho těší žít v takovým konfliktu, kde jediné východisko je nekompromisní souboj? To byl malý detail, který mě potěšil. Když už mluvím o bitkách, tak jich zde je klasicky mnoho. Zpočátku IP Man se drží a jen občas něco předvede, ale v druhý polovině nešetří kadencí a sype to ze sebe jako za mlada. Bitky nepůsobí nijak zrychleně, nejsou nepřehledně natočený a jsou opravdu dost kontaktní. Když někdo schytá nepříjemný kop, nebo úder, chytne se za tu ránu, kulhá či má dokonce otisk/modřinu. Ten kick Bruce Leeho na hlavu toho karatisty v uličce mě normálně rozesmál :) sem tam je jasně očividné pomocné lano, že nějaká postava odlítne až moc, nebo nějaký výskok, ale toho je pomálu a nepůsobí to rušivě. Bitky působí stále dynamicky, kontaktně a drsně a dost tomu napomáhá pořádný nazvučení každého úderu. Co se týče témat apod, tak právě čtvrtý díl mi přišel i nejvíce pestrý na tohle a vidím v materiálu stále mnoho potenciálu na rozvětvení univerza. Bruce Lee tentokrát dostal dost prostoru a plno témat a prvků mi přišlo jen lehce nakousnutých. Adkins nemá až tolik prostoru a v akci se s ním šetří do závěru, ale tohle je snad první film, kde vidím jak karate dokáže být nebezpečné a bolestivé. Místama mě film dojal emocemi kvůli tomu, jak některé charaktery dospějí i když je k tomu vede klasická klišé motivace (synu poslouchej, mám rakovinu, bla bla) ale funguje to, protože prostě Ip Mana máme rádi, jeho filozofii a zejména charisma Donnieho. Jediné co vytknu, tak to CGI s letadlem se fakt nepovedlo a prostě ... mi ty konflikty přišli až moc vyhrocené, ale aspoň tam za tím je přeci jen nějaký důvod a ač se postavy vyjadřují primitivně ohledně toho, že "žlutý jsou odpad a bla bla", nějak si umím představit, že to takhle i být mohlo. (16.02.2020)

Vyborne a dostojne uzavretie Ip-manovej serie. V Donnie-ho podani to bol excelentne zahrany zivotopis tejto legendy Wing-Chun. Sam sa tymto zapisal do povedomia mnohych a nezmazatelne do, nielen Honk-kongskej kinematografie. Este ako chlapec som ho obdivoval v mojom prvom karate akcaku z 1989, Red Force. Snad sa mu bude nadalej darit. Adkinsova klasika a i scenar v mnohom nevybocuje zo zaziteho. Avsak viem si predstavit tazke zaciatky a rasovu neznasanlivost v americkych skolach v tej dobe. Moze byt. Odporucam. (15.02.2020)

„Zistil som, že tráva na opačnej strane plota nie je zelenšia." Záver série, vďaka ktorej som (aspoň sporadicky) začal sledovať ázijskú kinematografiu. Podľa mňa ide o najslabší diel, ale tým nechcem povedať, že by bol zlý. Len jednoducho, už v centre pozornosti nestojí Ip Man, príbeh má dve dejové línie. Jedna sa točí okolo šikanovania Číňanov žijúcich v San Franciscu, tá druhá okolo merania si pipíkov v US army o tom, či je lepšie kung-fu alebo karate. Na konci sa tieto dve línie ako-tak spoja. A čo Donnie Yen? Ten len zmätene pobehuje sem a tam, objaví sa vždy vtedy, keď ostatní Číňania dostávajú od bielych rasistických karatistov výprask, aby im ukázal, kto je tu alfa samec. Takže asi tak. Ip Man už fakt pôsobí skôr ako vedľajšia postava, čo dosť zamrzí. Súboje sú síce stále solídne, ale určite nepredčia tie z predošlých častí. Fajn "jednorázovka", ale namlsaný predchádzajúcimi časťami, čakal som viac. 60 % (02.05.2020)

Do polovice som to videl na 2-3. Nedávalo mi velmi logiku ako taká vypiplaná séria mohla ísť príbehovo a akciou až tak dole. Tiež ma trochu vyrušoval najväčší americký patriot v podaní S. Adkinsa s najväčším britským akcentom snáď už len po Peggovi. Ani to sa mi nepáčilo ako sa to rozohralo na všetky možné fronty (školská šikana, rasizmus, rodinkárstvo etc...), až mi z toho začala smrdkať prepálenosť. Bitky slušné, ale človek sa neubráni porovnávaniu. Aj tu štvorka výrazne zaostáva, ale v tomto prípade skôr do kvantity ako kvality. Áno dá sa chápať, že toto bol prvý Ip, ktorému šlo o čosi úplne iné ako "iba pobaviť". A áno... napokon som skočil na lep... Rozlúčka s postavou, s ktorou som prežil a fandil som jej asi tretinu života. Dnes mi dala bajbaj a pri záverečnom prestrihu všetkých tých scén z ostatných troch filmov... (ktoré si väčšinou pamätám naspamäť) mi aj trochu zovrelo hrdlo. (11.03.2020)

"Sebevědomí a sebejistota je na prvním místě a nejdůležitější... Ať jsi, kde jsi..." Vyvrcholení velké ryzí čínské martial arts série, která trvala krásných 12 let, a pro mě nejspíš i nejlepší díl celé série. Je to absolutní MASTERPIECE, který má velmi silný, emotivní a dojemný příběh, který obsahuje špičkové až bezchybné souboje (a že jich je!!). Donnie Yen se vydává do Ameriky, aby nalezl školu pro svého neposlušného syna, ale dostává se do komplikací a je zde hezky vyobrazen rasismus i šikana tehdejší doby (scéna, kdy je čínská studentka šikanována svými spolužáky je velmi silná) a potěší i Bruce Lee, poměrně neznámý Chris Collins či nekompromisní Scott Adkins, který si dává záporáka opět ve velkém. Každý souboj má něco do sebe, a především je nádherná výměna jiných stylů (Karate vs Wing Chun) a u finále jsem řval radostí tak, že mi v baráku praskaly všechny zdi. "Ip Man 4" je pořádná čistokrevná martial arts rubačka s velmi poutavým a hezkým příběhem. Brečel jsem dojetím od začátku do konce. Donnie Yen je ikona a IP man s ním. Top martial arts film tohoto století... /100% + FILM ROKU + TOP 10/ (17.08.2023)