La French
Marseillská spojka
The Connection
Režie:
Cédric JimenezKamera:
Laurent TangyHudba:
Guillaume RousselHrají:
Jean Dujardin, Gilles Lellouche, Céline Sallette, Benoît Magimel, Guillaume Gouix, Féodor Atkine, Mélanie Doutey, Moussa Maaskri, Bruno Todeschini (více)Obsahy(2)
Mafie a nejznámější drogová cesta, kdo se jí postaví – zaplatí... Marseille 1975. Pierre Michel přijíždí s celou rodinou do Marseille, protože byl jmenován vyšetřujícím soudcem pro potírání mafie, především jejich drogové činnosti. Michel se zaměřuje na tzv. Francouzskou spojku (French Connection – La French) organizaci, která zajišťovala největší a nejdůležitější drogovou trasu tehdejší doby, a Marseille byla jejím hlavní uzlem. Neohrožený Michel se postavil nedotknutelnému kmotrovi Gaëtanu Zampovi a brzy pochopil, že pokud chce dosáhnout výsledků, musí změnit své dosavadní metody... Film byl natočen podle skutečných událostí. Soudce Pierre Michel, dlužno poznamenat, stejně charismatický jako jeho filmový představitel, stačil za svou krátkou kariéru objevit a zničit šest drogových laboratoří a zatknout sedmdesát překupníků drog. Po soudci Francoisi Renaudovi, zavražděném v roce 1975 v Lyonu (jeho postava inspirovala režiséra Yvese Boisseta k natočení filmu Soudce zvaný Šerif) byl Pierre Michel druhým zavražděným soudcem, od doby okupace. Michel byl doslova popraven mafií v roce 1981, když jel na večeři se svou ženou a dcerami. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (81)
Výborná Francouzská drsná Krimi v retro looku ala 70´s o novém soudci v Marseille, který jde proti organizovanému zločinu, kterému vévodí skvělý Gilles Lellouche. Nenudil jsem se, tempo je fajn, došlo i na krvavou akci, finále je poměrně šokující. Francii tyhle filmy jdou výborně a tahla gangsterka řízlá Krimi není výjimka. 8/10. ()
Ach, jej. Jedno z mých největších filmových zklamání za poslední dobu. Nejdřív jsem se tedy sice vylekal, když to na první pohled vypadalo jako remake mého oblíbeného Friedkinova filmu, ale pak mě uklidnilo, když jsem zjistil, že děj bude odlišný a že to v rámci osvědčeného tématu boje proti drogám v Marseille svým zasazením do půlky 70. let možná naváže tam, kde skončil Frankenheimer v druhé „Spojce“, a začal jsem být na nejnovější Francouzskou spojku docela zvědav. Když jsem teď nedávno viděl Jimenezův nejnovější film Severní Marseilles, který mě nadchl, těšil jsem pak na tento režisérův předchozí počin ještě víc. Jenže ouha! Tady nefungovalo na mě nic a zatímco ve svém nejnovějším filmu Cedric Jimenez natočil drsný akční krimi thriller ze současnosti s výborným tempem, pohltivou atmosférou i silným přesahem, tohle La French na mě působilo jako nepovedený pseudoartový pokus navázat na styl starých francouzských kriminálek. Asi první půlhodinu mě film velice chytl, jenže pak se čím dál víc rozmělňoval do snůšky dlouhých a často nezajímavých záběrů, které mi přišly spíše nudné a nezajímavé, než nějak umělecké či působivé... a jak se Jimenez chce tady strašně přiblížit Friedkinovi a napodobit jeho styl těmi dlouhými záběry s bloudícími postavy po terénu, tak bohužel to moc nefunguje, spíše to hodně bije do očí a třeba v těch scénách z disco klubu v záři blikajících světel působí až bizarně. Bohužel to celé trvá hodně nad 2 hodiny, působí strašně odtažitě a posledních 10 minut pak Jimenez sklouze k patetickému rodinnému dojáku. V tomto pojetí policejního příběhu dle skutečných událostí jsem si nenašel jedinou postavu, která by mě víc oslovila, asi se jí měl stát hlavní soudce, který v boji za spravedlnost položí i vlastní život, jenže Jean Dujardin v hlavní roli na mě působil jako nesympatický slizoun, bez kouska charismatu, a co je nejhůř, byl až nepřehledně podobný s představitelem hlavní záporní role, stejně ulízaným G. Lellouchem. Každou druhou chvíli se mi vyšetřovatel a hlavní padouch neskutečně pletli a když jsem se v ději nejen kvůli tomu začal ztrácet, asi nikoho nepřekvapí, jak mě přestaly zajímat i osudy těchto postav. [40%] ()
Na slavný Friedkinův oscarový titul tenhle kousek přes nepopiratelnou snahu nemá a zdaleka nejen proto, že mu chybí charismatické trio Hackman, Rey a Scheider. Nicméně s Frankenheimerovým pokračováním z roku 1975 už srovnání snese. La French v žádném ohledu nepředstavuje něco novátorského, ale je natočený v duchu slavných tradic francouzské kriminální školy a nabízí osvědčený žánrový koktejl z prostředí organizovaného zločinu, zkorumpovaných policajtů a zaťatých idealistů z řadu justice i policejního sboru. Celkový dojem: 75 %. ()
Vynikající stylová kriminálka, která stojí zejména na velmi dobré dobové atmosféře prohnilého Marseille v sedmdesátých letech, ale rovněž na skvělých hereckých výkonech hlavního dua Dujardian a Lellouche, kteří si po ztřeštěné komedii Nevěrníci střihli poněkud vážnější role a nutno konstatovat, že jim to skvěle sedlo. Zároveň doufám, že další spolupráce tohoto dua vycházejících hvězd francouzského filmu přinese podobný výsledek, jelikož Le French nasadil opravdu vysokou laťku. Moje hodnocení 80%. ()
Tak... Poctivá francouzská kriminálka měla charisma Gabéna, Delóna, Bebela i dalších, ne jen ulízaného Dujardina a dvojníka Liama Neesona, rovněž ulízaného. Poctivá francouzská kriminálka měla byť třeba pomalý, tak rozhodně kurevsky napínavý příběh, kde jste si užili, i když šel hlavní hrdina třeba na hajzl. Poctivá francouzská kriminálka totiž rozhodně netěžila z dlouhých, jakože, možná i jakoby, art táááhlých záběrů na ksichty svých čumějících, dumajících a přemítajících hrdinů. Ano, v tomhle sice La French krásně vykrádá Heat, to ale zase není poctivá francouzská kriminálka a čuměl tam De Niro s Pacinem, což je trochu jiná liga. Stejně jako poctivá francouzská kriminálka ve srovnání s La French. Dvě hvězdy za první půlhodinu, která poctivou francouzskou kriminálku slibovala. A koukám, že jsem prakticky vykradl verbala. K La French však vykrádačka místo mého poctivého komentáře docela sedí. ()
Reklama