Knick: Doktoři bez hranic

Naprosto ultimátní záležitost a pro mě osobně snad nejintenzivnější zážitek, co jsem od Stevena Soderbergha zatím viděl. Syrový, brutální, realistický a s hereckými výkony takovými, že by se tady mělo soškovatět minimálně další dva roky. Clive Owen versus Andre Holland zde předvádí tak perfektní válku doktorů, že jednoduše musíte mít rádi oba. Nicméně na tenhle seriál opatrně, slabé nátury by některé scény nemuseli vydržet. I já s nimi mám občas problémy. Naturální zpodobnění operací tady totiž zachází do absolutna a tak je občas vidět i to, co by normálně být viděno nemuselo. Za skvělý nápad ale nemůžu dát jinak, než plný počet. Doufám, že si to udrží co nejdéle. (13.09.2014)

Clive Owen, Cliff Martinez, Steven Soderbergh. Nemocnice na kraji města před sto lety a seriálové překvapení roku. Maximální hodnocení si schovám na příště, potenciál k dosažení vyšších met tam místy podřimuje v kokainovém rauši. Ovšem ta tečka na odvykačce byla bezvadná, už dlouho jsem se tak nenasmál. /// 2. sezóna /// Čistokrevná pecka. Soderbergh má finále roku v kapse, dokonce se mu podařilo trumfnout i to navýsost hřejivé Fargo a má slušně našlápnuto na dobytí televizního trůnu. Ovšem to, co zde skutečně vládne, je geniální soundtrack Cliffa Martineze… jedním slovem lahůdka. Druhá sezóna s přehledem za pět. (25.11.2014)

Počátek 20. století. Doba, kdy přijde nový vynález či objev téměř každý den a to je na The Knick nejlepší. Báječní muži se skalpely se předbíhají ve zkoušení nových operačních metod, vylepšování pomůcek a snaží se porozumět lidskému organizmu celkově, přičemž jim do toho umírají pod rukama desítky pacientů. Do toho tam všichni buď fetují, řeší rodinné trable, nebo jsou černoši, což je v roce 1900 mrzuté. Není to nějak hyper akční ani dynamické, ale stejně jsem měl po každém díle hned chuť na další. Tah s moderní ufohudbou se velmi vydařil. (01.12.2014)

Marně se snažím přijít na něco, v čem by byl The Knick tak průlomový, aby se mi vryl do paměti a po nějaké době se k němu opět s chutí vrátila na re-watch – no a nic moc mě nenapadá. Automaticky seriál považovat za televizní skvost jen proto, že za ním stojí nějaký slavný filmový tvůrce pro mě není dostatečným důvodem – o to víc, že Soderberghova kamera mě dosti vytáčela – zdlouhavý nepřerušený záběr na jednu postavu, která poslouchá ostatní, jak něco říkají, mě brzy dosti iritovalo – co mi je potom, jak Owen tři minuty zírá na někoho (a obrazně řečeno se šťourá v nose), na koho se kamera ne a ne otočit? Hudba se za úchvatné dílo taky nedá považovat – protože zpočátku docela zajímavý motiv se neustále opakuje a opakuje, což člověka dosti rychle omrzí. Pak tu máme děj – který se neuvěřitelně vleče, k postavám si člověk dlouho utváří nějaký vztah (a i za tu dlooouhou dobu mi u dosti postav bylo dost ukradený, co se s nimi vlastně stane). The Knick sice představuje revoluční lékaře, ale sám o sobě moc revoluční není – jakékoliv syrové záběry operací, brutalita, sex či drogy nejsou ničím novým, co by televize již dávno neukázala – a zdlouhavé monology o lékařských postupech zaujmou snad jen studenty lékařství a nějaké ty doktory z profesionálního hlediska. Jenže to já nejsem, a tak mi seriál nenabídl nic, čím by mě oslnil. Protože když už mě zaujala nějaká dějová linka, tak se brzy stala teatrální a iritující, stejně jako její postavy. A tak mi nezbývá než seriál zařadit do průměru, i když měl mnohem vyšší ambice... (17.08.2014)

Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. (07.07.2015)