The Knick
Režie:
Steven SoderberghKamera:
Steven SoderberghHudba:
Cliff MartinezHrají:
Clive Owen, Eve Hewson, André Holland, Eric Johnson, Juliet Rylance, Chris Sullivan, Cara Seymour, Zuzanna Szadkowski, Lucas Papaelias, Suzanne Savoy (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Knick: Doktoři bez hranic je nový dramatický seriál z produkce Cinemaxu od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Odehrává se v centrálním New Yorku roku 1900 a soustředí se na legendární nemocnici Knickerbocker Hospital, kde na začátku dvacátého století pokrokoví lékaři, zdravotní sestry a všechen ostatní personál posouvali hranice medicíny v době, kdy úmrtnost lámala rekordy a antibiotika neexistovala. Clive Owen ztvárňuje hlavní roli doktora Johna Thackeryho, skvělého chirurga, jenž je průkopníkem nových metod v oboru, navzdory své vážné závislosti na kokainu. Thackery vede tým lékařů, který zahrnuje jeho chráněnce Dr. Everetta Gallingera, mladého Dr. Bertieho Chickeringa a Algernona Edwardse, nadějného chirurga, který byl Thackerymu nedávno vnucen. Dalšími zajímavými postavami v nemocnici jsou: Cornelia Robertsonová, dcera patrona nemocnice; mrzoutský řidič sanitky Tom Cleary; Lucy Elkinsová, sestra, jež nedávno přišla z venkova; nečestný ředitel Herman Barrow a Sestra Harriet - jeptiška, které nečiní potíž říci svůj názor.
Cinemax uvádí druhou řadu dramatického dobového seriálu, nominovaného na cenu Emmy®, od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Clive Owen se vrací v hlavní roli jako John Thackery, vynikající chirurg v newyorské nemocnici na počátku 20. století, který navzdory své závislosti na drogách posouvá hranice medicíny, morálky i rasové rovnoprávnosti. Nemocnice Knick, jak se The Knickerbocker Hospital zkráceně nazývá, je od začátku druhé řady zmítána dramatickými otřesy, jelikož nepřítomnost Thackeryho (je hospitalizován v Nové Anglii kvůli závislosti na kokainu), nedostatek bohatých pacientů a četné finanční přešlapy dovedly představenstvo k rozhodnutí přemístit legendární nemocnici z centra města na jeho okraj. Jak plány na stěhování postupují, Algernon Edwards (André Holland) - nadaný chirurg černé pleti, jehož milostný románek s patronkou nemocnice Cornelií Robertsonovou (Juliet Rylanceová) skončil potratem a Corneliiným sňatkem se zámožným bílým dědicem - se snaží zaujmout Thackeryho pozici hlavního chirurga. Ostatní lékaři, zdravotní sestry, jeptišky a správcové se mezitím potýkají s řadou problémů jak v profesním, tak v soukromém životě. (Cinemax)
(více)Videa (53)
Recenze (396)
Pomaly ale isto sa blížim ku koncu tak by som teda mohla začať pracovať na ďalšom mojom neduchaplnom komentovaní. Neočakávala som toho veľa, len veľa krvi. Splnené. Ale okrem toho sa mi zo seriálu dostalo do hlavy i veľa informácií ako napr. čo je to aneuryzma a takisto i veľa pocitov. Na všelijaké nechutnosti som zvyknutá ani tu som neodvracala zrak ale tá koža z ruky, prišitá na nos. Vždy keď to vidím alebo si na to spomeniem svrbí ma nos. Či už New York alebo Londýn toto obdobie je plné zaujímavostí, no nikdy som sa až tak nezaujímala o lekárov. Na ich začiatky. To nadšenie v The Knick z obyčajného gramofónu, ktorý nahrával zvuk či ako to vlastne pomenovať alebo nadšenie z X-ray prístroja. Bola to sranda sledovať, kedže my to berieme ako samozrejmosť. Chcela by som zažiť ten pocit z čoho by som bola tak nadšená ako oni. 6. epizóda bola vážne fajnová. Zatiaľ sa mi páči práve táto najviac. Čo si cením na The Knick je ten nenásilný humor, nesnaží sa to byť vtipné, ale je to vtipné. Som zvedavá na poslednú časť, že čím prekvapí. Trošku ma sklamalo, že posledné časti boli skôr také o vzťahoch. Až tak ma to nebralo. Dala by som tomu aj 5 ale no nedala. A posledná časť a posledná scéna tak to fakt stálo za to! Som zvedavá na druhú sériu. Možno to hodnotenie zmením k lepšiemu. ()
Dva pocity. Jeden mě napadal už od začátku a bylo to, jak rychle epizoda uběhne. Vůbec jsem neměl pocit, že skoro hodina. Druhý přišel zhruba v polovině a šlo o uvědomění, že The Knick (doopravdy nemyslím, že by se měl název překládat) nemá jasnou jednoznačnou dějovou linii - ale vůbec to nevadí! Hodně zajímavé. Nevšedně tíživé. Seriál má většinu času tmavé barvy, někdy to vyloženě nutí "zaostřovat", ale ono to k začátku 20. století a přerodu chirurgie dost dobře patří. ■ Teaser: https://www.youtube.com/watch?v=JOXbU8TOZVM ■ Druhá série udržela laťku. Zajímavé je, že je zakončena tak, že třetí série být může, ale také nemusí. ()
Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. ()
Velká očekávání byla hned v úvodu naplněna. Steven Soderbergh se s divákem rozhodně mazlit nebude. A Clive Owen se pro takovouhle roli snad narodil. Pilot - 100% Tak tohle je vskutku filmařská lahůdka. Nic pro slabé povahy a diváky neschopné vstřebat syrovou podívanou. A ten konec série... tomu se říká černý humor. Už se klepu na druhou řadu. 1. série - 100% Druhá řada je jedna velká deprese, ve které se většina kladných postav postupně ocitá na dně, ale ani ti "záporáci" na tom nejsou nejlépe. I když mohl v průběhu série divák nabýt dojmu, že je tu rozehráno až příliš mnoho dějových linek, v úžasném finále byly všechny parádně zakončeny, došlo k řadě překvapivých až šokujících momentů a bez problémů by takto mohl být celý seriál ukončen. 2. série - 100% ()
Galerie (421)
Photo © Cinemax
Zajímavosti (12)
- Postava Dr. Thackerye (Clive Owen) je z velké části inspirována americkým chirurgem Williamem Stewartem Halstedem (1852-1922). (MLazi)
- Doktor Thackery (Clive Owen) fouká usušené neštovičné strupy vesničanům do nosu, aby byli proti této nemoci imunní. Jedná se o skutečnou metodu, jejichž první zmínky pochází z 10. století z Číny. Tato metoda dostala později název „variolizace“. (dan4815)
Související novinky
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)
Lékařský seriál, po jehož skončení máte potřebu smýt ze sebe zasychající krev a zpoza nehtů si vyškrábat zbytky tlustého střeva a placenty. Soderbergh nás do víru systematizovaného šílenství vtahuje pomalu, důkladně a bez ohledu na to, kolik diváků opustí představení po prvních pěti minutách, kdy si společně s rasistickým misogynem šlehneme dávku kokainu, projedeme se newyorskou ulicí, kde v bolestech dodýchává černý kůň a budeme svědky smrti matky i s jejím právě narozeným dítětem. ___ V navozování pocitu nevolnosti a dojmu časoprostoru, v němž vás od smrti neustále dělí jen krůček a kde byste tudíž rozhodně nechtěli skončit s vážnější nemocí než s nachlazením, je Soderberghovy kromě hudby a přirozeného (tedy ponurého) svícení nápomocna především kamera. Ta se stává nervóznější společně s postavami a od pečlivě komponovaných, přehledných celků, dávajícím jatkám na operačním stole punc civilizovanosti, přechází k bezprostřední fly on the wall observaci a viscerálním, ručně snímaným detailům. K plynulosti vyprávění a dojmu neustálého běhu událostí přispívá „štafetové“ sledování postav, kdy kamera svou pozornost odpoutá od jednoho herce a v rámci téhož záběru hladce pokračuje sledováním herce jiného. ___ Nemocnice zde představuje komplexní organismus, k jehož bezproblémovému fungování je potřeba zkoordinovat několik pomyslných chapadel a zkrotit ega jednotlivých, neboť právě o ně se zde bojuje v prvé řadě, ne o životy pacientů. Zatímco Thackery volí k uvolnění napětí kokain a Barrow návštěvy bordelů, Edwards si nemožnost veřejného naplnění maskulinní role kompenzuje stejně jako hrdinové Klubu rváčů sebedestruktivními bitkami. Většinu postav spojuje téma variované v celé Soderberghově filmografii – neschopnost či nemožnost vřadit se do světa, v němž žijí, a z toho plynoucí emocionální vyprahlost, pocit odcizení a osamělosti. Díky pestrosti jednotlivých figur a konfliktů, ke kterým mezi nimi dochází (přičemž Thackery vyzývá rovnou Boha) se Soderberghovu průřezu morálně zkorumpovanou společnosti daří pokrýt tak pestrou paletu témat, jako jsou rasová segregace, sociální stratifikace, prolínání třídního a rasového napětí, korupce, migrace, drogy a církev. Snahou o rovnoměrnou dělbu pozornosti se Knick blíží více dokumentujícímu než dramatizující rozplétání komplexní sítě známému z počinů Davida Simona (The Wire, Treme). ___ Čtvrtá epizoda, kdy jdou ústřední postavy v dříve rozehraných partiích tvrdě do sebe, je srovnatelně dynamická jako pilot. Neděje se toho přitom tolik a tak rychle, dynamizující jsou především neustálé a pro Soderbergha charakteristické změny hledisek, výborně zužitkovávající proměnlivou hloubku pole. Z mnoha střetávajících se perspektiv přitom není žádná privilegovaná, což odpovídá snaze tvůrců nikoho nesoudit a klinickým pohledem, bez příkras i bez předsudků, ukázat, jakou devalvací mezilidských vztahů na pouhý obchod byl již před sto lety vykoupen vědeckotechnický rozvoj (technofetišistické detaily všelijakých patentů jsou stále častější). Podrobněji k celému seriálu zde. 90% () (méně) (více)