Jenny se vdává

Malý film, ktorý z tejto tématiky mohol vytrieskať omnoho viac. Človek sa nenudí, film je príjemne vtipný, no nie je dostatočne dramatický. Film sa viac orientuje na rodinu a homosexuálnu dcéru, ktorá sa chce vydávať, no akoby ignorovali jej druhú polovičku. V každom prípade je pozeranie naň príjemné a podobný film som zatiaľ nevidela. (25.08.2015)

Jedna z najtrápnejších buzi propagánd, aké sa kedy natočili. Údajný kundopár Heigl – Bledel je tu v kuse označovaný za vrcholne šťastný, ale obidve sú permanentne zamračené, ako by im práve ukradli vibrátory. Hlavne skoro 40 ročná dcéra, ktorá má bližšie k prechodu než k mladosti sa prizná rodine že je buzerantka a oni sú z toho šokovaní. Za 40 rokov ich ani nenapadlo, prečo ženská nemala nikdy chlapa. Čistý trapas pocukrovaný nepochopiteľnými scénami, kde rovno na pohrebe sa dve lesby chvália, že sa idú vydávať a zakladať rodinu. A na tých, ktorým je z toho nevoľno, je poukazované ako na hnusných tradičných kostlivcov, ktorí nechápu tie super novoty. Nakoniec sa však všetci dostanú na tú správnu teplú stranu a ešte aj sympatický otec pošpiní všetko svoje presvedčenie i zásady a tlieska v stoji úchylke. Film určený neomarxistickým trpákom, ktorým na záver určite vypadne z kanálika teplá slzička. (06.12.2021)

Tak toto určite nie je to, čo očakávate od niečoho, čomu sa hovorí romantická komédia s Katherine Heigl. O komédiu vonkoncom nejde, skôr o drámu o vzťahoch v jednej rodine pripomínajúcu spôsoby nakrúcania americkej nezávislej scény. Aj vrátane toho, že v konečnom dôsledku ide o feel good záležitosť. Dialógy sú však na viacerých miestach napísané trefne, niekedy ale vďaka klišé šuštia papierom. To si uvedomíte najmä vtedy, kedy tu vystupujú najmä postavy vedľajšie, zredukované na jednu, väčšinou negatívnu, vlastnosť. Je to škoda, pretože mohlo ísť o ešte omnoho hlbšiu sondu do psychiky postáv jednej rodiny bojujúcou s predsudkami nielen svojho okolia, ale najmä so sebou samými. Nejde navyše iba o coming out, Jenny s ním totiž prichádza v zrelšom veku a rodičia plus súrodenci sa musia vysporiadať možno najmä s faktom, že Jenny im dlhodobo nedôverovala. (10.02.2020)

"Kitty není moje spolubydlící. Je moje partnerka a jsme spolu pět let. Budeme se brát. Jsme staromódní, tak nás napadlo, že do toho praštíme před založením rodiny." Konečně zase po čase homosexuální (lesbický) film, který není o homosexualitě samotné či objevování vlastní homosexuality a a vyrovnávání se s ní hlavní(ho) hrdinky(ny). Tohle je film hlavně o všech ostatních (a jejich vyrovnávání se s homosexualitou dcery/sestry/sousedky) jen ne o hlavní lesbické hrdince, ta je se svou homosexualitou smířena a již celých pět let má vztah se svou spolubydlící (a i tím by se dal částečně vysvětlit fakt, že to mezi samostatně skvělými Katherine Heigl a Alexis Bledel zrovna dvakrát nejiskří - ale ano, k nutné součásti homosexuálních filmů, tedy polibku, samozřejmě dojde a ne jednou). Vlastně mi přišlo, že ten film není ani tak o Jenny, ale o její matce, z níž se mi zpošátku vážně zvedal kufr a je to hlavně o ní i ve druhé půlce filmu, která se zdánlivě a okatě věnuje otci Jenny. Za pozornost jistě stojí vcelku svérázná postava Jenniny sestry v podání Grace Gummer. Tohle jakoby otočení koncentrace děje společně se zajímavým obsazením a herecekými výkony (matka a sestra Jenny), film zvedají ještě o stupínek výše, než se na první pohled zdá. 3.5* (13.09.2015)

Mám z tohoto filmu poněkud rozpačitý dojem. Vlastně to bylo celé fajn, ale ta zoufale neexistující chemie mezi Katherine Heigl a Alexis Bledel mě ubíjela. Ani jedna neumí hrát lesbu, Alexis to nešlo o něco víc. Takže vlastně nevím, jestli mě štve, že v tom filmu v podstatě nehrála, nebo to bylo snad i dobře. (21.08.2015)