Nisekoi

Další z těch věcí, kde je hlavní hrdina (zde mafiánský synek Raku Ichijou) obklopen spoustou nádherných slečen, které ho samozřejmě všechny chtějí (ať dříve či později), protože je nejlepší ze všech mužů na světě. Hrdinky často vidíme alespoň částečně odhalené, takže se můžeme kochat jejich krásnými těly... Dobře, zase jsem se zapomněla důkladněji podívat, o jaký že se jedná žánr, takže je to vlastně moje vina (jako ženu mě tohle příliš uchvátit nedokáže). A tak nějak ze začátku to nějaký děj mělo a docela mě i zajímalo, která z dívek je vlastně ta, které byla slíbena nehynoucí láska. Má to pár vtipných momentů, navíc Raku není úplně tragik, ale čím více se blížíme konci série, tím horší jsou díly. Openingy a endingy taky nebyly nejhorší, ale žádný nezaujal a přeskakovala jsem. Ve výsledku hodně průměrné. (23.05.2017)

[1. série] To je tak, když sem tam zabrouzdáte skrz komentáře u jiných anime, a vidíte "Team Onodera!", "Team Chitoge!" a nemáte tucha, oč se jedná. Během pár vteřin vygooglíte, nálada na ztřeštěnou rabukome byste téže měli, tak proč nezjistit více, že? Škoda stráveného času. Je to až vskutku neuvěřitelný, ale pokud si pustítě 1. díl a poté skočíte na poslední 20., tak vzhledem k vývoji příběhu jste nepřišli vůbec o nic. Nisekoi je totiž snůškou klišé všech klišé, které si dovedete představit. Všechny postavy jsou díl co díl repetitivně neschopné se jakkoliv vyjádřit, stydí se i vůbec okem zavadit o osobu středobodnou jejich zájmu a hlavního hrdinu slečny za jakoukoliv blbost neustále mlátí. Scénáristicky je to tak nechutně bezradné: Dialogy jsou prázdnější než vzduch, dočkáme se ohraných dílů s pláží, bazénem, festivalem, "peeping Tom" lázněmi a divadlem a pokud tedy napneme míru tolerance k absolutnímu maximu, stojí z humorné stránky shlédnout prvních cca 7 dílů + díl s tatíkem 4. dámy. Celkově mě to všechno mrzí s příhlédnutím k tomu, že o vizuální stránku se stará mé oblíbené studio Shaft, který se v nekarikaturních scénách opět vyřádili a není možné si neužít plných a typicky hranatých interiérů, roztahovačných exteriérů klasicky doplněny nejbizarnějšími náhledy kamery na tváře hrdinů či poskakování Chitoginy mašle. Za formu 4*, obsah je na odpad. Jo a mimochodem, #TeamChitoge, to je přece jasný. (20.05.2017)

Přemýšlel jsem o čtyřech hvězdách, ale nakonec dávám tři. Příběh je opravdu zajímavý, kdy tu máme celkem zajímavou situaci, která opravdu v určitých rysech připomíná Romeo a Julii. Největším a zásadním problémem tu vidím to, že si autoři ukousli příliš velké sousto, protože jak tomu většinou bývá, pokud něco doslova diváka neohromí a je to celkem rozsáhlé dílo, tak jedna série opravdu nestačí. Pokud se stane to, že to bude bez pokračování, kdy současných dvacet dílů pokrývá 50 kapitol mangy, která pořád vychází a má už něco přes 120 kapitol, tak je to zase jedna z těch snah, která přijde z větší části vniveč. Ano anime je opravdu vtipné samo o sobě, ale v tom příběhu se zmíní spousta důležitých věcí, které nejsou později nějak extra vysvětleny nebo jim není dán prostor (ten přívěsek, pozadí té mafie a policie a samozřejmě minulost). Dalším chybičkou bych řekl je to, že si zase nese takovej otravnej prvek (jak už tomu u většiny anime bývá), kdy se hlavní hrdiny nemůže pořádně vyžvejknout a tak vidíme spoustu situací, kdy proti sobě obě strany stojí a jsou rudý až na zadku. Animace je celkem slušná a hudební stránka je podprůměrná. (24.05.2014)

Bylo to furt horší a horší, což je škoda, protože tohle je snad první anime, u kterého jsem se smál fakt nahlas. Nisekoi je určitě nejvtipnější anime, který jsem kdy viděl. Škoda, že se to časem komplikovalo víc a víc, začaly přibývat pitomý postavy, rudnutí až po zadek z každé hlouposti, nervozní koktání a bezdůvodný mlácení apod- všichni známe:D No a konec byl nijakej. Nic se nevyřešilo. Takže dávám 3* za humor, Chitoge, Onoderu a Rakua. (04.03.2015)

Dvadsaťdielna neúspešná snaha o pokročenie v zápletke, predostretej v úvode. Zatiaľ čo prvé epizódy vcelku prekvapujú a držia si svoju úroveň, pribúdanie zbytočných charakterov, ako aj problémov hlavných postáv prehlbuje nastolené tempo, vrátane významu predstieraného vzťahu, ako aj samotného motívu tsundere, ktorý v priebehu prvej polovice seriálu stráca všetku pôvodnú záživnosť. Mám pocit, že deju by celkovo prospel omnoho jednoduchší koncept, než budí táto absurdne pojatá mafiánska rivalita, či prehnaný počet Rakuovych lások z detstva. Ani celkom podarené záverečné divadlo, miestami nadpriemerná animácia, v štýle Shaftovského štandardného trblietania, alebo karikaturizovania jednotlivých postáv, alebo dokonca neskonalý šarm nežnej Onodery, však napokon nie sú schopné prekryť roj nedostatkov, ktorým Nisekoi viditeľne podľahol. (09.05.2015)