Detail

Íránský režisér, scenárista a střihač Abbas Kiarostami ve svém filmu Detail AKA Nema-ye Nazdik z roku 1990 přeskakuje mezi dokumentem a fikcí. Většina představitelů hrají sami sebe dle příběhu, který se kdysi skutečně stal. Kiarostamiho zaujmul v novinách případ Hassaina Sabziana, nezaměstnaného mladíka, který se vydával za slavného režiséra Mohsena Makmabalfa. Na jeho pravou identitu se pochopitelně časem přišlo a Kiarostami se okamžitě rozhodl, že natočí o tomto případu dokument. Kiarostami měl povoleno natáčet kompletní soudní proces a navíc Kiarostami přiměl samotného Sabziana a i rodinu Ahankrahových, kterou chtěl Kiarostami využít k sehrání skutečných momentů. V rámci tvorby filmu zařídil Kiarostami nejen setkání Sabziana a pravého Makmabalfa, ale také pomohl usmířit Sabziana a rodiny Ahankrarových. Detail spadá do žánru fiktivního dokumentu a jedno je v jeho případě jisté- moc specifičtějších filmů nenajdete. Je Detail vlastně dokumentární film, který využívá prvky hraného filmu? Nebo je Detail hraný film, který využívá prvky dokumentárního filmu? Na Detail se dá víceméně dívat těmito dvěma pohledy. Kiarostami ve spolupráci s kameramanem Ali Reza Zarrindastem film záměrně točí způsobem, který má vyvolat pocit, že na dokument skutečně koukáte. Dokument to ale v plném slova smyslu není. Právě zde hraje úlohu označení fiktivního dokumentu, které se snaží diváka přesvědčit o tom, že sleduje skutečné události. Jenže právě v případě Detailu divák sleduje jak sehrané, tak i reálné události. Je to ale natočené celé tak autentickým způsobem, že divák by skutečně těžko většinou rozeznal, co je zrovna sehrané a co je dokumentárním záznamem. Do jisté míry se to vlastně těžce vysvětluje, protože přístup Kiarostamiho k téhle látce s takovýmto zpracováním je unikátní. A je tomu velmi pravděpodobně právě proto, že Kiarostamiho samotného látka naprosto zaujala. A není se čemu divit. Příběh Detailu/celého soudního sporu se Sabzainem je vlastně příběhem komplexního muže. Sabzian byl cinefil a velkým fanouškem Makhmalbafovi tvorby. Sám poté tvrdil, že jeho motivací nebyla touha po uznání nebo penězích. Motivací prý pro něj byla láska k filmu a k tvorbě Makhmalbafa. O Sabzianovi si tak můžeme myslet prakticky cokoliv (minimálně díky tomu, co předcházelo celému incidentu s rodinou Ahankrahových je ovšem velmi snadné ho skutečně litovat). Pravdou ovšem je, že je samotný námět velmi zajímavý a Kiarostami ho zpracoval neskutečně výtečným způsobem, který funguje právě i díky tomu, že jsou herecké výkony doslova autentické. Jen málokdy byla v rámci historie kinematografie tak křehká hranice mezi fikcí a realitou. Film, který funguje nejenom jenom náhled do duše jednoho člověka, ale i nakouknutí do života v Iráku. Je ohromující, že něco takového vzniklo v takové podobě a forma skutečně nepřesahuje samotný obsah. V půlce se možná již celá ta forma tak trochu okouká, v samotné oblasti kvalit dokumentární tvorby to na plný počet úplně není (v mnoha částech se prakticky jen přestříhává z jednoho mluvícího člověka na druhého) a snaha o autentičnost se někdy možná až přehání, jinak je ale tenhle fiktivní dokument Abbase Kiarostamiho jednoduše bravurní meta záležitost, která je naprostým právem zapisovaná na seznam filmů, které by měl každý vidět. Minimálně o jeden z nejvíce specifických filmových zážitků jde určitě (podobné filmy pochopitelně existují, sám Kiarostami jich vytvořil mnoho) a Detail je důkazem toho, proč je Kiarostami (i po své smrti) brán za jednoho z nejlepších íránských filmařů. Křehké tancování na pomezí mezi fikcí a realitou mu naprosto vyšlo a především jde z Detailu cítit ta radost ze samotného filmového vyprávění....... (16.03.2021) (méně) (více)