Nikde v Africe

Nádherný film -- takové německé "vzpomínky na Afriku" s perfektním a nezapomenutelným sound trackem... Myslela jsem si, že už jsem tento film dávno ohodnotila a teprve po dnešním zhlédnutí ruského filmu Papírový voják s Merabem Ninidzem v hlavní roli jsem se přes jeho profil oklikou dostala ke "svým vzpomínkám na Afriku". Merab Ninidze mi uvízl díky Nikde v Africe v paměti jako bezejmenná, leč o to zajímavější tvář... ode dneška už má pro mě i jméno. Mimochodem tento gruzínský herec a výtečný zpěvák by si zasloužil více zajímavějších rolí... Přesvědčil mě o tom nejen v tomto filmu, ale i ve výše zmíněném Papírovém vojákovi... (22.04.2012)

Nejlepší německý film co jsem zatím viděl. Oscar je naprosto zasloužený. Stal se jedním ze tří mých nejoblíbenějších filmů odehrávajících se v Africe: Vzpomínky na Afriku, Snila jsem o Africe a teď Nikde v Africe. Všechny jsou "z Afriky", ale každý vnímám úplně jinak. Nikde v Africe má docela pomalý rozjezd, ale nakonec vás stejně vtáhne do děje a už vás z něho nepustí. Na konci jsem jen zoufale shlížel titulky a v duchu si říkal: já chci ještě... Dojemný, ale přesto věrohodný příběh jedné německé židovské rodiny, které Afrika zachránila život. Prvně jsem si myslel, že hlavní hrdinkou bude malá Regina, ale největší duševní proměnou projde její matka Jettel, jejíž představitelce, vynikající Juliane Köhler, jsem věřil každé slovo. I ostatní obsazení bylo výborné, přes Reginu až k Owuorovi. Nejvíce mě dojala poslední scéna, kdy domorodá žena podává Jettel banán a pak to co následuje... No prostě nečekaný, ale přesto krásný konec. Výborná hudba i kamera. Tenhle snímek se našim sousedům opravdu povedl, jen tak na něj nezapomenu. (01.03.2009)

Film, nad kterým jsem váhal... Ale jen z počátku, než jsem se rozhodl ho pustit. Přes mírně vlažný začátek film dostává nový rozměr, když je válka potlačena do ústraní a nám je dovoleno nahlédnout do života afičanů. Už jsem viděl několik filmů s touto pěknou tématikou, ale většina z nich mě nedokázala tak zaujmout a zároveň i poučit. Na závěr snad stačí říci: I když je svět zahalen do válečného hávu, pořád existují místa, kde se dá prožít krásný život... (03.12.2005)

Nikde (dobře) jako v Africe. Další z řady pečlivě vystavěných německých filmů, v nichž je logicky plynoucí příběh obohacen o nejednoznačné charaktery obou manželů (na pozadí přímočarého vidění jejich dcery). "Historie jednoho taláru", který v keňské buši trpělivě čeká na znovuobjevení své důstojnosti, je umocněna drobnými příběhy a historickými událostmi. Exotická krajina (která mi spíš nahání strach; podobně jako Arabům les) je zde vhodným rámcem (výprava na Svatou horu se neuskutečnila), šetří se záběry z výšky (které jsou mi protivné), takže mě organické začlenění krajiny do příběhu - nebo příběhu do ní - bylo spíš příjemné a milé. (30.12.2018)

Nemeckym autorum se opravdu podarilo natocit laskavy film plny kontrastu. Zapletka je skutecne originalni - nemecti zide prchaji pred Hitlerem a nacisty do cerne afriky, kde najdou utociste a zacnou zit novym zivotem. Hlavni predstavitele sou pomerne neznami, ovsem diky tomu se clovek soustredi na film a ne na vykony hereckych hvezd. Ja si zamiloval hlavne postavu cernoskeho sluhy Owuora, ktery se stal nedilnou soucasti zivota rodiny Redlichovych, hlavne male Reginy. Libila se mi taky hudba - podpora uvolnene atmosfery, kdy clovek sice tusi, ze tisice mil daleko se deje neco strasneho, a s nejvetsi pravdepodobnosti by to zasahlo i jeho, ale on je zde, je v bezpeci. Zabery africkeho zivota a obyvatelstva jsou mnohdy skoro dokumentarni a davaji tak moznost cloveku predstavit si jak se v Africe v te dobe zilo, i kdyz se to v soucasnosti prilis nezmenilo, byl to zivot uplne jiny nez na jaky byl Evropan zvykly. Proste prekrasny film, ktery snad kazdeho chytne za srdce no me rozhodne mile prekvapil a davam 80% (29.06.2006)