Kes

Scénárista tohoto snímku, Barry Hines, byl vůbec hodně sociální autor. Vlastně od něj neznám nic, co by nebylo sociálně kritické (viděl jsem ještě Threads). Mimochodem odmítl prodat práva Disneymu, protože to chtěli předělat podle svých šablon, s dobrým koncem a radostnej. A to není. Film je syrová výpověď o lidech, kteří se ze svýho svrabu ani nemůžou vyhrabat prostě proto, že ani neví jak a když už na to náhodou připadnou, osud nebo okolí stojí proti nim a nejsou jim nijak nakloněni a ještě je spíš osočují z podivínství a snahy vymanit se předepsanému životu a třídě. Atmosféra filmu je hutná, opravdu hutná, kdo se na něj začne dívat s rozjařenou náladou patrně rychle přepne, nebo mu ji to zkazí. Člověk se taky nakonec musí zamyslet, jestli mu vůbec jsou k něčemu ty vymoženosti, na co to vlastně je. A mně ještě po letech zůstala v paměti hláška staršího bratra hlavního hrdiny, když se upravuje kvůli večerní zábavě a dívá se do zrcadla: Jsem prostě kořen. (Mimochodem to byla poštolka a taky jsem to viděl dopoledne na Nově, když jsem si náhodou hodil marod.) (11.04.2006)

Syrové sociální drama natočené s chladným odstupem. 1) Konec filmu vypadá jako konec vyučovací hodiny ve škole. Zazvoní a všichni rychle prchají. Na rozdíl od dětí při vyučování se však tvůrci k filmu po závěrečné scéně už nevrátí. 2) Vynikající 16letý David Bradley (Billy) zde začal svou kariéru televizního herce stejně jako 18letý Freddie Fletcher (Billův bratr Jud). 3) Výstižný koment: liborek_. (27.05.2016)

Dojemný i smutný příběh o zlomu v životě mladého chlapce, který vůbec není, jak dál. Až setkání s mladou poštolkou ho naplní zájmem a odhodláním pro něco, co do té doby vůbec nepoznal. V jeho tak těžkém světě, je to takové malé světýlko na konci tunelu. I kdyby mělo svítit jen pár dnů, či týdnů. Přejme mu to..... (12.02.2015)

Ten kluk, kterého si ve školním fotbalovém utkání nevyberou jako posledního jenom proto, že má jednoho od pohledu ještě neohrabanějšího spolužáka. Ten kluk, do kterého si každý rád kopne. Ten kluk, který se ze školy nemá kam vracet, Nic jako domov v tom obvyklém slova smyslu pro něj neexistuje. Ten kluk, který pochází z rozvrácené rodiny, má tyranského bratra, lhostejnou matku a nulové hygienické návyky. Tohle je jeho příběh a není to příběh nijak veselý. Vlastně jsem už dlouho neviděl tak depresivní film. Kes je v podstatě filmem o skomírající naději. Jediný světlý bod v životě malého pobudy Billyho má svou povahou blíže k věcem nadreálným, od země odtrženým. A jak dlouho se lze upínat ke snu? Na rozdíl od tematicky podobných filmů Do naha! a Billy Elliot je Kes oproštěn od veškerých komediálních či snad muzikálních prvků. Zůstalo holé torzo, syrové jako maso pro Billyho poštolku. Skoro všichni k sobě navzájem chovají nepřátelské city, všichni jsou však stále lidmi s pochopitelnými motivacemi. Film přináší celistvý obraz té druhé, špinavější tváře Anglie 60. let (průmyslový sever), který má nejen nadčasovým ústředním příběhem stále hodně co říct. 85% Zajímavý komentář: kleopatra (25.04.2007)

Tenhle film jsem viděla dvakrát: jednou jako malá a po dlouhých letech, světe div se, na Nově a to dopoledne, a dvakrát jsem z něj byla totálně zničená ! Film se odehrává kdesi v Anglii, půlka města je nezaměstnaná, všude špína, zima. Rodina, kterou tvoří dva bráchové a matka, funguje z podstaty, protože nikdo nevydělává, matka domu tahá případné sponzory a tatínky, ale pořád se nedaří. Mladší z bráchů, introvert a samorost šikanovaný ve škole i v rodině, najde zraněnou poštolku (ornitologové prominou, jestli to je jiný pták), pojmenuje jí Kes, věnuje jí všechen čas a ona se stane středobodem jeho života a jediným, zato skutečným, přítelem. (08.03.2005)