Gomora

Syn neschopný a rozmaznaný, matka drsniačka, v dome obraz ich rodinky a nevedia sa rozhodnúť, ktorú sedačku si kúpia? Vážne? Toto, že má byť neapolská mafia? Za približne 7 hodín filmu sa udeje toho na udalosti podľa mňa menej než v nejakej klasike ako Vtedy v Amerike a ešte sú tam ďalšie. Viac sa tu reční a hraje na pózy, než by sa išlo do detailov. Motívov veľa, ale celé to vyzerá až príliš prvoplánové napriek akože horkokrvnosti a akože stálej akcii, no zaujímavých myšlienok na takú kriminálku málo. Chápem, že nie je dobré inšpirovať ďalších, no toto je do veľkej miery zbytočný seriál, ktorý nezachraňuje to, že je dlhý. Chcelo by to celé zostrihať a prerobiť, minimálne z 3/4. Rozumný tvorca by mal vedieť ako s dielom naložiť. (07.04.2015)

Syrově natočený seriál z prostředí neapolské mafie, ale bohužel bez kladného hrdiny, který by mi přirostl k srdci. Doporučuji přečíst výbornou knihu od Roberta Saviana Gomorra. Za chvíli to bude všude, článek mě hodně připomíná italskou mafii, ale ti mají aspoň jakousi pokřivenou čest, s přistěhovalci to bude daleko horší: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Starosta-berlinske-pristehovalecke-ctvrti-jeste-jednou-Pristehovalci-tvrde-vladnou-a-tyranizuji-nemecke-deti-dospele-i-duchodce-Uci-sve-potomky-aby-proti-nam-bojovali-398650 (31.01.2016)

Před pár lety jsem viděl film Suburra od režiséra jménem Stefano Sollima. Byl jsem z něj nadšený a jméno režiséra jsem si zapamatoval a přidal si jeho seriál Gomora do chci vidět. První série byla fantastická. Opět se podařilo vytvořit především výtečnou atmosféru, která je sice značně depresivní, ale také dle mého velmi autentická. Režisér ze skvělých prvků (hudba, obsazení, herecké výkony, správný mariánský příběh) dokázal stvořit perfektně fungující celek, který dokáže postupně diváka vtáhnout a místy doslova přikovat k obrazovce. Uvažoval jsem i o maximálním hodnocení a s chutí si pustil i druhou sérii. Ta se z počátku rozjíždí pomaleji a místy mi přišlo, že ji tvůrci uměle natahovali, což se pro mě jevilo jako vůbec první výtka. Postupně se ovšem všechno rozjelo, aby i druhá série nabídla perfektní gradaci. Možná to vyzní jako protimluv, ale přesto, že se mi první dvě série nakonec velmi líbily, vyvolaly ve mně vlnu emocí, přinesly spoustu nezapomenutelných postav a vtáhly mě svou výtečnou atmosférou, tak se do dalších sérií už nepustím. Za prvé, projekt opustil režisér Stefano Sollima a hlavně se obávám snahy o zbytečné natahování úspěšného projektu a o klasickou šablonu „bylo to úspěšné, tak to budeme opakovat tak dlouho, dokud to bude vydělávat“. Toho se dočkat nechci. Také většina postav už tam vlastně pokračovat nemůže. Proto sledování ukončím skvělým hodnocením těsně pod maximem a s dobrým pocitem, že jsem viděl perfektní seriál, který se druhou sérií svým způsobem velmi dobře uzavřel. (23.02.2024)

Talianska odpoveď na akúsi hibernáciu žánru naberá rozmer dráždivého sociálneho komentára, nakoľko s pokojom Angličana a s určitou dávkou zveličenia až cynickým odstupom nepredpojatého pozorovateľa ilustruje život organizovaného zločinu pod sopkou Vezuv, kde si kriminálne živly hľadajú šťastie v skratkách násilia a nelegálnej činnosti. Špinavou a surovou autenticitou kovaný seriál nevkladá dej do politických súvislostí ani nenaštrbuje verejnú dôveru v inštitút polície, reflektujúci pohľad vrhá na celé panoptikum fiktívnych postáv vo väzbe na realistické prostredie (viď sídlisko Scampia – najväčší trh drog v Európe), kde tieto (predovšetkým) morálne skorodované charaktery kríži naprieč prehľadnou sieťou intríg a mocenských záujmov. Skupina tvorcov okolo režiséra Stefana Sollimu príliš neplytvá kyslíkom na slová a namiesto verbálneho stavia v rámci narácie do popredia zdelenie obrazové. Filozofiou za tým je snaha klásť akcent na vyznenie, ktoré prostredníctvom inscenovania scén neustále pripomienkuje dokumentárny charakter nastolený už Garroneho filmovým prepisom s rovnomenným názvom. Názvom, ktorý sa stáva synonymom dementovania romantizujúcej podoby mafie. (21.06.2016)

Tak kruté, ako len mafia môže byť. Vraždy bez okolkov, ako ich môžete vidieť v kriminálkach, proste chladnokrvné, bez zbytočných kecov, pokiaľ je to možné. Škoda popisu k seriálu, ktorý vlastne vyrieši prvé dve časti vopred. Tá tretia vás poriadne naštartuje, je trošku chybou, že línia väzenského prostredia sa nestala jednou z hlavných. Sledujeme premenu postáv, z jediného ako tak "sympaťáka" Cira sa vykľuje odporný človek, ktorý nemá zľutovanie ani s dievčatami. Naopak, z tlustoprda Gennyho sa stane fakt niekto, čo by na začiatku len málokto tipoval. Niekedy seriál pôsobí neprehľadne v tom zmysle, že sa tam prelína viac príbehov, rodín, zakomponujú do toho Rusov, cigánov, politiku i deti. Cieľom bolo snáď poukázať na všemocnosť podsvetia. Keď to pomaly a isto padá do priemeru, posledné časti a zvlášť tá posledná to zachraňuje. Veľkým pozitívom je tiež hudba, ktorá sa neobjavuje často, za to ale v pravých situáciách. (03.04.2016)