Zázračné dítě internetu: příběh Aarona Swartze

Zvlast pokud si clovek uvedomi, ze je to prace jednoho coveka od rezie, scenare, a castecne strih, tak klobouk dolu. jak mi u dokumentu vadi hrani na city a orchestralni dojemna hudba, tak tady proste ani trosku. A hlavne, Aarona jsem par let sledoval, takze obsahove nemam namitky, i kdyz, jako kazdy dokument podobneho smeru, muze byt trochu tendencni pribehu. Jenze u tohodle pribehu se tendencnost omlouva naprosto. (16.07.2015)

Tohle je jeden z nejznámějších dokumentů posledních let. Ten Aaron je asi ideální prototyp dnešního žádaného člověka - kreativního, inteligentního, s nezdolnou energií, lehce arogantního. Aaron má jedinou vadu - nemá stádní myšlení. Jen si říkám, co by se stalo kdyby se genetickými manipulacemi začaly rodit všichni děti takové. Nicméně rodiče, kteří prozíravě vsadili na přeměnu svého potomka v programátora udělali v časovém horizontu dvaceti let chybu, protože ti budou nahrazeni roboty mezi prvními povoláními. Co se týká obsahu filmu, také mi vadí že se nemohu dostat k obsahu vědeckých článků. (15.02.2018)

Geniální jedinec, který ze světa chtěl udělat lepší místo, to byl Aaron Swartz. Zpočátku byl bezbřehým nadšencem a optimistou a vůbec nedomyslel důsledky svého jednání. Jeho snahy byly beze sporu skvělé a v jejich prosazování jsem mu fandil. Bohužel opomenul zaběhlý starý systém, který si nenechal podobné nápady líbit. Když překročil určitou mez, systém a zavedené korporace mu to daly pocítit a chtěly z něj udělat exemplární případ. Snad se objeví v budoucnu více podobných lidí. Ti navíc ale musí pochopit, že se systémem nemá cenu bojovat. Místo toho je lepší vytvořit něco nového a lepšího bez potřeby starého systému. Ten se třeba časem vyčerpá a zanikne sám od sebe… bez boje, bez pozornosti, až přestane ostatní zajímat. V současnosti existuje naštěstí už mnoho podobných případů, jak to jde. Obsah byl velmi zajímavý a zaslouží si velmi vysoké hodnocení. K formální stránce mám ovšem několik výhrad. Ta největší je jednostrannost dokumentu. Ač jsem na straně tvůrců, argumenty protistrany bych uvítal. Nic není černobílé a dokumentární formát by se měl snažit o nahlížení na problém ze všech stran, nejen z pohledu tvůrců z té správné strany. Každému rád tento dokument doporučím, ale hodnocení nechám na čtyřech hvězdách. (25.05.2021)

Mazec. Popravdě jsem o tomhle pozoruhodném klukovi před shlédnutím dokumentu moc neslyšel. A jsem mu vážně vděčný za to, za co bojoval a je to vážně děsivé, že mu vláda takhle zničila život, který mohl přinést ještě spoustu skvělého a důležitého pro společnost, namísto aby hony na čarodějnice pořádala někde na Wall Street... Ale chápu, že zneškodnit a umlčet jednotlivce je mnohem jednodušší než hledat viníky v korporacích a vlastním prohnilém systému... (06.06.2016)

Výborný dokument o výjimečném mladém člověku, který se ke své smůle rozhodl využívat svůj dar - bystrou mysl - ve prospěch obecného blaha, jeho slovy budování lepšího světa. Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že v případě článků JSTORu se chtěl Aaron s lidmi podělit o něco, co mu v žádném případě nepatřilo, a s čím měl někdo jiný spoustu práce, nebo ho to minimálně stálo spoustu peněz, které chtěl logicky prodejem textů vydělat zpět. Tvůrci dokumentu mě tohoto dojmu - že tentokrát Aaron šlápl skutečně vedle - nedokázali zbavit. A asi bych si trval na svém, i kdyby se v Aaronův prospěch snažili argumentovat ještě mnohem víc. Jsem už holt takovej - morous a šťoura. Z toho plyne i můj odsudek Aaronovy sebevraždy. Normální lidé se k podobným definitivám neuchylují. Sám jsem ale připustil, že Aaron normální nebyl. Byl mimořádný. A někdo si toho všiml a natočil o něm film. A já jsem za to rád. P.S.: Před týdnem dostal od prezidenta Zemana státní vyznamenání historik, který chce veškeré historické poznatky lidem předávat zdarma. Navrhuje například zrušení vstupného do všech muzeí a knihoven. Cítím v tom Aarona... Rozhodně nežil nadarmo. Škoda, že tak krátce. (02.11.2015)