Co děláme v temnotách

KDYŽ DÁTE SPOLU DO JEDNOHO BYTU ČTYŘI UPÍRY, JE JASNÉ, ŽE VZNIKNE HODNĚ NAPĚTÍ. A TO MŮŽE VZNIKAT Z JAKÉKOLIV SITUACE…" /// Tohle by mohl bejt dost zajímavej sitcom. Upírskej (jako)dokument o tom, jak přežít-žít v dnešní době. Odlehčený vyprávění o partě spolubydlících, u kterýho mám po chvíli pocit, že baví hlavně zúčastněný. Ubejvá ftipu a přestává mě to tak nějak celkově zajímat (bavit). Negraduje to humorně ani příběhově, ale plusem je, že se nesnížej k nějakejm debilitám, stupiditám či trapárnám. Prostě je to pro někoho s jiným druhem (černýho) humoru. To takovej Wolfcop je stejně levnej, ale pobaví (mě). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dostal jsem pozvánku na Bezbožnej maškarní ples ve Wellingtonu. 2.) Když si upíři nadávaj do homoklád, tak to se vždycky chlámu... 3.) Thx za titule ,,tompson“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ne (12.01.2015)

Takový normální standartní dokument ze života upírů na Novém Zélandu. Formou je to klasický dokument, obsahem je to lehká parodie, ale nějak tomu chybělo víc legrace nebo slibnější příběh. Opravdu sledujeme jen mozaiku z všedních nocí partičky upírů v současném světě. Dobrý nápad už tvůrci nedokázali vtipně rozehrát. (09.11.2015)

Hororová komedie roku 2014. Originální, svěží, parodické, dělané s důvtipem a láskou k upírům.....a taky velmi poučné. Odteď například vím, že když by po mně šel vlkodlak, mám mu hodit aport. Nic, doporučuju a jdu na poslední chvílu překopat TOPku. PS: Petera si tvůrci půjčili z Prokletí Salemu. (28.12.2014)

Srdcovka. Má to sice své mouchy a trojice megasympatických upírů si v prostřední části vybírá slabší hláškovací chvilky, ale tenhle svérázný dokument (sorry, mockument) prostě nejde nemilovat. Waititi a Clement to vzali za poctivý konec a naservírovali divákovi unikátně vtipný a detailní průřez upírskou mytologií, v němž všechny ty jinak ohrané motivy kolem noclehu v rakvích nebo upálení na slunečním světle dokázali podat originálně a zároveň účelně, aby příběh pouze nesekundoval minutovým gagům – každá vedlejší postava tak má důležitou roli ohledně odkrývání celého dobře promyšleného fikčního světa nebo adaptace upírů na moderní dobu, v níž žijeme. Celé by to určitě fungovalo nejlépe jako několikadílný sitcom a těch 5* posílám hlavně díky vrozeným sympatiím k především Waititiho smyslu pro humor, ale přesto velká sranda a z jistého úhlu pohledu i studnice moudrosti – zdejší problémy spolubydlících kolem mytí nádobí a uklízení totiž docela věrně odráží soužití vysokoškolských studentů na společném bytě. Sám bych mohl vyprávět… (05.05.2018)

„Říkal jsem si, že bych ti možná měl přinést koště, kdyby sis chtěl zamést nějaké kosterní pozůstatky...co ty na to?“ Ze snímku jsem měl obavy, protože upírskou, vlkodlačí a jim podobnou tématiku považuju za hrozně hloupou a otravnou, nicméně už mnohokrát se mi stalo, že právě parodie na žánr, který (mírně řečeno) nemám v oblibě, mě nakonec může mile překvapit. A přesně tak tomu bylo v případě tohoto filmu! Způsob natáčení, humor, nadsázka a originalita ruku v ruce s nápaditostí mě na tomhle filmu moc bavily. Tvůrci si totiž ve výsledku střílí nejen z fenoménu mnou výše zmíněných stvůr, ale i toho „doku“ stylu, oba 2 totiž nabírají v dnešní době na čím dál větší oblíbenosti, a proto si i myslím, že tenhle film nějaký ten čas jen tak nezestárne. Pravda, snímku místy lehce docházel dech, hlavně při slabších sexuálních narážkách, ale těch několik míst se dalo překousnout a užít si jinak velmi povedený celek. Hodnotím silnými 4* a tento film je jen dalším potvrzením mně již dávno známého faktu, že na Novém Zélandu parodie zkrátka dělat umějí. (09.09.2015)