Paddington

Jediti, to bylo ale slaďoušké a lostomiloušké! Avšak plácat z toho o sebe otylýma a mnohdy i pokřivenýma ručičkama a infantilně se hihňošit budou patrně jen ti zabržděnější a mentálně méně kvalifikovaní z vašich budoucích dárců orgánů v kategorii do dvanácti let. Kupříkladu má antikoncepční selhání, kvůli nimž jsem tu kalvárii vlastně podstoupil, mě během projekce sama několikrát doslovně žádala, abych tu pičovinu vypnul a rozjel něco opravdu zábavného pro děti, třeba Mišn impásibl nebo Saf, a na mé výchovně mentorské „Držte huby, tohle je přesně pro vás“ reagovala rodičovsky dehonestujícím, opovržlivým odfrkáváním. Žádné dětské porno to rozhodně není a tím pádem je ta proklamovaná „zábava pro celou rodinu“ dost brutálně přestřelena. Tedy pokud tím nebylo myšleno povyražení výhradně pro registrované tatínky a maminky. Pro duševně přiměřeně vyvinutého, dospělého a plnohodnotného příslušníka rodu Hetero sapiens je tato patetická, hloupá, šablonovitě neoriginální a přiteplená taškařice rozhodně spíše utrpením, a pokud vás tedy zrovna nesvrbí konečník, nebo již máte z dřívějška nudou do krve okousané nehty, silně doporučuji ukotvit následky vašeho bezuzdného sexu klepetama k radiátoru ve vedlejším pokoji a pustit si raději něco o týrání medvědů. Je to sice pěkně natočené a animačně vymazlené, nicméně ten Pedynktn je nejen trapný, ale také mimořádně slizký až odpudivý, a než roztomilého medvídka připomíná spíše prdel idiopatického hirsutismika s očima. Navíc mně osobně dost nepříjemně evokoval toho homozkurvence Púa, díky němuž se ještě ve čtyřiceti uprostřed noci budím hrůzou, protože se dusím chlupy z toho, jak jemu a celé té jeho nesmírně traumatizující gejpartičce vztekle ve snech prokousávám krkavice ve Stokorcovém lese. (25.06.2015)

"Každá rodina by mala mať Deň marmelády. A medveďa. Toho predovšetkým." Paddingtona je veľmi ťažké nezamilovať si. Hovoriaci macko z hlbín džungle Peru  po rodinnej tragédii skúša šťastie v ďalekom Londýne. Má síce meno, ale iba v medvedej reči a nedá sa príliš dobre vysloviť, tak ho rodina Clydeovcov pomenuje podľa stanice. Strašidelne mručí, ale nebojte sa, je neškodný. Miluje broskyňovú marmeládu (vie ju dokonca vyrábať), je pozorný džentlmen, slušne vychovaný, po schodisku chodí výlučne po zábradlí, má malý kufrík a v ňom plno pohárikov s mlsanicou, parádny širák a pod ním sendvič („pre prípad", ako mu vždy prízvukoval strýko). Má dobré srdce a vždy každému rád pomôže, ale je v meste nový a tak sa mu občas (alebo azda i častejšie?) podarí nechtiac niečo vyparatiť. Film Paddington je milý, vtipný (čivava, nepríjemný pohľad vo výťahu), zábavný, rozkošný, vynaliezavý, ľudsky hrejivý (dobrácky vojak) a dosaďte si sem ďalších 15 (ale pokojne aj 20, ak chcete) superlatívov. Množstvo scén je po vizuálnej stránke magických (Paddington vstúpiaci prostredníctvom kino plátna do milovanej džungle alebo staničná spomienka Jima Broadbenta) a postavy sú sympatické a prirastú k srdcu (až na Nicole Kidman a otravného suseda, ktorý sa poučil, ale i tak je tvorcami potrestaný vypadnutím z deja bez vysvetlenia). Plus obsahuje pozoruhodnú Kauzu Taxikár. "Stará mama, ty sa nečuduješ?" - "Odkedy som prvý raz videla mikrovlnku, nečudujem sa ničomu." (21.11.2016)

Natočit tohle Amíci, vznikne z toho taková ta rodinná dementní piškutálie typu Garfield, v níž bude veškerý humor postaven na tom, že roztomilý hrdina někam padá. Jenže Briti jsou naštěstí o něco chytřejší a natočili neskutečně zábavnou a svižnou podívanou s typickým břitkým humorem, jež si je navíc vědomá své jednoduché předlohy a dělá si ze sebe neustále srandu. A i ty povinné držkopády jsou zde neskutečně vtipné. Takhle by měl vypadat každý správný rodinný biják. Jen škoda nevyužité Nicole Kidman. (31.05.2015)

Přestože jsem nebyl cílovka (páč nejsem dítě, jsem starej cynik), musím říct, že se mi tenhle ve všech směrech "čistý" film, ve kterým se nemluví sprostě, ani neteče krev (přestože jsem se párkrát přistihl, jaký by asi z toho medvěda byly steaky- jako sorry, ale chvílema byl ten plyšák děsně nesnesitelnej! :-), docela líbí, příjemný osvěžení. Navíc je to britský až na dno sklenice s pomerančovou marmeládou, což Ramirez, ten starej britofil, umí ocenit. Příběhově sice sladší a ulepenější než ta marmeláda samotná, ale who cares, je fajn, že i takovéto filmy mají v dnešní době místo. A ten Londýn... brilliant! (01.10.2017)

Ukázkový feel-good rodinný film, kde každý motiv a každá dílčí zápletka najde svoje opodstatnění a rozuzlení. Je tu hodný, ale nešikovný medvěd (Whishaw), který nabourá stereotyp rodiny Brownových (Bonneville, Hawkins, Harris, Joslin). Je tu výrazný záporák, resp. záporačka (Kidman), je tu střelená hospodyně (Walters), je tu brblavý soused (proklatě nevyužitý Capaldi) a jednoduchá zápletka (Paddington cestuje do Londýna, aby našel nový domov u cestovatele, který kdysi navštívil jeho strýce a tetu v nejtemnějším Peru). Z otce morouse (Bonneville) se nedobrovolně stává hrdina, po němž celá rodina tak volala, tuto proměnu provázejí mnohé vtipné momenty atd. Prostě typický film, kdy víte, jak to dopadne, ale právě protože to víte, není důležité, jak to skončí, ale jak se k očekávanému cíli dostanete. Paddington tuto cestu podává vtipně, vkusně a co se stopáže týče, tak akorát. (22.06.2015)