Kukuřičný ostrov

Inštruktážne video pestovania kukurice určené prvoplánovo pre medzinárodné festivaly. Nevyberavým spôsobom skúša divákovu trpezlivosť. Žabo-myšie vojny a separatistické snahy regiónu sa odohrávajú na pozadí a človek im ani nemusí rozumieť. Mne na túto tému vcelku sadla kniha "Planéta Kaukaz". Absencia komunikácie medzi dedkom a vnučkou pôsobí bohužiaľ dosť umelo a strojene. Preto sa podvedome začali vynárať otázky typu: koľko stovák kg kukurice sa dá vypestovať z takej plochy? Pokryl by zisk z tohto obchodu vôbec vynaložené náklady? (21.09.2021)

Obrazová "back-to-basics" relaxácia, tematicky tak trochu blízka Mallickovej Tenkej červenej čiare. Vojnové územie, malý ostrov na jazere a na ňom životom v tvári zvráskavený dedo a nevinná dospievajúca vnučka. Stavanie drevenej chatrče, sadenie kukurice, lovenie rýb. Minimum hudby a takmer žiadne dialógy. Iba občasná búrka, preplávajúci čln s vojakmi či nědaleká streľba v lesoch kontrastne narušujú ukľudňujúcu poetiku filmu. Širokouhlo vynaliezavo, napriek priestorovo malému dejisku nikdy nenudiac nasnímané. Dávno ma tak nebavil film, v ktorom sa tak málo dialo. Bravo. (11.07.2014)

Nádherný a silný film, který plyne jako řeka, která ovládá životy našich hlavních hrdinů. Abcházský stařec se svou vnučkou většinou nepotřebují zbytečná slova, oba vědí jaké je jejich místo a co mají dělat. Vzhledem k místu děje to ovšem vypadá, že napětí je tu téměř permanentní. Takže to jde i bez dialogů a s minimem děje, abych seděl, koukal a ani nedutal. Poklona! (14.01.2015)

Vraveli mi, že je to trochu ako tento najlepší film na svete. A istá, hoci malá, podobnosť tam naozaj je, či už čo sa týka vysokého počtu nemých scén, sily prírody, od zvyšku sveta izolovanej stavby, nízkeho počtu postáv a istej poetiky. Napriek tomu Kukuričný ostrov na Ki-duk Kimov geniálny film nemá. Ani náhodou. A postavy ma nebavili. (20.02.2020)

Jeden z nejlepších filmů poslední doby, ať se jde Hollywood schovat hodně hluboko pod zem. Krásný lyricko-dramatický příběh o boji člověka s přírodou na hranici mezi Abcházií a zbytkem Gruzie, připomínající vzdáleně novelu Stařec a moře. Starý muž a vnučka jsou spolu takřka doslova pobytem na malém ostrůvku uprostřed řeky, kde si postaví dřevěnou boudu a všude kolem zasejí kukuřici, aby pak v okamžiku sklizně přišla povodeň, která spláchne celý ostrov a sotva se zachrání mladá dívenka, která na ostrově prožívá osudový přechod od dítěte v ženu, symbolizovaný panenkou, kterou si přiváží s sebou, a prvními menses i skotačením s nepřátelským vojákem, jemuž s dědou zachrání život. Nádherný zážitek. A že to nemá žádný děj? Naopak, ten děj je hluboký, jenže jej člověk musí prožívat s sebou. Prostě film z těch nej nej nej! (14.01.2015)