Humr

,,Víš proč jsem tě zavedla na toto klidné místo? Je to ideální místo pro tvůj hrob! ´´ --- Už hodně, hodně dlouho jsem si u filmu tak často pro sebe nedrmolil ...hmmm..zvláštní..! Humr totiž je zvláštní a to velmi. Byla místa, kde jsem fascinovaně zíral na obrazovku s chrochtal si blahem nad geniálním námětem, tak jiným a originálním, nad krásnou kamerou i perfektně zvoleným soundtrackem převážně z per a smyčců klasiků... Byla však místa (a bylo jich tam požehnaně), která byla hluchá a kde jsem tápal. A to nemám rád. První hoďka vám uteče jak nic, ta druhá se už krapet vleče a občas ze zapařeného ponča a vlhkého listí vysunete ruku k pohledu na hodinky. Moc rád bych dal za 4, ale nemohu. Neotřelost není vše. Mimochodem jaké zviřátko budete chtít být vy? Dávám za tři uspávací šipky a jen tak mimochodem u mne z hotelu vedla jednoznačně pokojská Ariane Labed! * * * (31.07.2016)

Filmová výzva 2018 - Řecko. Absolutní filmový úlet - v pozitivním slova smyslu, pokud jde o námět a úvodní půlhodinku, v negativním slova smyslu o celkové zpracování námětu a dvě zbývající třetiny filmu. Velká škoda, protože z toho mohl být jeden z nejzajímavějších filmů posledních let. Výborně obsazení, Colin a Rachel dohromady s ledově chladnou Léou tomu jen nahrávaly. Nicméně vznikl bezmála dvouhodinový film, který se od slibného začátku potácí, až se utopí v nudě. Bylo potřeba jen zručného scénáristy a dramaturga, který by se nebál. Mám rozporuplné pocity a jedno vím zcela jistě, na tento film i po letech nezapomenu, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu. (31.03.2018)

Budu ještě muset počkat, jaký ve mně zůstane pocit po delší době, nicméně úplně první dojem byl, že přesně takhle si představují lásku "snílci" jako Ted Mosby a že film klinicky (1. relating to the observation and treatment of actual patients rather than theoretical or laboratory studies 2. very efficient and without feeling; coldly detached) dokazuje, jak velcí jsou to idioti, ačkoliv musím přiznat, že se mi také hlavou mihla otázka, jak bych se před tím zrcadlem zachovala já. Film mi stylem i tématicky připomněl Borgmana, který u mně ve srovnání ale Humra poráží na hlavu, protože magic. Léa a Rachel jsou bohyně. -"There is blood and biscuits everywhere." (19.03.2018)

Tož vitejte ve městě, ve kterém vás můžou zatknout a odvést pro absenci stálého partnera ve vašem životě, a především vitejte v hotelu, kde vás dle vlastního výběru za 45 dní promění ve zvíře! :o) ... Pro takovéto podivné komedie ve stylu Lesterovy Obývací ložnice či vybraných kousků z dílny Jeana-Pierra Mockyho mám od jisté doby slabost a těší mě, že se pořád najdou tvůrci, kteří s podobně laděnými náměty z absurdního prostředí s absurdními zákony i postavy dokážou přijít ve filmu i dnes. Ten ústřední nápad je tu nesmírně originální, děj má docela zábavný průběh naplněný různými bizarnostmi a vtipnými kuriozity přítomnými často i jen v pozadí pro všímavé diváky (např. procházení velblouda či plameňáka pár metrů za postavama během dialogů v lese), samotný děj mě chytil a napínal mě, s čím vším ještě vyleze a jakým směrem se osud hlavního hrdiny chyceného do pasti bude vyvíjet. Na druhé straně (berte ale můj názor jako čistě z laického pohledu diváka) jsem se nejednou během filmu ptal, zda právě toto je námět vhodný pro dvouhodinovou(!) stopáž a výrazně artovou formu plnou dlouhých uměleckých záběrů, skrze níž se zřejmě režisér snaží udělat z podobného námětu cosi hlubokého. Po necelé polovině, kdy jsem si dopřál během sledování malou pauzu, jsem nakonec uznal, že pomalé tempo má v některých scénách svůj význam, neboť umožňuje divákovi lépe procítit tu absurdní situaci Davida z dramatického úhlu pohledu + rovněž k dost silným závěrečným 20ti minutám (které můj celkový dojem hodně silně rozkolísaný mezi 3 a 4 hvězdičkami též dost zachraňují) tento styl velmi dobře sedí a od ostatních absurdních komedií podobného ražení vlastně Yorgos Lanthimos svého Humra tímhle stylem i dost odlíšil. Nicméně i tak bych si v takovém filmu za sebe přál méně umělých artových záběrů (+ kratší stopáž), které zejména v první seznamovací třetině brzdily komediální potenciál, stejně tak méně zvrhlostí (víc než pár sexuálních hrátek mi vadily ty nechutné záběry na mrtvoly včetně psa) a na oplátku mnohem víc skutečného humoru. Zážitkem pro mě Humr i přesto byl, asi na tuhle vesměs dost povedenou filmovou podivnost jen tak nezapomenu, některé scény mě přímo nadchly, jiné znepokojily a asi dost z nich mi dlouho zůstane v paměti, ale stejně si nejsem jist, zda právě vzhledem k onomu poměru výše zmíněných indegrediencí půjde o film, který bych si v budoucnu chtěl pustit znovu. Ty 4 hvězdičky jsou z mé strany výrazně slabší. [75%] **** Jinak nemohu si pomoct, ale Colin Farell v hlavní roli mi tady vzhledově neskutečně připomínal francouzského herce Michaela Lonsdala zamlada a jak koukám do galerie, že Farell v reálu i dalších filmech vypadá úplně jinak, docela by mě zajímalo, zda v tom byl záměr či nějaký hlubší odkaz. (16.01.2022)

Lanthimosa a spol. skrátka baví vymýšľať divné pravidlá, podľa ktorých sa ľudia riadia. Pozerať sa na tie jeho výmysly ma nesmierne baví. Aggeliki nesmie chýbať, herci sú výborní, Colin najlepší ... v lese to síce trošku stratí grády, ale aj tak je to výborné. Toľko pravdy vám v tom filme bije do očí, a toľko veľa je tam z toho nášho naozajstného sveta ... Lanthimos tentokrát brnkol na vážnu strunu trochu viac ako zvyčajne. (16.02.2016)