Ostrov

Kim Ki-Duk je neskutecne originalni reziser tocici jeden unikatni film za druhym, The Isle rozhodne neni vyjimka, naopak se zarazuje mezi jeden z jeho nejkreativnejsich a nejnapaditejsich kousku. Pokud ale cekate prijemnou asian poetiku a filmovou basen, kterou predvedl napr. v Jaro, leto, podzim, zima, zapomente. Naoko to sice tak muze vypadat - opet krasne prostredi jezera a na nem plovoucich domecku, v hlavni roli navic krasna asian girl (ktera za cely film nerekne ani slovo), ale mnoha symbolika se zde vyjadruji opravdu HODNE brutalnim zpusobem (Lars Von Trier a jeho nuzkove odstrihavani klitorisu je proti zdejsim scenam slabe maslo), nemluve o tom, ze se zde kazdych 10 minut sousta! 9/10 (01.06.2010)

Němé, obrazové vyprávění o tvrdohlavé lásce, která povolí až když se dostane do kontrastu s brutalitou a bolestí. Přesně s touto komparací Kim Ki-duk pracuje, nejdřív jsou to pěkné obrazové scénerie a poetická atmosféra versus srací scény, pak násilí a lacinný sex versus silně emocionální pohledy touhy a nakonec nezapomenutelná scéna s rybářskými háčky, která představuje obojí zároveň. Jenže jinak není tento snímek zdaleka tak bohatý a propracovaný jako mnohem krásnější 3-iron, či Jaro, léto, podzim, zima. Těžko žádat od tak poetického a metaforickém filmu více dějě, ale ono to opravdu chtělo více /něčeho/ a nemyslím tím delší stopáž. 7/10 (07.05.2009)

Drsně poetický příběh, odehrávající se na jakémsi jihokorejském jezeře. Dva mladí lidé, zjevně ne příliš šťastní, se setkávají a postupně sbližují, ač je toto sbližování dosti bolestivé, a to jak psychicky, tak fyzicky. Oba před něčím utíkají. V jeho případě nám režisér dal krátce nahlédnout do jeho minulosti, v jejím případě můžeme jen hádat, co bylo příčinou toho, že se dostala až sem. Ani po tomto filmu se ze mě nestane Kimův fanoušek, ale musím uznat, že to bylo docela příjemné zpestření. (15.10.2006)

Poetický příliv nezpochybnitelné atmosféry, otevírající divákovi svět plovoucích chatek na jezeře v konci světa, pro lepší pochopení ústředních námětů filmu. Těmi jsou v tomto případě láska a sexualita mezi mužem a ženou za krutých okolností, vzdalující se atributům lidské civilizace a zbytku světa. A to je podle mého více nežli vděčné téma, které jsem viděl ztvárněné už mnohokrát, vzpomenu například film Můj bratr Tom, ale které se přesto svým zpracováním neopakuje a nikdy mě nepřestane fascinovat. Jak není v dnešní době tolik obvyklé, film nestojí na dialozích, vlastně jsou pro něj takřka bezpředmětné. Příběh je vyprávěn jiným způsobem a tento způsob funguje, což svědčí o režijních schopnostech Kim Ki-duka. Prostředky vyprávění lidských osudů jsou samy události, též brutalita násilných scén, příjemná hudba nebo nádhera zobrazovaných přírodních scenérií. Velký význam ve vyznění filmu má výborná kamera. Mnoho scén je velmi naturalistických a nebylo mi při jejich sledování lehko, ale pro mě nebyly šokující. Jsou pro Seom neodmyslitelné. Toto byl můj první film od Ki-duka, takže jsem k němu nepřistupoval s žádnými předpoklady nebo předsudky. Chvíli jsem uvažoval i o nejvyšším hodnocení a stále uvažuji. Rozhodně se jedná o výjimečný film, který zobrazuje něco moc nádherného s minimem prostředků a opravdu prostým námětem. Přesto pro mě není lehké ho přijmout. Příčinou jsou pro většinu z nás zcela cizí kulturní aspekty, protože nejen svou polohou na této planetě je Jižní Korea přecijen vzdálený svět. (05.12.2005)

Ostrov může být znázorněn různou formou. Ten, který koluje v každém z nás, ale jen tak znázornit nemůžeme. Ki-duk Kim se o to pokusil a zobrazil příběh o mezilidských vztazích, který by nemusel být špatný, kdyby nebyl tak moc striktně přísný vůči ostatním hercům a nebezpečně surový. Při sledování jsem se ocitl v jiném světě, v tom, ve kterém nikoho nic netrápí, kde se nic neděje, člověk se absolutně odprostí od reality a nic ho netíží. Takový život možná chce jednou za čas prožít každý a tak Seom může být filmem pro širší veřejnost, ale jak sleduji hodnocení zde, není tomu tak. Ať už dokážou zarazit háčky, které se přichytnou prakticky kdekoliv, tak nádherně znějící kamera, která upřímně plave na vodě a snímá obrázky ze života lidí, kteří se do tohoto světa dostali náhodou a omylem. (05.10.2007)