Les sebevrahů

Někdy člověk prostě ví, že leze do nudné až otravné slaboduché pičoviny plné pomatené ťamanské mykologie a s kokotskou pointou, a přesto mu to nedá. Ale zase pak není až tolik zklamán, když dostane přesně to, co očekával, v tomto případě další unylou Nenávist v lese, kde k dokonalé spokojenosti všech anime otoků (mozku) chyběli už jen Pikaču, Afrosamurai a Goro, bílý pes. Když ťamanovi rupne ze všeho toho stresujícího koptění ve Fudži a nemá doma plyn, žiletky, vercajk na harakiri nebo lustrhák, na kterém by si v klidu hodil mašli, odchází roztrhat kalendář do bubuhvozdu Aokigahara, aby se pak mohl místo reinkarnace v Pandu seknout na Honšú a xmrti tam děsit slabomyslné japonské školačky a uživatele Yošitčuněho. A sem přijíždí slizká Natálie s beznadějným režisérem jménem Záda v zádech, aby zde s americkou hysterií a urputností tupě pátrala po svém pičím dvojčeti, jež se vydalo do lesa patrně pro pár hub šitake na polívku a nakonec si tu kulajdu omylem vylepšilo lysohlávkami. Halušky pak při tom lesním kempování pak mají úplně všichni a jsou vskutku strašlivé! Dvakrát za film na ně ukrutně bafne škaredá tokijská důchodkyně a jednou nasraná Reiko Kitamori, které se sem raději zaběhl kishu, aby ho nesežrala. Jinak jen hrůzostrašně šumí les a všichni se chovají jako úděsní kokoti, aby nakonec dospěli závěru natolik příšernému, že po něm má střízlivý Indoevropan i bez THC v krvi chuť mrdnout o zem ovladačem a zařvat: “Volím tebe, Toširo Mifune!“. (17.02.2016)

Pan režisér Zada by potřeboval posrat záda.Takový potenciál zabít, tomu už říkám vrchol tvůrčí impotence.Hlavní hrdinka je bytostně nesympatická a ošklivá trubka, která celý film nudně a zmateně pobíhá po lese, který by jako z prdele vypadl těm, do kterých v Českých luháh a hájích chodím houbařit a věřte mi, že na takovém lese je nejděsivější leda odhozená pneumatika, nebo hovno od nějakého turisty.Přiznám se, že jsem se dost těšil a dočkal sem se naprosto rutinního a nudného braku o jedné dobré scéně.Televizní verze tohoto hororu Grave Halloween s Kaitlyn Leeb v hlavní roli je 100x lepší a děsivější a to má přitom jen ubohých 38%.Zada mohl konečně s fantastického námětu vytěžit peckový horor, ale dokonale předvedl, jaká režisérská nula on je.29%. (11.04.2016)

Aokigaharaaaaa!!! Běžný les pro sběr Bedel vysokých, dokud jednoho geniálně impotentního spisovatele nenapadlo okopírovat Šejkspíra a sepsat románový bestseller, ve kterém se nešťastní milenci rozhodnou zabít právě v něm. Náhle vznikl geniální návod na sebevraždu a legenda o nejlepším místě v Japonsku, kde si hodit mašli, děsně EMOčně měsíce hnít přivázaný na stromě, smrdět na tři kiláky daleko a svým rozkládajícím se masem krmit místní zvěř, larvy hmyzu a perverzní nekrofily. Zkrátka romantika nešťastné lásky jak vyšitá a neodolatelná nabídka pro všechny sebestředné idioty z okolí, které musí každý den hledat a odřezávat ze stromu nebohý lesník, kterému ti čeští, spravující les 10x10 metrů mezi Tescem a Kauflandem, mohou tiše závidět to každodenní vzrušení a práci na nasládlém čerstvém vzduchu. Jakmile v Americe objevili Ameriku, roztrhl se pytel sraček právě s tímto děsným bu bu bu tématem, ve kterém nikdo ze západní civilizace není schopen pochopit, proč se ti Japonci prostě nestřelí doma do palice, případně se neožerou dvěma litry Jacka, nezmlátí západním způsobem manželku do bezvědomí, nenasednou do svého BMW z třetí ruky a nenarazí autem ve 190 do protijedoucí rodiny vracející se z chalupy jako správný tvrdý chlap páchající sebevraždu, ale dělají z toho hru na stopovanou, kdy na konci není poklad sladkostí, ale nafouklý rákosník s vyklovaným mozkem. Zcela překvapivě jsou všechny tyto sázky na tajuplnou japonskou kartu nesledovatelný přešlap. Tento film není výjimkou, zvláště když celou dobu ani nesledujeme les v Japonsku, natož Japonsko samotné, ale les na Balkáně a Srbsko, Dormer neukáže ani jednou kozy a ještě k tomu se snaží hrát naplno, i když nedokázala uvěřitelně zahrát ani anál s Jindrou osmým v posteli Tudorovců. Příběh je zábavný a smysluplný asi jako myšlenky člověka házejícího lano přes větev a to je asi tak všechno, co k této sračce mohu napsat. Příjemnou zábavu u sledování! 18% (11.06.2016)

Bohužel jsem se ještě před zhlédnutím dočetl, že scény z lesa Aokigahara nebyly natáčeny na úpatí Fudži, ale kdesi u Bělehradu, což mi pak hodně zkazilo požitek z filmu (moje blbost, před filmem si o něm nemám dopředu nic číst). A možná jsem z Forest trochu zklamaný i proto, že jsem si od něho sliboval něco víc, než jen standardní duchařské béčko. Přitom první polovina je vynikající, má příjemně těžkomyslnou a vážnou atmosféru, příbuznou obdobným japonským horrorům. Zásluhu na tom má především sympatická a herecky brilantní Natalie Dormer, na kterou byla po celou dobu radost se dívat. Ale v půli druhé už se divák dočká převážně jen ukřičených, uběhaných a chaotických nočních scén, které sice taky nejsou špatné, ale jak už jsem řekl - po zajímavém prvním poločasu jsem přeci jen čekal trochu něco jiného, výjimečnějšího, originálnějšího. (29.02.2016)

Ach jo.... Typický předvídatelný horor bez jakéhokoliv překvapení (pár lekaček se nepočítá). Vždy se jedna postava sebere a jde někam - odkud není návratu - hledat někoho blízkého. A většinou to nedopadne zrovna nejlépe. Kdybych věděla, že mě nečeká vůbec tak skvělá podívaná, jak mi protagonisté filmu slibují, tak bych na to do kina samozřejmě nešla... I když v kině jsem viděla větší ptákoviny (viz Vincentův svět). A přitom les Aokigahara je tak poutavé téma, které by mohlo být natočeno naprosto jinak. Dvě hvězdičky z pěti dávám za skvělou Natalie Dormer a ještě lepší ťamanku (nejsem rasista, ale prostě od sebe nerozeznám Vietnamce či Číňany a tak jim lidově říkám ťamani - asi jako každý Čech např.: Jdu si nakoupit k ťamanům) a její creepy face. (10.01.2016)