Cesta na západ

Asi takhle. Pokud bych zrovna nedávno (v uplynulém roce) nečetl Surožského (pravoslavný autor) a De Mella (katolík indického původu), asi bych tenhle film poměrně rychle hodil do stoupy. Takhle ale vím, že jde o jedny z meditačních technik sebeuvědomění, uvědomění si světa kolem sebe, uvědomění si přítomnosti Boha, zklidnění a relaxace. Ostatně k tomu slouží i úvodní záběr hlavy muže, který očividně provozuje "dýchací" techniku, nebo hlavy jiných mužů na pozadí oblohy či u moře. Btw, potěšila mě scéna s chlápkem, který se nechá ovlivnit a zkouší tu chůzi v ulicích také. Jen mě trochu překvapuje, že v podstatě blízkovýchodní a spíše indickou praxi natočil Tchajwanec. A když se nad tím zamyslím, tak slow TV je z podobného ranku, a řekl bych, že Benning je touhle praxí rovněž ovlivněn. Ale je pravda, že i když jde o skvělou obrazovou příručku, která by se vyjímala na youtube v sekci Jak na to, jako film to asi mnohým bez znalosti souvislostí přijde divné a trapné. (Jak jsem se ale nedávno poučil právě u jednoho Benningova filmu, kde jsem nakonec musel hodnocení změnit k lepšímu, jako divák bych měl alespoň zkusit zjistit, co je za danou výpovědí, proč to autor natočil a proč to natočil tak, jak to natočil. Prostě zapnout vlastní myšlení a vyhledávací schopnosti.) (25.03.2023)

KVIFF 2014. Odpad, který mě ovšem velmi dobře pobavil... Ono koukat na film a mít při tom dostatek času najít minimálně 10 rozdílů na jenom záběru je fakt dobrá zábava. Bohužel snímek nemá nic společného s mojí představou o tom, jak by měl dobrý film vypadat. Věřím, že v tomto tempu by se dal natočit i film o délce 30-50 hodin, možná by se dokonce stal rekordmanem v Guinessově knize. A jeho největší výhodou by bylo, že by nebyl nudnější, než tento 50ti minutový. Proč? Protože to nejde! (08.07.2014)

[AFF 2014] Spomaliť...Možno práve to je to, čo človek v dnešnej dobe skutočne potrebuje zo všetkého najviac. V tichosti sa na chvíľu zamyslieť, opustiť hektický stereotyp a nájsť niečo, čo má zmysel. Alebo aspoň nazrieť touto trhlinou v každodennosti. Ak by som mal parafrázovať istý komentár užívateľa Matty, označil by som Tsaiov experiment za "filmový ekvivalent harmónie v chaose". Hlboko sústredený dokument, v ktorom ťažko rozlíšiť, či sa jedná o skutočnosť (Kang-sheng Lee) alebo zinscenovanú realitu (Denis Lavant). Vycibrená vizuálna stránka pripomína Greenawaya, síce bez stredovej kompozície, zato s farebnou výtvarnosťou, hĺbkou, rozložením záberu do jednotlivých plánov a úrovňou detailu dovedenou do dokonalosti (využívanie odrazových plôch, okien a zrkadiel je ohromujúce). Defilé statickosti a pohybu, pokoja a anarchie. Ergo film hodný záujmu a obdivu. Zenová záhrada mizérie. Tak silné emócie prúdiace z čistého záberu som dodnes nepocítil. To sa nedá opísať, to sa musí vidieť - ale zážitok sa líši podľa vášho vzťahu k budhizmu, meditácii, otvoreným experimentom a vyprázdneným filmom. Úžasný pôžitok, ktorý si rád zopakujem. 95% (28.06.2014)

Už 8minutový úvodní záběr na detail obličeje funícího pána nepřitažlivého zevnějšku dával na vědomí, že půjde o něco jiného. Tak dlouho bych se nedokázal se zájmem dívat dokonce ani na pohlavní úd ženy, ba dokonce ani na ten svůj. Abyste si film užili, tedy ponořili se sami do mírné meditace, tak je třeba, abyste svůj zrak upřeli na mnicha a nevěnovali pozornost jeho okolí. Bohužel jsem na to přišel až ve 40. minutě. Poselství snímku bylo zřejmé a pán v červeném by zasluhoval pokutu za rychlost! Experiment to byl zajímavý, ale já už má z této oblasti na delší dobu odexperimentováno. (30.03.2018)

Prespané na Art Film Feste. Odporúčam zenistom a tým, ktorí sa v ten deň poriadne vyspali. Úvod Martina Ciela si vyslúžil vlny smiechu, ale myslím, že smiech niektorých po piatich minútach pozerania na spiaceho muža (naozaj spal, keď mal otvorené oči?) prešiel. Takže nehodnotím, len si značím, že som to (ne)videla. (Art Film Fest - 21.6.2014) (21.06.2014)